The Capitals: Co členské země očekávají od nové Komise?

© EPA/ PATRICK SEEGER

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Potřebujeme obchodní dohodu s USA. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala novou Evropskou komisi, aby se co nejdříve začala zabývat obchodními vztahy s USA. Ideálním řešením by podle Němců bylo uzavření obchodní dohody.  „Bohužel to není tak jednoduché, jak jsme si představovali,“ uznala.

V druhé polovině roku 2020 přijde v předsednictví Rady EU řada právě na Německo. Tento fakt je pro novou Komisi klíčový, pokud chce prosadit svou ambiciózní agendu. Berlín totiž využije svou politickou váhu k prosazení víceletého finančního rámce, od kterého se veškerá další legislativa odvíjí, především pak plánovaný Zelený plán pro Evropu („Green Deal“).

Berlín tak bude muset převzít politické otěže, což ale představuje velkou výzvu. Evropské otázky totiž v současnosti nejsou mezi nejdůležitějšími prioritami velké vládní koalice. To může vysvětlovat skutečnost, proč Francie Němce v současné době tak často konfrontuje. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Dlouhý seznam. Francie si kromě vzniku nového Generálního ředitelství (DG) pro obranu vyžádala od nové Komise také posílení obranného fondu a vytvoření průmyslové strategie zaměřené na vesmír a obranu. Mezi francouzskými prioritami je také zvýšení konkurenceschopnosti, ochrana klimatu, větší důraz na investice, a naopak menší požadavky týkající se rozpočtových pravidel. Na personální obsazení institucí EU si Francie nemůže stěžovat. Její komisař Thierry Breton totiž získal rozsáhlé portfolio jednotného trhu, obrany a vesmíru, Michel Barnier bude nadále pokračovat v čele brexitového vyjednávacího týmu a Christine Lagardeová stanula v čele Evropské centrální banky (ECB).

///

BRUSEL

Nejprve vláda, pak očekávání. Belgii už 187 dní řídí úřednická vláda, belgická očekávání směrem k nové Komisi proto zatím nelze plně formulovat. Belgické politické strany ale zatím upřednostňují zejména klimatické otázky a zajištění sociální spravedlnosti.

Pokud do čela budoucí vlády usedne socialista Paul Magnette (PS), bude pravděpodobně tlačit na progresivní program zaměřený na klima a sociální politiku. Pokud usednou do koalice také vlámští nacionalisté (N-VA), budou prosazovat témata, jako je bezpečnost, migrace a ochrana vnějších hranic.

Belgický komisař Didier Reynders bude mít na starosti oblast spravedlnosti a vlády práva. Očekává se, že jednou z jeho priorit bude další rozvoj ochrany osobních údajů, tedy nařízení GDPR. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

MADRID

Klimatická nouze. Designovaný premiér Pedro Sánchez se s Ursulou von der Leyenovou již dříve shodli na potřebě zelené agendy zaměřené na boj s klimatickou nouzí. Pro vznikající vládu pod vedením socialistů je právě zelená transformace jedním z klíčových témat. Prioritou vlády, pokud získá důvěru španělského parlamentu, budou také sociální záležitosti. Součástí kabinetu by měli být i levicoví Unidas Podemos, kteří novou Komisi ve středečním hlasování nepodpořili. Tým von der Leyenové podle nich představuje další pokračování politiky škrtů a úspor. (Jorge Valero | EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Růst, migrace a… Gentiloni. Nová Komise by měla vydláždit cestu k investicím, cirkulární ekonomice a novému modelu řešení migrace založeném na přerozdělovacím mechanismu a návratové politice, nechal se slyšet italský premiér Giuseppe Conte.

Speciálním zájmem země pak budou ekonomické otázky, které dostal na starost italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Jedná se například o dokončení bankovní unie, rozpočet eurozóny nebo reformu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Migrace, rozpočet, zemědělství, klima a energetika. Řecko bude po nové Komisi požadovat zajištění větší solidarity členských států v otázce migrace a udělování azylu. Zároveň chce s pomocí nové Komise přesvědčit ostatní, že by bylo dobré snížit požadavky kladené na řecký rozpočet. Ten totiž musí v současné době dosahovat 3,5% přebytku, což je ale podle řecké vlády dlouhodobě neudržitelné. Prioritou je také reforma společné zemědělské politiky a klimatická agenda, země totiž cílí na mnohem ambicióznější cíle než ostatní země EU. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Rozhovory o sjednocení a turecké vrty. Nikósie se chce soustředit na jednání o znovusjednocení ostrova, o kterém se nedávno opětovně hovořilo v Berlíně. Kypr také od nové exekutivy očekává, že zachová pevný postoj vůči Turecku v otázce nelegálních ropných vrtů blízko pobřeží Kypru, kde má malá ostrovní země svou výlučnou ekonomickou zónu. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Zemědělství, klima a právní stát. Polsko má v agendě nové Komise mnoho priorit, první příčku však obsadilo zemědělství. Polsko očekává, že v průběhu budoucích pěti let se přímé platby pro polské zemědělce vyrovnají výši přímým platbám pro zemědělce ze západních zemí. To je spíše nepravděpodobný vývoj, nicméně je to jeden z cílů a volebních slibů polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR).

