The Capitals: Energetické portfolio vzbuzuje zájem hned několika zemí

© [EPA/SERGEY DOLZHENKO]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

VARŠAVA

Polská vláda si svým hlasem pro novou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou měla údajně zajistit dobré portfolio pro svého eurokomisaře. Alespoň to tvrdí místopředseda vlády Jacek Sasin i mluvčí vlády Piotr Müller.

Média již několik dní informují o tom, že Polsko má zájem zejména o energetické portfolio. V rozhovoru pro TVN24 to potvrdil i Sasin.

Jedna z bývalých kandidátek na předsednický post v Komisi, liberálka Margrethe Vestagerová, měla začátkem června slíbit Polsku energetické portfolio výměnou za to, že ji Polsko v boji o křeslo podpoří. Měla přitom jednu podmínku – polskou komisařkou by měla být žena.

A právě proto se v Polsku začalo skloňovat jméno ministryně pro technologie a podnikání Jadwigy Emilewiczové, která je skeptická vůči uhlí.

Přestože Vestagerová předsedkyní Komise nebude, Emilewiczová má stále šanci post komisařky pro energetiku získat. Nejenže má podporu vlády, ale také by jí mohlo pomoci, že Vestagerová aspiruje na post místopředsedkyně Komise, a mohla by tak mít na rozdělení portfolií vliv.

Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz se ale domnívá, že země by měla usilovat spíše o ekonomickou oblast.

„Polsko je v otázce hospodářského rozvoje a růstu důležitým členským státem… Víme, jak na to, rozvíjíme se rychle, jsme dokonce jedním z nejrychleji se rozvíjejících členů,“ uvedl tento týden v rozhovoru pro EURACTIV.com, když byl dotazován na to, o jaké portfolio bude Polsko v další Komisi usilovat.

Europoslanec Zdzisław Krasnodębski se pro změnu domnívá, že Polsko by mohlo mít zájem také o zemědělství, společný trh nebo obchod. Bývalý místopředseda Evropského parlamentu vidí vedle Emilewiczové i další potenciální kandidáty na post eurokomisaře – například ministra pro investice a rozvoj Jerzyho Kwiecińského či státního tajemníka pro evropské záležitosti Konrada Szymańského.

Podle informací serveru EURACTIV ale Polsko není jedinou zemí, které by mohlo mít o energetické portfolio zájem.

BUKUREŠŤ

Rumunsko údajně usiluje o agendu energetiky, dopravy, životního prostředí nebo sousedské politiky. Osobu vhodnou na post komisaře plánuje navrhnout až poté, co budou portfolia rozdělena.

BRATISLAVA

Dalším zájemcem je Slovensko, které do Komise opět vyšle Maroše Šefčoviče. Ten by mohl mít kromě energetiky zájem také o agendu průmyslu. V případě získání portfolia pro energetickou unii by pokračoval v práci započaté v posledních pěti letech. Mohl by se také opětovně stát jedním z místopředsedů Komise, aby tak byla alespoň částečně vyrovnána geografická nerovnováha v zastoupení nejvyšších unijních postů.

PRAHA

Energetika by podle dvou českých europoslanců – Kateřiny Konečné (GUE/NGL) a Alexandra Vondry (ECR) – slušela i České republice. Shodli se na tom ve včerejším rozhovoru pro ČT. Andrej Babiš ale usiluje o to, aby země získala na starosti spíše vnitřní trh.

VILNIUS

Člen think tanku Atlantická rada AIan Riley se domnívá, že energetika by mohla připadnout Litvě. Podle něj bude EU v lednu příštího roku čelit vážné energetické krizi, protože vyprší dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem o tranzitu plynu přes ukrajinské území. Z toho důvodu by komisař pro energetiku z východoevropské země, který tuto problematiku i region dobře zná, mohl být v této otázce nápomocný.

(Mateusz Kucharczyk, EURACTIV.plAlexandra Brzozowski, EURACTIV.com / EURACTIV.ro/ Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk/ Aneta Zachová, EURACTIV.czAngele Kedaitiene)

///

PAŘÍŽ

Klima nebo obchod. Podle AFP bude Francie opětovně usilovat o ekonomické portfolio, které držela v posledních deseti letech. Druhou variantou je agenda ochrany klimatu.

