The Capitals: EU potrestala Belgii za pomalý internet

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BRUSEL

Pomalé sítě. Belgie bude muset zaplatit denní penále ve výši 5 tisíc eur kvůli tomu, že řádně neimplementovala evropskou směrnici o zavádění rychlého internetu v regionu hlavního města Brusel. Včera o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Je to vůbec poprvé, co členský stát musí začít platit penále okamžitě po prvním rozsudku. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ

Francouzský lékový plán. Nový plán, jehož cílem je zlepšit přístup k léčivým přípravkům ve Francii, bude spuštěn v září. Podle ministryně zdravotnictví Agnès Buzynové je národní plán odpovědí na „rostoucí nedostatek léčiv“. Podle průzkumu byla již 25 % Francouzů zamítnuta léčba právě kvůli nedostatku léků. Ve skladech chybí některé vakcíny, antibiotika, léky proti Parkinsonově nemoci nebo rakovině. V roce 2017 bylo ve Francii zaznamenáno 538 případů přerušení dodávek léků, v roce 2008 k tomu přitom došlo jen 44krát. Vyplývá to z údajů Francouzské národní agentury pro léčiva (ANSM). (EURACTIV.fr)

///

ŘÍM

Kdo má řešit migraci? Ministr vnitra Matteo Salvini si stěžuje, že v boji proti nelegální migraci zůstal zcela sám. Dostalo se mu také kritiky ze strany ministryně obrany Elisabetty Trentaové kvůli tomu, že umožnil pozastavit námořní operaci EU Sophia, jejímž cílem je boj proti pašerákům osob. Premiér Giuseppe Conte proto na dnešek svolal jednání vládního kabinetu, aby se veškerá nedorozumění vyjasnila.

Národní italská rada pořádku a veřejné bezpečnosti, v jejímž čele stojí Salvini, mezitím rozhodla, že do boje proti nelegální migraci vyšle také italské námořnictvo a finanční policii. Chce tím ochránit italské přístavy. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Nová vláda se chopí úřadu. Vítěz řeckých parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis sestavil novou vládu, která se dnes v poledne oficiálně chopí úřadu. Vládní kabinet se skládá z politiků i technokratů a dohromady čítá až 20 osob, což je pro řeckou politiku neobvyklé. Mezi členy konzervativní vlády pod vedením Nové demokracie bude nejméně 7 zástupců sociální demokracie, čímž chce nová vládní strana naznačit svou otevřenost směrem k ostatním politickým silám.

Sociálně demokratická strana KINAL na to ale nereagovala zrovna pozitivně, když pozastavila členství dvěma svým politikům, kteří měli být součástí nové konzervativní vlády. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Další turecká loď v kyperských vodách. Do kyperských vod připlula již druhá turecká vrtná loď, která má prozkoumat místní zásoby zemního plynu. Kypr si na nelegální chování Turecka stěžoval jak na úrovni EU, tak i OSN.

Turecku se proto dostalo dalšího varování od šéfky unijní diplomacie Federici Mogheriniové. „Evropská unie odpoví adekvátním způsobem a v plné solidaritě s Kyprem,“ uvedla Mogheriniová. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Jednodušší fúze podniků. Během summitu o západním Balkánu, který se konal minulý týden v polské Poznani, se Polsko připojilo k Francii a Německu a podepsalo deklaraci zaměřenou na politiku hospodářské soutěže EU. Jejím cílem je ztížit blokování vytvoření národních konglomerátů. V případě Polska to znamená, že bude zřejmě moci jednodušeji spojit dvě státem vlastněné ropné společnosti Orlen a Lotos. Minulý týden největší petrochemická společnost v regionu střední a východní Evropy Orlen oficiálně podala žádost k Evropské komisi, v níž požaduje povolení fúze. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Slovensko vítá chorvatský plán přijetí eura. Chorvatsko je na dobré cestě, potřebuje ale ještě zapracovat na svém dluhu, který převyšuje 60% hranici. Na okraj zasedání euroskupiny to prohlásil slovenský ministr financí Ladislav Kamenický (SMER-SD, PES). Slovensko coby jediný člen euroskupiny mezi Visegrádskými zeměmi již bilaterálně pomáhá Bulharsku. To již dříve požádalo o poskytnutí expertů, kteří by zemi asistovali při procesu přistupování do „čekárny na euro“, tj. do tzv. mechanismu směnných kurzů (ERM-2). (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Palestina důvěřuje Evropanům. Ministr zahraničí Tomáš Petříček se setkal se svým palestinským protějškem Rijádem Málikím, se kterým debatoval o další spolupráci. Po jednání Málikí prohlásil, že se palestinské vedení neobává, že by Česká republika uznala Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Český prezident Miloš Zeman totiž po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhl, aby se česká ambasáda v Izraeli přesunula do Jeruzaléma. „Američanům nedůvěřuji, ale Evropanům ano,“ prohlásil Málikí v rozhovoru pro ČTK.