Druhou prioritou je klima. Polsko podporuje vznik transformačního fondu, který by pomáhal uhelným regionům s transformací směrem k ekonomice založené na obnovitelných zdrojích. Návrh fondu již schválil Evropský parlament, fond by podle něj mohl disponovat 5 miliardami euro, Polsko by ale chtělo jeho finanční objem navýšit.  Mluví se o tom, že Polsko by se mohlo výměnou za navýšení prostředků zavázat ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Polsko také spoléhá, že bez Franse Timmermanse u kormidla portfolia pro právní stát, Komise v této věci poleví. To ale zřejmě zůstane pouhým nesplněným snem. Do vedení portfolia byla zvolena česká eurokomisařka Věra Jourová, která se nechala slyšet, že v řízeních proti státům, které narušují principy právního státu, bude pokračovat. To polská provládní média označila jako „špatnou zprávu“. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Násilí na ženách. Slovenský parlament požádal EU, aby nepřistupovala k Istanbulské úmluvě o boji proti násilí na ženách bez toho, aby k tomu měla souhlas všech členských států. Právě přijetí Úmluvy je ale jednou z priorit nové Evropské komise.

EU podepsala Úmluvu v červnu 2017, k přistoupení se ale zatím neodhodlala. V pověřovacím dopise nové evropské komisařky pro rovnost Heleny Dalliové je však uvedeno, že se má věcí intenzivně zabývat. Násilí na ženách by například mělo být přidáno na unijní seznam trestných činů. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Nezapomínejte na vnitřní trh. Dlouhodobým zájmem proexportně orientované České republiky je prohloubení jednotného vnitřního trhu EU nebo alespoň jeho zachování v současné podobě.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) po středeční potvrzení Evropské komise napsala, že nový kabinet by neměl zapomenou na otázky vnitřního trhu a zařadit je mezi své priority, kde v současnosti chybí. Dodala, že vnitřní trh je páteří evropské ekonomiky. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

BUDAPEŠŤ

Komise by měla otevřít novou kapitolu. Skupina europoslanců za maďarskou vládní stranu Fidesz ve středu vyzvala k otevření „nové kapitoly“ fungování Evropské unie a k zásadní proměně její ekonomické a migrační politiky. Europoslanci v prohlášení uvedli, že nová Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové má větší šanci na splnění těchto cílů, než ta minulá. Europoslanec Tamás Deutsch řekl, že je „opatrný optimista“ a věří, že Evropská unie může „ustoupit od své původní bláznivé migrační politiky“ s tím, že nová „o dost citlivější“ politika už se začíná formovat.

Maďarský premiér Viktor Orbán po setkání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovićem uvedl, že o osudu strany Fidesz si rozhodnou Maďaři sami. Nejprve se musí přesvědčit o tom, jestli Evropská lidová strana (EPP) pod novým vedením zvoleným na sjezdu v Záhřebu zůstane u levicového směřování. Orbán se nechal slyšet, že pokud EPP nepřehodnotí své současné působení a nenavrátí se ke křesťansko-demokratickým kořenům, tak Fidesz nemůže být nadále její součástí. Podle Orbána potřebuje strana ještě čas na rozhodnutí, nejméně dva až tři měsíce. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Konec CVM a podpora ERM II. Bulharská vláda od nové Komise očekává, že se zasadí o ukončení mechanismu spolupráce a ověřování (CVM). Komise skrze něj od roku 2007 hodnotí pokrok Bulharska a Rumunska v oblasti reformy soudnictví a boje s korupcí. Bulharsko je také žhavým kandidátem na vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II), který je předstupněm k přijetí jednotné evropské měny. Země zároveň usiluje o přijetí do Schengenského prostoru. (Krassen Nikolov EURACTIV.bg)

///

BUKUREŠŤ

Koheze, Schengen, CVM. Rumunsko je dlouhodobým zastáncem zachování objemu dotací v zemědělské a kohezní politice, a vyzývá k navýšení příspěvků členských států EU do společného rozpočtu. Co nejvíce peněz chce využít na infrastrukturu, podporuje zvyšování plateb zemědělcům, ale chce také vstoupit do Schengenu a ukončit mechanismus pro spolupráci a ověřování (CVM). Premiér Ludovic Orban zdůraznil, že „rumunská vláda vyznává evropské hodnoty, podporuje priority nové Komise a je plně k dispozici pro spolupráci se všemi evropskými institucemi“.

///

LUBLAŇ

Nenadržujte Chorvatsku. Slovinský premiér Marjan Šarec řekl, že nová Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou by měla konat na základě práva, a nikoli na základě stranického směřování. Šarec tak upozornil na to, že podle Slovinska bývalá Komise Jeana-Clauda Junckera stála ve sporech mezi Záhřebem a Lublaní na straně Chorvatska. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Předsednictví EU a kohezní politika. Chorvatsko se připravuje na své první předsednictví EU a spoléhá na to, že mu nová Komise pomůže. Nejmladší člen EU jí začne předsedat už od ledna příštího roku. Prioritou předsednictví bude vyjednávání víceletého finančního rámce. Záhřeb je totiž velkým zastáncem zachování současného finančního objemu pro kohezní a zemědělskou politiku. Chorvatsko také mimo jiné doufá, že Komise udrží naživu politiku rozšiřování a otázku vstupu zemí západního Balkánu nesmete ze stolu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Nechte dveře otevřené. Bělehrad očekává od nové Evropské komise jedinou věc, a to otevřít zemím západního Balkánu dveře do EU.

„Očekáváme, že region bude znovu pobídnut ke své cestě do EU a že kandidátské země budou součástí dalších debat o budoucnosti Evropy a o úpravách procesu rozšiřování,“ uvedla Nataša Dragojlovićová, koordinátorka Národního konventu o EU v Srbsku. „Země západního Balkánu si zaslouží stejnou míru podpory, jakou získaly i všechny země východní Evropy, které se již k EU připojily,“ dodala. (EURACTIV.rs)

///