Paříž se totiž domnívá, že obě dvě agendy – zejména obchod a klima – spolu úzce souvisí. Macron například trvá na podepsání obchodních dohod jen s těmi zeměmi, které se zavázaly k cílům Pařížské klimatické dohody. Obchod podle své definice vypouští velké množství emisí CO2, a transport zboží tak zanechává značnou uhlíkovou stopu.

///

BERLÍN                       

Kvóty opět neprošly. Návrh Německa na vytvoření závazného relokačního mechanismu pro přerozdělování migrantů zachráněných na moři, do kterého by se státy mohly dobrovolně zapojit, na jednání ministrů vnitra v Helsinkách ztroskotal. Německo totiž nedokázalo přesvědčit dostatek zemí. Francie, která návrh podporuje, chce uspořádat v pondělí další schůzku v Paříži. Podle několika zdrojů se právě Německo a Francie snaží přesvědčit ostatních 15 zemí, aby se do mechanismu zapojily.

Pokuta pro studenty. Město Mannheim rozeslalo první pokuty žákům, kteří vynechali školu kvůli účasti na stávkách za klima („Pátek pro budoucnost“). Středoškolští studenti budou každý muset zaplatit 88,5 euro za vynechání dvou květnových vyučovacích hodin. (Doris Pundy, EURACTIV.de)

///

MADRID

Sánchez odmítl vstup Iglesiase do vlády. Španělský socialistický premiér Pedro Sanchéz vetoval vstup Pabla Iglesiase, generálního tajemníka levicové strany Unidas Podemos, do koaliční vlády se socialistickou PSOE. Informovala o tom zpravodajská agentura EFE, mediální partner sítě Euractiv. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

Krize se blíží. V koaliční vládě začal chaos poté, co dvě vládní strany hlasovaly odlišně při volbě von der Leyenové do čela Komise. Lídr Ligy Matteo Salvini obvinil Hnutí pěti hvězd, že hlasováním ve prospěch kandidátky navržené Macronem a Merkelovou zradilo italský lid.

Lídr Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio zase ve videu poukázal na to, že Liga chtěla kandidátku nejprve podpořit a až poté vycouvala. „V určitý moment přestali VDL podporovat, protože je přestala ujišťovat, že italský komisař bude z Ligy,“ řekl.

Stranická dvojka Ligy Giancarlo Giorgetti se mezitím stáhl z boje o křeslo nového italského komisaře. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Slovensko překvapivě získalo post ve výboru EP. Slovenská europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová (ECR) byla zvolena předsedkyní výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Zvolení parlamentního nováčka a bývalé místopředsedkyně slovenského parlamentu bylo možné poté, co se ukázalo, že je bývalá polská premiérka Beata Szydlová pro výbor politicky nepřijatelnou volbou. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Česko chce aktivní a proevropskou V4. Česká republika chce během svého předsednictví ve visegrádské skupině zvyšovat koaliční potenciál těchto zemí v EU. Ve čtvrtek to uvedl český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Země V4 by podle něj neměly být vnímány jako „blokační uskupení“. Namísto toho by měly být aktivnější zejména v otázce prohlubování vnitřního trhu či v posilování obranné spolupráce v EU. Vedle toho se chce česká vláda zaměřit i na Východní partnerství nebo rozšíření Unie na západním Balkáně. (Lukáš Hendrych, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Bez milosti pro korupčníky. Rumunský ústavní soud odmítl dva návrhy zákona, které chtějí zakázat udělení amnestie či milosti v případě korupčních zločinů. Podle ústavního soudu jsou návrhy v rozporu s principem rovnosti před právem a potlačovaly by lidskou důstojnost. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Konečně nová vláda. Premiér Andrej Plenković dokončil největší přestavbu vlády v historii a přivedl do ní šest nových ministrů. Podle spekulací z minulého týdne, kvůli několika skandálům opravdu odchází ministryně pro evropské fondy Gabrijela Žalacová, kterou nahradí Marko Pavić. Premiér si do vlády vybral mladé, loajální, proevropské spojence, což je jasný signál bouřícím se členům vládní strany. Jediné křeslo, které zbývá obsadit, je to v Evropské komisi. Ohledně toho je ale Plenković velmi tajnůstkářský, neprozradil ani to, jaké by se mu zamlouvalo portfolio. (Tea Trubić, EURACTIV.hr)

///