The Capitals: Čína financovala na Karlově univerzitě předmět zavánějící propagandou

© EPA/MADOKA IKEGAMI

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

PRAHA

Čínský kurz. Čínská ambasáda financovala předmět na prestižní Karlově univerzitě (UK). Informoval o tom server Aktuálně.cz. Kurz měl studentům předat znalosti o Nové hedvábné stezce, externí odborníci jej ale kritizovali jako propagandu.

O čínské iniciativě přednášel na univerzitě bývalý šéf Česko-čínského centra UK Miloš Balabán. Kurz byl původně plánován pro studenty společenských věd a byl určen pro omezený počet studentů. „Zájem české mládeže o chápání Číny překonal moje očekávání. Studenti byli velmi nadšeni, nakonec jsme zvýšili počet posluchačů na 30, ale desítky studentů stále čekají na další semestr,“ uvedl již dříve Balabán s tím, že Nová hedvábná stezka není jen čínský projekt, ale „symfonie mnoha zemí“.

Nejlepším studentům kurzu pak čínská ambasáda zaplatila cestu do Číny.

Zpráva přišla jen pár dní poté, co Aktuálně.cz zjistilo, že čínská ambasáda zaplatila 1,2 milionu korun za konference, které se na UK konaly pod záštitou rektora Tomáše Zimy. Spolupořadatelem akcí nebyl nikdo jiný než Miloš Balabán, který po zveřejnění informace rezignoval na svůj post.

Vztahy mezi Čínou a Českou republikou v poslední době plní titulky českých médií. Může za to i nedávný spor mezi Prahou a Pekingem Česká metropole totiž odmítla do partnerské smlouvy mezi oběma městy zahrnout bod týkající se politiky jedné Číny. Obě strany se pak rozhodly partnerství vypovědět.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se proti čínskému vlivu v ČR vymezuje, země si však uchovává s východní mocností dobré vztahy. Jejich nositelem je zejména prezident Miloš Zeman, který je za svůj vřelý přístup k Číně často terčem kritiky.

BRUSEL

Patálie s Čínou hlásí i Belgie. Podle informací agentury AFP Belgie odmítla udělit čínskému akademikovi víza a zakázala mu na osm let vstup do unijní zóny volného pohybu.

Zdroje AFP uvedly, že šéf Konfuciánského institutu na belgické univerzitě VUB byl v poslední době pod drobnohledem belgických zpravodajských služeb, podle kterých představuje hrozbu pro národní bezpečnost. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, AFP)

///

BERLÍN

Vyšší výnos z daní. Federální vláda očekává, že letos vybere na daních o 4 miliardy eur více, než původně předpokládala. Vyplývá to z odhadů německého ministra financí. V následujících letech ale podle stejných odhadů budou federální, státní i místní vlády hospodařit s méně penězi, než předpokládaly květnové prognózy. Letošní daňový přebytek je výsledkem tzv. odhadované odchylky ve výši 1,4 miliardy eur, která vznikla díky dobrému ekonomickému vývoji země. Podle toho se také odvíjí výše příspěvku Německa do rozpočtu EU, která by měla dosáhnout 2,6 miliardy eur. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

Socialisté míří k vítězství. Podle posledního předvolebního průzkumu Centra pro sociologický výzkum (CIS) má k vítězství v předčasných volbách (10. listopadu) nakročeno socialistická strana PSOE. Získat by podle odhadů měla 32,5 % hlasů, což znamená 133 až 150 křesel v parlamentu.

Pokud by PSOE skutečně získala takovou podporu, mohla by uzavřít koaliční dohodu s levicovou Unidas Podemos (Společně můžeme). Informovalo o tom zpravodajství EFE. Průzkum se však uskutečnil před vynesením rozsudku španělského Nejvyššího soudu, který poslal do vězení devět katalánských separatistů za jejich účast na kampani před zakázaným referendem z roku 2017.

