The Capitals: EU varuje Bělehrad před uzavřením obchodní dohody s Eurasií

© EPA

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BĚLEHRAD

Evropská komise bedlivě sleduje rozhovory mezi Srbskem a Eurasijským ekonomickým svazem vedeným Ruskem o dohodě o volném obchodu. Očekává však, že Bělehrad bude následovat unijní zahraniční politiku.

„Očekáváme, že Srbsko se postupně přidá ke společné zahraniční a bezpečnostní politice EU,“ řekla síti EURACTIV mluvčí Komise Maja Kocijančičová. „Situaci pozorně sledujeme problémy diskutujeme se srbskými představiteli v rámci běžných politických a obchodních dialogů,“ dodala.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv navštívil Bělehrad 19. října a oznámil, že dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a EAEU (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie) bude podepsána 25. října. Srbové by se díky ní dostali na trh čítající 180 milionů spotřebitelů.

Srbsko může před vstupem do EU uzavírat dohody s jinými zeměmi nebo organizacemi, pak se ale podmínky mění. „V kontextu vyjednávání o přístupu k EU se Srbsko zavázalo, že v den vstupu odstoupí od všech bilaterálních dohod o volném obchodu. Nejedná se o novou podmínku, ale o běžné pravidlo platící pro všechny země usilující o členství v EU,“ uvedla Kocijančičová.

EU podle ní zůstává nejdůležitějším srbským obchodním partnerem, protože 63 % objemu srbského obchodu je právě se zeměmi EU, a číslo má šanci ještě růst. Obchod z Ruskem oproti tomu nedosahuje ani na 10 %, evropské investice v Srbsku jsou navíc více než desetkrát vyšší než ruské.

Jak informuje EURACTIV Srbsko, podle zjištění Úřadu pro sociální výzkum (BIRODI) považuje 45,5 % Srbů členství v EU za nejdůležitější zahraničněpolitickou prioritu své země. 17,6 % si naopak myslí, že Srbsko by se mělo připojit k Eurasijskému ekonomickému svazu. Přibližně třetina odmítá členství jak v EU a NATO, tak EAEU. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com, Julija Simić | EURACTIV.rs)

///

PRAHA

Ruská síť zničena. Bezpečnostní informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozbily síť ruské zpravodajské služby FSB. Poslance o tom včera informoval ředitel BIS Michal Koudelka. Síť byla údajně financována z Ruska a ruské ambasády a jejím cílem byla nejen Česká republika, ale i další státy v okolí. Ruská ambasáda jakékoli nařčení odmítá. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Rosatom chce stavět v Bulharsku. Ruský Rosatom se chce přihlásit do výběrového řízení na vybudování druhé bulharské jaderné elektrárny Belene. Ministr zahraničí Sergej Lavrov o tom informoval svou bulharskou kolegyni Ekaterinu Zaharievovou.

Rosatom je prostřednictvím své dceřiné společnosti Atomenergoprom jednou ze sedmi firem, která deklarovala investorský zájem na projektu jaderné elektrárny. Tři hlavní kandidáti z Ruska, Číny a Koreji se zřejmě sjednotí a Rosatom již počítá s tím, že projekt připadne právě tomuto mezinárodnímu konsorciu.

Babiš: Musíme prosadit výstavbu jaderných bloků, i kdybychom měli porušit evropské právo

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

///

PAŘÍŽ

Nový kandidát. Francie se po neúspěšném slyšení Sylvie Goulardové musí poohlédnout po jiném kandidátovi na evropského komisaře. Podle ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové by mělo být jméno nového kandidáta známo do konce tohoto týdne. Média spekulují o tom, že by se jím mohl stát hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier. Barnier, který se v roce 2014 neúspěšně ucházel o post předsedy Evropské komise, ale médiím sdělil, že jej prezident zatím nekontaktoval. (EURACTIV.FR)

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

///

BERLÍN

Veřejní činitelé čelí násilí. Předseda durynské zemské vlády Bodo Ramelow (Levice), konzervativní politik Mike Mohring a Dirk Adams ze strany Zelených jsou v ohrožení. V neděli se ve spolkové zemi konají volby a všichni tři kandidáti čelí výhrůžkám. Adams například obdržel email s varováním, že pokud neopustí stranu Zelených, dojde k útoku na místních trzích, nebo mu bude do auta umístěna bomba.

Angela Merkelová ve svém včerejším projevu při příležitosti oslav 70. výročí založení Německé odborové federace (DGB) ostře odsoudila sílící nenávistné projevy a vyzvala k větší podpoře veřejných činitelů a jejich práce. „Opakovaně se setkáváme s tím, že těmto lidem je nejen bráněno v činnosti, ale čelí také nadávkám, výhrůžkám, nebo dokonce útokům,“ řekla Merkelová. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

Vox se těší vyšší podpoře. Premiér Pedro Sánchez při své pondělní návštěvě Barcelony chválil španělskou policii za postup v Katalánsku. Policie musela zasahovat při násilných protestech, které probíhají od minulého týdne kvůli rozsudku odnětí svobody pro devět katalánských separatistických politiků. Premiér o zásahu policie řekl, že to byl „příklad profesionality veřejných složek“.

Pár hodin před cestou do Barcelony poslal Sánchez katalánskému regionálnímu prezidentu Quimu Torrovi dopis, ve kterém ho žádal o odsouzení násilí, které kvůli rozsudku vypuklo. Torra odpověděl pozvánkou na setkání v Barceloně, premiér už mu však neodpověděl.

