The Capitals: Co si členské země myslí o návrhu dlouhodobého rozpočtu EU?

© EPA/ JULIEN WARNAND

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Dnešní vydání je zaměřené na víceletý finanční rámec EU pro období po roce 2021, který je tématem čtvrtečního mimořádného summitu Evropské rady. 

///

ZÁPAD

BERLÍN

Michelův návrh rozpočtu je krokem zpět. Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD) ostře zkritizoval návrh víceletého finančního rámce, který minulý pátek představil předseda Evropské rady Charles Michel. Označil jej za „krok zpět“. Scholz volá zejména po zdanění multinárodních internetových společností, které současný návrh vůbec nezmiňuje. I přes kritiku je však Německo ochotno přispět do společného rozpočtu více než 1 % svého hrubého národního příjmu (GNI). (Sara Lawton | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Co je moc, to je moc. Francie „už má plné zuby“ rabatů, nešetřila kritikou státní tajemnice pro záležitosti EU Amélie de Montchalinová před nadcházejícím mimořádným summitem EU. „Jsme už unaveni tím, jak jsou naše peníze redistribuovány na slevy pro okolní státy,“ zdůraznila de Montchalinová. Francouzská vláda totiž stále doufá, že brexit povede k odstranění rabatů, které dnes využívá pět členů EU: Německo, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. (EURACTIV.FR)

VÍDEŇ

Opatrný souhlas. Návrh předsedy Evropské rady „jde správným směrem“, prohlásila rakouská ministryně pro EU Karoline Edstadlerová (ÖVP). Připomněla ovšem, že Rakousko nadále usiluje o zachování slev ze svých příspěvků do rozpočtu (tzv. rabat). Bez nich by se totiž podle ní Rakousko stalo druhým největším čistým plátcem. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

DUBLIN

Irští zemědělci odmítají škrty v rozpočtu. Největší zemědělské zájmové skupiny v Irsku zkritizovaly navrhované škrty ve společné zemědělské politice EU, a poukázaly na to, že právě na irské farmáře by nedostatek peněz mohl dopadnout nejvíce.

Zároveň se objevily informace, že strana premiéra Lea Varadkara Fine Gael brzy přizná neúspěch ve snaze vytvořit nový vládní program. Varadkarovi se totiž nepodařilo dohodnout se s menšími stranami na klíčových otázkách. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKY

Finsko chce být mostem mezi chudšími a bohatšími. Finsko se aktivně snaží najít kompromis mezi čistými plátci a čistými příjemci. Návrh Komise, který počítá s rozpočtem EU v hodnotě 1,1 % unijního hrubého národního důchodu (HND), ale považuje za příliš vysoký. Země sama navrhla při svém předsednictví v Radě EU v druhé polovině loňského roku rozpočet v hodnotě 1,06 % HND s tím, že by všechny rabaty po odchodu Británie z Unie skončily.

Pro Finsko jsou důležité tři oblasti. Zaprvé, země čerpající z rozpočtu EU, musí respektovat principy vlády práva a společné hodnoty EU. Zadruhé, země, které budou získávat finance z fondu pro spravedlivou transformaci se musí zavázat k dosažení cílů klimatické neutrality. A za třetí, rozpočet na společnou zemědělskou politiku by neměl utrpět přílišné škrty. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

JIH

MADRID

Návrh je „nedostatečný“ a „neférový“. Nový dlouhodobý rozpočet EU, který navrhl předseda Evropské rady Charles Michel, nestačí na dohodu mezi státy, řekla v pondělí španělská ministryně zahraničí Arantxa Gonzálezová Layaová.

Podle Španělska je návrh „nedostatečný“ a nezajistí naplnění geopolitických ambicí EU. Stejně tak je ve španělských očích „nespravedlivě rozdělený“ a nereflektuje rozdíly napříč EU způsobené finanční krizí v roce 2008. Madrid se obává především škrtů ve společné zemědělské politice. (Beatriz Rios | EURACTIV.com)

LISABON

Portugalsku se návrh rozpočtu EU nelíbí. Premiér António Costa se v úterý nechal slyšet, že nepřijme návrh dlouhodobého rozpočtu EU. Zároveň ale nevyužije veto a zachová konstruktivní přístup. Navrhovaný víceletý finanční rámec odmítli po pondělní schůzce s vládou také portugalští sociální partneři, tedy zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. (Vanda Proença, Lusa.pt)

ŘÍM

Rozpočtu chybějí ambice, tvrdí Italové. Ministr hospodářství Roberto Gualtieri očekává na summitu Evropské rady „intenzivní“ debatu, návrh rozpočtu z pera jejího předsedy Michela ale podle něj postrádá ambice. Podobně mluvil také ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola, podle kterého navrhovaný finanční rámec není dostatečný na to, aby EU dokázala čelit budoucím výzvám. „Naší podmínkou byly ambice,“ řekl Amendola a dodal, že původní návrh Evropské komise byl v porovnání s tím současným mnohem ambicióznější. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Očekávání a realita. Polsko patří ke skupině zemí, které chtějí co nejštědřejší rozpočet. Nesouhlasí se snížením prostředků ani v kohezní, ani v zemědělské politice.