Podle opozičních stran – konzervativní Partido Popular, liberální Ciudadanos a krajně pravicové VOX – jsou však výsledky průzkumu pro PSOE „příliš optimistické“ ve srovnání s jinými předvolebními daty mj. od španělských deníků El Mundo a ABC.

Některé scénáře naznačují, že by socialistický premiér Pedro Sánchez mohl v koalici s Unidas Podemos získat absolutní většinu. Podle CIS však může PSOE utvořit koaliční vládu i s Ciudadanos. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

LONDÝN 

Návrat bývalé poslankyně? Premiér Boris Johnson by údajně rád viděl bývalou konzervativní poslankyni Amber Ruddovou opět uvnitř své strany. Tvrdí to sama Ruddová, která ale už ve středu ráno – den poté, co britští poslanci schválili uspořádání předčasných voleb – oznámila, že se voleb účastnit nebude. Tisk však později zveřejnil dopis od zástupce konzervativní vlády Marka Spencera adresovaný právě Ruddové.

„Když jste před osmi týdny odešla z konzervativní strany i vlády, bylo jasné, že nepodporujete premiéra a nemáte v něm důvěru,“ píše se v dopise. „Nedokázala jste mi poskytnout záruku, že svůj názor opět nezměníte.“ (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Po vzoru Číny? Luigi Marattin, právník a člen nové strany Italia Viva expremiéra Mattea Renziho, připravuje návrh zákona, podle kterého by se uživatelé sociálních sítí museli při registraci prokázat platným průkazem totožnosti. Cílem návrhu je redukovat nenávistné projevy a dezinformace, zákon ale vyvolává kontroverze.

Marattin řekl, že ochranu dat zaručí vnější potvrzovací mechanismus a osobní data nebudou sociální platformě poskytována. Návrh však nemá pochopení ze strany některých odborníků, kteří ho vnímají jako zbytečný. Vyhledat lidi na internetu je totiž možné i dnes, a to podle IP adresy. Podle expertů by takový zákon navíc zasáhl do práva na anonymitu, svobody slova a vyjádření, a také by vedl k rozdílům mezi italskými uživateli a těmi ze zahraničí. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Tusk prezidentem? Podle Grzegorze Schetyny, lídra opoziční Občanské platformy (PO, EPP), bude strana vybírat svého kandidáta na prezidenta v primárních volbách. Pokud by měl o tuto pozici usilovat končící předseda Evropské rady Donald Tusk, tak by se podle Schetyny „nikdo ze strany proti němu (Tuskovi) nepostavil“.

Tusk se ale v listopadu nejspíše stane předsedou evropských lidovců (EPP), přičemž tato funkce nemůže být vykonávána zároveň s prezidentským mandátem. Schetyna byl navíc v minulosti Tuskovým rivalem, takže není jisté, zda bude Tusk chtít za opozici kandidovat. Schetyna také nedávno označil za klíčovou osobnost kampaně Małgorzatu Kidawu-Błońskou, která by podle něj rovněž mohla o prezidentský post usilovat. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Mečiar se vrací. Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar oznámil, že se vrátí do politiky se svou stranou Slovenská liga. Mečiar stál v 90. letech v čele porevoluční vlády a spolu s tehdejším českým premiérem Václavem Klausem se zasadil o rozpad Československa. Byl to ale také on, kvůli němuž bylo Slovensko vyloučeno z první skupiny východního rozšíření.

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová tehdy nazvala mečiarovské Slovensko za „černou díru“ Evropy. U moci se Mečiar udržel až do voleb v roce 1998.

„Uděláme vše pro to, abychom předešli rozpadu společnosti a vrátili jí opět její důstojnost a život,“ komentoval své současné aktivity dnes 77letý bývalý slovenský premiér.