Pouhé tři týdny před novými parlamentními volbami, které se budou konat 10. listopadu, byl zveřejněn volební průzkum pro El Mundo uspořádaný hned po zmiňovaném rozsudku. Podle průzkumu budou z katalánských střetů nejvíce těžit konzervativní strana Partido Popular (PP, EPP) a krajně pravicová strana Vox, zatímco vládnoucí strana PSOE přijde v parlamentu o jedno až dvě křesla. Středoví liberálové Ciudadanos (Občané) a levicoví Unidas Podemos by mohli utrpět ještě o poznání větší ztrátu, předpovídá průzkum. (Fernando Heller |EuroEFE.EURACTIV.es)

The Capitals: Nepokoje v Barceloně se stupňují, Madrid ale zůstává chladný

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

LONDÝN

Druhé čtení. Dolní sněmovna britského parlamentu dnes začne podruhé projednávat návrh zákona, který by do britského práva převedl dojednané podmínky brexitu. Prvním čtením prošel zákon již včera a dnes budou mít poslanci možnost se k návrhu vyjádřit. Poslancům se však nelíbí, že na pročtení zákona mají pouhé tři dny. Ve čtvrtek by totiž měl být návrh schválen.

Očekává se, že opoziční strany předloží pozměňovací návrhy, kterými se pokusí zakotvit  do práva nutnost druhého referenda a zachování Británie v celní unii. Pokud parlament návrh schválí, bude následovat hlasování horní sněmovny, která bude pravděpodobně zasedat o víkendu. Deadline 31. října se totiž rychle blíží. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Ujasnění rozpočtu. Evropská komise vyzvala Itálii k doplnění dalších informací ohledně jejího rozpočtu. Neznamená to však, že by Komise návrh zpochybňovala, podle zdrojů serveru EURACTIV se jedná spíše o formalitu.

Premiér Giuseppe Conte se mezi tím snaží najít společnou pozici koaličních partnerů na zbývajících kontroverzních bodech návrhu, například na omezování bankovních poplatků při platbách kartou nebo trest odnětí svobody pro daňové podvodníky. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

„Joker“ spustil chaos. Řečtí politici se už dva dny dohadují o oprávněnosti policejního zátahu v kině, kde přibližně dvacítka nezletilých sledovala film „Joker“.

Incident spustil vlnu naštvaných reakcí na sociálních sítích, kde tisíce uživatelů ostře odsuzovaly policejní zásah a označovaly ho za „fašistický“ nebo „autoritářský“. Levicová opozice uvedla, že vládní Nová Demokracie zemi uvrhla zpět do „dob temna“. Ve snaze uklidnit napětí se ministr pro civilní ochranu Michalis Chrysochoidis nechal slyšet, že se na film včera podíval společně se svým patnáctiletým synem. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Volby přezkoumá soud. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost napadla u Nejvyššího soudu výsledky senátních voleb v šesti obvodech, ve kterých byly rozdíly mezi kandidáty těsné a některé volební lístky neplatné. Strana PiS v senátu získala 48 křesel, a k většině jí chybí tři mandáty. Opoziční kandidáti vyjádřili dotčeným volebním komisím důvěru a z přepočítávání hlasů obavu nemají. Zaznívá však názor, že se tím PiS volby snaží ovlivnit. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Čtyři obžalovaní. Úřad speciální prokuratury včera podal žalobu na Mariána Kočnera a další tři lidi v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Kromě Kočnera je obžalována také žena, která údajně v kauze vystupovala jako prostředník, a další dva muži, kteří měli provést samotnou vraždu. Všem hrozí až 25 let vězení či doživotí.

Další osoba zapojená do vraždy spolupracuje s vyšetřovateli od počátku a již s nimi uzavřela dohodu o vině a trestu. Podle právníka rodiny Kušnírové je tento pachatel také ochoten svědčit v korupční kauze dvou ministrů současné vlády. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUKUREŠŤ

Prezidentský souboj. Podle dosluhující premiérky Viorici Dancilaové by socialistická strana (PSD) měla požádat o sesazení prezidenta Klause Iohannise kvůli porušení ústavních pravidel. Premiérka obvinila prezidenta za to, že aktivně vystupoval při hlasování parlamentu o důvěře vládě, které vedlo k rozpuštění socialistické vlády. Je si však vědoma toho, že prezidenta kvůli blížícím se volbám není možné odvolat. Dancialová a Iohannis se tak utkají přímo ve volbách. První kolo se bude 10. listopadu, druhé kolo pak o 14 dní později.

Slabý boj proti korupci. Návrh zprávy Evropské komise připravované v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (CVM) je vůči Rumunsku velmi kritický. Experti Komise upozornili na značný pokles aktivity protikorupčního ředitelství DNA, což vedlo k oslabení boje proti korupci. Zdůrazněna je také nedostatečná implementace řady doporučení udělených Rumunsku v poslední zprávě z listopadu 2018. V neposlední řadě se kritika snáší na zapojení politiků do jmenování státních žalobců. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko-německé přátelství. Podle chorvatského ministra financí Darka Horvata (HDZ-EPP) je Německo nejdůležitějším bilaterálním ekonomickým partnerem Chorvatska. Vzájemný obchod dosáhl jen v loňském roce 5,4 miliardy eur. Uvedl to na tiskové konferenci po setkání se svým německým kolegou Peterem Altmaierem.

Chorvatský ministr rovněž podtrhl vedoucí roli Německa v Evropské bateriové alianci (EBA). Německý protějšek ho údajně ujistil, že Chorvatsko se brzy do EBA zapojí. Evropská komise investovala do této iniciativy již 5 miliard eur.

///