Podle Konrada Szymańskiho, ministra pro evropské záležitosti, se priority členských států v souvislosti s připravovaným finančním rámcem příliš neliší. „Všímáme si a oceňujeme, že se pozice Polska v případě kohezní politiky zlepšuje,“ dodal. Z posledního návrhu rozpočtu z dílny Charlese Michela pro Polsko vyplývá, že by mělo v letech 2021-2027 na kohezní politiku o 18 miliard eur méně, než má k dispozici v současném období.

Szymański si zároveň myslí, že provázání fondů EU s dodržováním pravidel vlády práva je pokusem, jak uspokojit očekávání Varšavy, ale nevede ke zmírnění všech obav. „Polsko nebude souhlasit s jakýmkoliv mechanismem, který by bylo možné spustit na základě politické žádosti, ale bez objektivního posouzení,“ dodal ministr pro EU. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

PRAHA

Hlavně žádné škrty. Michelův návrh v ČR velké ohlasy nevyvolal. „V novém návrhu vidíme některá zlepšení, bohužel jej však stále nemůžeme považovat za vyvážený,“ řekl český velvyslanec při EU Jakub Dürr.

Premiér Andrej Babiš odmítá škrty v kohezní a zemědělské politice. V unijním rozpočtu se podle něj dají ušetřit peníze jinde, a to například zrušením slev z příspěvků, tzv. rabatů. (Aneta Zachová EURACTIV.cz)

BRATISLAVA

Neshody ohledně Erasmu. Slovenský ministr zahraničí František Ružička, který se účastnil pondělního jednání Rady EU pro všeobecné záležitosti, se k návrhu Charlese Michela přímo nevyjádřil. Zopakoval pouze, že Slovensko bude nadále bojovat za své priority, tedy za silnou kohezní a zemědělskou politiku.

Dodal, že Slovensko odmítá jakékoliv škrty v programu Erasmus. Jeho vyjádření je relativně překvapivé, vzhledem k tomu, že slovenský premiér Peter Pellegrini po schůzce s Michelem volal po snížení zdrojů pro centrálně řízené programy a zmínil přitom právě Erasmus. (Marián Koreň | EURACTIV.sk)

BUDAPEŠŤ

Nulová očekávání. Maďarsko zatím na nový návrh rozpočtu předsedy Evropské rady Charlese Michela nereagovalo. Už předtím ale premiér Viktor Orbán volal pro „spravedlivém“ rozpočtu. Podle něj totiž ten současný zahrnuje dodatky, které umožňují přelévaní peněz z chudších do bohatších členských zemí.

K zítřejšímu mimořádnému summitu přistupuje premiér skepticky, žádný významný posun neočekává. „Kvalita rozpočtu je mnohem důležitější, něž datum jeho přijetí,“ dodal. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BALKÁN

SOFIE

Nové priority by neměly ohrozit tradiční politiky. Bulharský premiér Bojko Borisov diskutoval o víceletém finančním rámci s Charlesem Michelem při jeho návštěvě v Bruselu na začátku února. Bulharsko sice požehnalo Zelené dohodě pro Evropu, trvá však na tom, že nové priority nesmí vést k omezení tradičních politik, jako například té  kohezní. (Georgi Gotev | EURACTIV.com)

BUKUREŠŤ

Žádný zázrak. Rumunsko Michelův návrh příliš nenadchnul, je to ale podle něj dobrý základ pro vyjednávání. Prezident Klaus Iohannis uvedl, že na summitu znovu vyjádří podporu ambicióznímu rozpočtu „ideálně z dílny Evropské komise s novými, ještě ambicióznějšími cíli“. Iohannis bude také požadovat patřičné financování kohezní i zemědělské politiky.

Na pondělním jednání Rady pro všeobecné záležitosti rumunská státní tajemnice pro evropské záležitosti Iulia Mateiová uvedla, že Rumunsko nesouhlasí s návrhem předsedy Evropské rady Michela, který škrtá finance na regionální rozvoj. Na druhou stranu, Rumunsko je pro zrušení rabatů a je otevřeno novým zdrojům příjmu rozpočtu. (EURACTIV.ro)

LUBLAŇ

Připraveni blokovat. „Našim cílem je minimalizovat snížení objemu fondů. Slovinsko bude trvat na své pozici. Pokud bude nutné dohodu zablokovat, uděláme to,“ řekl k rozpočtové situaci slovinský premiér Marjan Šarec. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

ZÁHŘEB

Bonus pro nováčka. Premiér Andrej Plenković doufá, že si Chorvatsko jakožto nejmladší člen EU vyjedná nějaký bonus, protože má doposud za sebou pouze jeden cyklus víceletého finančního rámce. Pro Chorvatsko jsou kromě výše prostředků ve fondech důležitá také kritéria jako zachování 15% spoluúčasti financování a pravidla N+3. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.