///

SOFIE

Čekárna eurozóny. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) posvětil bulharské připojení k bankovní unii a vstup do tzv. čekárny eurozóny – evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). V dopise pro Evropskou komisi EIOPA potvrzuje, že Bulharsko plní požadavky v oblasti nebankovního finančního sektoru, zároveň však poukazuje na přetrvávající obavy o udržitelnost bulharského sektoru pojišťovnictví. Bulharskou „přihlášku“ musí potvrdit Evropská centrální banka, která po posouzení tamního bankovního sektoru ještě musí zhodnotit implementaci navazujících opatření. Posouzením si Bulharsko prošlo v první polovině letošního roku, kdy centrální banka identifikovala nedostačující kapitál ve dvou bankách. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BUDAPEŠŤ

Maďarsko vetovalo deklaraci NATO o Ukrajině. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil, že Maďarsko na posledním summitu zástupců NATO vetovalo společnou deklaraci o Ukrajině kvůli tamní situaci maďarské menšiny. Maďarsko navrhlo k deklaraci připojit několik dodatků, například o tom, že Ukrajina musí plnit své povinnosti vůči menšinám, které vyplývají z mezinárodního práva. Vzhledem k tomu, že maďarské návrhy byly odmítnuty, „neměli jsme jinou možnost, než deklaraci vetovat“, řekl Szijjártó. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

Razie v opozici. Maďarský Národní daňový úřad udělal razii v sídle politické strany Momentum Movement, kde hledal důkazy ilegálního financování politické kampaně. Momentum je v Evropském parlamentu zastoupeno dvěma europoslanci a je členem frakce Obnova Evropy (RE). Detaily probíhajícího vyšetřování jsou zatím nedostupné, pravděpodobně se však týká loňských problémů s audity, kvůli kterým strana ztratila nárok na příspěvek ze státního rozpočtu. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko si připomíná oběti požáru v klubu. Ve středu uplynuly čtyři roky od smrtícího požáru v nočním klubu Colectiv, který zabil 64 lidí a dalších 147 zranil. Do dnešního dne nebyl nikdo označen za viníka, soudní proces byl několikrát odložen. Země  údajně stále není připravena na včasný zásah v podobných případech.

Rozpočtový schodek se zvětšuje. Konsolidovaný rozpočet Rumunska vykázal za prvních devět měsíců letošního roku deficit 2,6 % HDP, což je podstatně více než loňských 1,8 % HDP. Evropská komise zemi upozornila, že jí letos hrozí posunutí až za hranici 3 % HDP, vláda se ovšem zavázala, že udrží rozpočet pod kontrolou. Kabinet nicméně skončil po vyslovení nedůvěry a nová exekutiva má před sebou těžký úkol, v září na ni totiž čeká plánované zvýšení penzí. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Krize okolo rakouského masa dopadla na Slovinsko. Ve Slovinsku se zvyšuje počet firem, které po doporučení od Agentury pro bezpečnost potravin stáhly z preventivních důvodů své masné produkty z trhu. Důvodem je podezření, že maso pochází z kontroverzních jatek poblíž rakouské Lipnice. (Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Priority chorvatského předsednictví EU. Premiér Chorvatska Andrej Plenković ve středu potvrdil priority premiérového předsednictví své země v Radě EU, které začne v lednu příštího roku. Na konferenci v Záhřebu uvedl, že chorvatská vláda a administrativa se budou soustředit na témata „Evropa, která se rozvíjí“, Evropa, která spojuje“, Evropa, která chrání“ a „Evropa, která má vliv“.

Nová eurokomisařka pro demokracii a demografii Dubravka Šuicová z Chorvatska se nechala slyšet, že v průběhu prvních šesti měsíců v úřadu se bude snažit odhalit důvody, které stojí za odchodem lidí z venkova do měst. „Zapotřebí je dlouhodobá vize pro venkovské oblasti,“ dodala. (Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Růst obnovitelných zdrojů. V průběhu loňského a letošního roku začala v Srbsku fungovat zařízení, která podle ministra pro energetiku Aleksandara Antiće produkují 400 MW elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což podle něj v tomto ohledu dělá ze Srbska lídra regionu. Celkový výkon těchto zařízení je 500 MW a Srbsko z nich bude dle slov Antiće už v roce 2020 vyrábět 27 % elektřiny. (EURACTIV.rs)

///