The Capitals: Bulharsko vyhostilo ruského diplomata kvůli špionážní kauze

© Ruská ambasáda v Sofii (Facebook)

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

SOFIE

Diplomat a špion v jedné osobě. Bulharské státní zastupitelství odhalilo, že první tajemník ruské ambasády v Sofii Nikolaj Malinov byl zapojen do ruských špionážních aktivit.

„Občan Ruské federace od září 2018 shromažďoval zpravodajské informace na základě organizování pravidelných schůzek s bulharskými občany, včetně vysoko postavených státních úředníků, kteří měli přístup k utajovaným informacím o Bulharsku, EU a NATO,“ uvedl státní žalobce ve svém prohlášení.

Bulharsko svým rozhodnutím nabralo opačný kurz než v roce 2018, kdy na rozdíl od dalších 14 členských zemí EU nevyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. K útoku došlo v březnu 2018 v anglickém Salisbury a měli jej na svědomí dva agenti napojení na ruské zpravodajské služby. Nyní ale Bulharsko k Rusku již shovívavé nebylo a proti Nikolaji Malinovi, který je také šéfem proruské nestátní organizace, zahájilo trestní stíhání.

Malinov se měl dopustit špionáže a praní špinavých peněz pro ruské organizace. Vídeňská úmluva o diplomatických vztazích však zajišťuje diplomatům imunitu, vyšetřování případu proto bylo zastaveno. Bulharské ministerstvo zahraničí informovalo o tom, že ruský diplomat již zemi opustil.

Podle serveru EURACTIV.bg je bulharský postup vůči ruskému diplomatu překvapující. Bulharsko totiž v současné době zahajuje obří energetické projekty podporované Ruskem, příkladem je výstavba jaderné elektrárny Belene. Bulharská redakce dále poukázala na to, že k diplomatické roztržce mezi Sofií a Moskvou došlo poté, co bulharský nejvyšší státní žalobce Sotir Cacarov navštívil spolu se svým potenciálním nástupcem Ivanem Geševem Spojené státy americké. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg – Edited by Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Evropa potřebuje datovou infrastrukturu. Podle německého ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) Evropě hrozí, že zůstane pozadu, pokud nezainvestuje do vlastní datové infrastruktury. Ministr na to upozornil v pondělí 28. října na dvoudenním digitálním summitu v Dortmundu, který pořádá německá vláda. „Digitální platformy obracejí globální ekonomiku vzhůru nohama,“ řekl ministr a dodal, že by tomu Německo a Evropa „neměly pouze přihlížet“.

Digitální asociace Bitkom rovněž varovala před tím, aby Německo v digitalizaci nehrálo pouze vedlejší roli. O tom, jak reagovat na digitální změnu na summitu diskutují stovky zástupců z řad politiků, vědců a společnosti. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

VARŠAVA

5G v Polsku. Vláda podepsala s telekomunikačními společnostmi – Exatel, Orange Polsko, T-Mobile Polsko, Play Polsko a Plus Polsko – dohodu o rozvoji nové firmy, Polskie 5G, která má v zemi vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro 5G sítě. Informoval o tom předseda Polského rozvojového fondu Pawel Borys. Za vládu dohodu podepsal ministr pro digitalizaci Marek Zagórski.

Polský premiér Mateusz Morawiecki začátkem září také podepsal deklaraci o zabezpečení telekomunikací v kontextu rozvoje 5G sítí s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Účast čínské společnosti Huawei na vybudování sítí 5G v Polsku může být proto co nevidět zablokována. Naopak, švédská firma Ericsson, která rozšiřuje v Polsku svou produkční kapacitu, má ze strany Spojených států podporu. (Michał Strzałkowski | EURACTIV.pl)

///

MADRID

Sánchez představil volební kampaň. Socialistický premiér Pedro Sánchez v pondělí 28. října představil volební kampaň socialistické strany PSOE. Hlavním sloganem kampaně je heslo „Ahora sí!“, česky „Teď ano!“. Volby se budou ve Španělsku konat 10. listopadu a v posledních průzkumech zatím dominuje právě PSOE, která zvítězila i v dubnových volbách, nedokázala však sestavit vládu.

V den zahájení kampaně se dočasná místopředsedkyně vlády Carmen Calvová opřela do opozičních stran. Nařkla je z toho, že socialistům „nikdy nepomohly“ zmírnit napětí v katalánské krizi. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Tajemný Breton. Nový kandidát na francouzského komisaře Thierry Breton se v pondělí setkal s designovanou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Bruselu. Nejmenovaný zdroj uvedl, že byznysmen Breton hodlá prodat všechny podíly, které vlastní, pokud bude do funkce eurokomisaře potvrzen. Před tím, než se stal výkonným ředitelem společnosti Atos, slíbil bývalý francouzský ministr financí v reakci na sérii platových skandálů, že si nevyjedná tzv. „zlatý padák“. Vypadá to, že si ale místo padáku vyjednal podíly společností. Pokud je teď prodá, přijde si na 34 milionů eur a stane se nejbohatším eurokomisařem budoucího kolegia.