Jaderné Česko. Vláda schválila plán pro výstavbu nových jaderných bloků Dukovany II, přičemž hlavním investorem má být Skupina ČEZ. „Novou jadernou elektrárnu Česká republika potřebuje kvůli zajištění dostatečné výroby elektřiny,“ uvedlo na svých stránkách ministerstvo průmyslu a obchodu. Evropská komise přitom ČR nedávno upozornila, že je málo ambiciózní v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. ČR ale očividně vsadila karty na jádro. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

LUBLAŇ

Posílení policie a armády na hranicích s Chorvatskem. Slovinský premiér Marjan Šarec oznámil, že kvůli zintenzivnění toků migrantů vyšle ještě více policejních jednotek a dokonce i armádu na „zelenou hranici“ s Chorvatskem. Hranice již dříve společně střežily slovinské jednotky spolu s jejich italskými protějšky. Šarec dodal, že jediným řešením problému nelegálních migrantů vstupujících na území Slovinska by mohlo být rozmístění jednotek Frontex na vnější hranice EU, tj. na chorvatské hranice se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou.

Ministr obrany Karl Erjavec řekl, že udělá vše, co bude potřeba, aby se lidé „cítili v bezpečí“. Letos bylo na území Slovinska zatčeno 5 tisíc nelegálních migrantů, polovina z nich se musela vrátit do Chorvatska. Kromě toho strážníci zadrželi 130 převaděčů.  (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko stále čeká na dočasného komisaře. Rumunská premiérka Viorica Dancilaová zaslala dopis Jeanu Claudovi Junckerovi, v němž ho informuje o náhradě za bývalou rumunskou komisařku Corinu Cretuovou, která se po květnových volbách vrátila do Evropského parlamentu. Rumunská vláda navrhla na post dočasného komisaře Ioana Mircea Pascu. Juncker se však nechal slyšet, že nechce, aby členské státy nahrazovaly komisaře, kteří získali europoslanecké křeslo. Agenda regionální politiky, kterou měla rumunská komisařka na starost, již navíc byla dočasně přesunuta na eurokomisaře Johannese Hahna, zodpovědného za evropskou politiku sousedství a rozšiřování EU.

Podle zdrojů blízkých vládní socialistické straně PSD chce Rumunsko získat v další Komisi post v oblasti energetiky, dopravy, životního prostředí nebo sousedské politiky. (EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Skandál s vyzrazením tajemství EU a NATO. Armádní žalobci obvinili ředitele „Vojenského zpravodajství“ Plamena Angelova a jeho předchůdce Svetoslava Daskalova z toho, že ve více než 500 případech protizákonně udělili přístup k tajemstvím EU a NATO. Mělo se tak stát v časovém rozmezí duben 2016 až květen 2019, kdy přístup k informacím označeným jako „tajné“ a „přísně tajné“ udělil místo nejvyššího vedení služby pouze důstojník. Veřejnosti zatím není známo, kdo se k těmto informacím dostal, ani co obsahovaly. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)

///

VILNIUS

Nová vláda. Po měsíčním vyjednávání a pouhých pár dní předtím, než do úřadu nastoupí nový litevský prezident Gitanas Nauseda, se čtyři politické strany dohodly na zformování nové vládní koalice. V té zasedne Litevský svaz rolníků a zelených, Litevská sociálnědemokratická strana, strana Právo a spravedlnost, a také strana reprezentující polskou menšinu Volební akce Poláků v Litvě.

Odborníci se však shodují, že dohoda stran je přípravou na národní parlamentní volby, které se konají v říjnu 2020. (Angele Kedaitiene, http://eunewslithuania.com/)

///

ZÁHŘEB

Za všechno můžou média. Ministr veřejné správy Lovro Kuščević (HDZ, EPP) rezignoval poté, co média informovala o jeho nepřiznaných nemovitostech. Své rozhodnutí komentoval tím, že je zodpovědným politikem a že kauza vrhla negativní stín na celou stranu i vládu. Kuščevićovo rozhodnutí uvítal premiér Andrej Plenković i koaliční strana HNS (RE), která rezignaci požadovala. Oba koaliční partnery nyní čeká jednání o budoucích vztazích včetně politických priorit HNS.

Chorvatsko jako most mezi EU a Tureckem. Chorvatský ministr vnitra Davor Božinović a jeho turecký kolega Suleyman Soylu podepsali memorandum o spolupráci mezi státními policejními akademiemi. Oba dva pochválili zejména spolupráci obou zemí v boji proti mezinárodnímu terorismu, nelegální migraci i pašeráctví drog. Premiér Andrej Plenković pak tureckému ministru vnitra přislíbil, že během předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2020 bude prosazovat konstruktivní dialog mezi EU a Tureckem. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Nové pravomoci pro lokální policii. Srbský parlament přijal Zákon o komunální policii, který dá strážníkům větší pravomoci a umožní místním samosprávám zřídit vlastní jednotky. Ty zatím existovaly pouze ve městech. Nově mohou lokální policisté nosit uniformy a pouta nebo iniciovat přestupková řízení. (beta.rsEURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Erdoğan a konflikt na bosenském letišti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dorazil v pondělí do Sarajeva na oficiální dvoudenní návštěvu a ihned po příletu došlo ke konfliktu s Bosenskou pohraniční policií. „Chovali se agresivně, jako by byli ve vlastní zemi. Vůbec nerespektovali naše zákony. Strkali se a odmítli dodržovat běžný proces kontroly. Všichni měli být zatčeni,“ nechal se slyšet velitel pohraničníků Zoran Galić. Podle deníku Jutarnji list tasili Erdoğanovi bodyguardi zbraně a málem to skončilo přímým střetem s místními policisty. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)