Muž v pokročilém věku (64) s takovým majetkem, který se přestěhuje do deštivého Bruselu za velmi náročnou prací, může znít jako sci-fi. V tom se však možná skrývá pointa – Breton totiž napsal několik knih tohoto žánru. Možná tak míří před nástupem do důchodu do Bruselu za inspirací. (EURACTIV.FR)

///

ŘÍM

Nepovedená zkouška. Liga Mattea Salviniho a aliance středopravých stran vyhrála na plné čáře nedělní lokální volby v Umbrii, zatímco vládní koalice utrpěla porážku. Volby byly jednou z klíčových zkoušek nové středolevé vlády Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany, které poprvé kandidovaly společně. Tento „experiment“ ale očividně nevyšel, levice totiž po 50 letech ztratila kontrolu nad Umbrií. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Balkán míří do Atén. Poté, co EU odmítla zahájit přístupové rozhovory se zeměmi západního Balkánu, se dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis sejde s protějšky z Albánie, Chorvatska a Srbska. Lídři se zúčastní čtvrtého summitu Evropské unie a arabských zemí, který se koná v Athénách. Na program Mitsotakisovy schůzky s premiérem Albánie Edi Ramem se kromě otázky přístupových rozhovorů dostanou také problémy řecké menšiny v Albánii. Jednání s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem a se srbskou premiérkou Anou Brnabićovou by měla být snadnější. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

Řecko splácí dluhy. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) povolil Řecku předčasně splatit část svých dluhů u Mezinárodního měnového fondu (IMF). Souhlas ESM byl nutný proto, že pokud chce Řecko vyplatit jednoho z věřitelů, musí nabídnout vyrovnání i ostatním věřitelům, mezi kterými je i ESM a Evropský nástroj finanční stability. Evropští  partneři však po Řecku předčasnou splátku nechtějí. Podle jednatele ESM Klause Reglinga povede tento krok k vyšší udržitelnosti řeckého dluhu a bude mít pozitivní odezvu na finančních trzích. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

PRAHA / BRATISLAVA

Společná historie, různé způsoby oslav. Československo oslavilo 28. října 101. výročí od vzniku samostatného státu. Zatímco v České republice je tento den státním svátkem, pro Slovensko se jedná pouze o „památný den“. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové však stojí za úvahu, zda by si i Slovensko nemělo připomínat tento den státním svátkem. „Nebýt tohoto data, patrně bychom dnes ani netvořili samostatný státní útvar. Je to jeden z nejvýznamnějších dnů, které je potřeba si pamatovat,“ uvedla Čaputová.

Tradiční součástí českých oslav 28. října je jmenování nových armádních a policejních generálů. Prezident Miloš Zeman přitom již počtvrté odmítl návrh vlády jmenovat do pozice generála ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, který nedávno informoval o tom, že se jeho týmu podařilo rozbít síť ruských agentů.

Zeman, který je známý svými sympatiemi k Rusku a Číně, je vůči Koudelkovi značně kritický. V nedávném rozhovoru pro Barrandov TV uvedl, že Koudelka by se měl zaměřit na potírání ekonomické kriminality v Česku, a nikoli na „fiktivní honbu ruských a čínských špionů.“ (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUKUREŠŤ

Nová vláda tento týden nevznikne. Parlament nebude tento týden hlasovat o nové vládě, jak požadoval designovaný premiér Ludovic Orban. V úterý a ve středu sice budou probíhat slyšení kandidátů na ministry v příslušných parlamentních výborech, k finálnímu schválení celé vlády ale dojde zřejmě až příští pondělí. Orban počítá s podporou 234 poslanců, což je o pouhý jeden hlas více než minimální hranice 233. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Klíčová podpora pro prezidentku. Dragan Čovič, lídr strany HDZ Bosny a Hercegoviny, která je sesterskou stranou chorvatské vládní strany HDZ, potvrdil podporu Kolindě Grabar-Kitarovićové v boji o prezidentský post.

„Doufáme, že Chorvatsko využije svého předsednictví v Radě EU (v první polovině roku 2020) k podpoře směřování Bosny a Hercegoviny do Evropské unie,“ prohlásil Čović s tím, že jeho strana se brzy oficiálně připojí k předvolební kampani Grabar-Kitarovićové. Občané Bosny a Hercegoviny, kteří vlastní chorvatské pasy, v místních prezidentských volbách poměrně často hlasují. Tato stranická podpora tak může zvýšit šance Grabar-Kitarovićové na znovuzvolení.

Chorvatská rolnická strana, která se hlásí k EPP, na druhou stranu oficiálně podpořila prezidentského kandidáta sociálních demokratů Zorana Milanoviće. Pravicová strana se tak jasně posunula na levou stranu stranického spektra. (Tea Trubić Macan| EURACTIV.hr)

///

BUDAPEŠŤ

Kontroverzní nominace. Vládní strana FIDESZ nominovala Tünde Handóovou, současnou předsedkyni Národního soudního úřadu (NJO) zodpovídající za soudní systém v zemi, na členku maďarského ústavního soudu. Handóová je terčem kritiky za soudní reformy z let 2011-2012, které vedly k centralizaci maďarské justiční správy a posílily klíčové pravomoci prezidenta NJO.

Podle zprávy Evropské asociace soudců, kterou vydala po své misi do Maďarska v dubnu tohoto roku, čelí maďarská justice od května loňského roku „ústavní krizi“, a to právě kvůli aktivitám prezidentky NJO. Coby člen ústavního soudu bude mít Handóová vliv na interpretaci maďarské ústavy. (Vlagyiszlav Makszimov, EURACTIV.com)

///