The Capitals: Bulharsko tvrdí, že se v roce 2020 stane nezávislé na dodávkách ruského plynu

© Facebook Bojka Borisova

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

SOFIE

Vlastní plyn. Bulharsko se během příštího roku stane nezávislé na dodávkách ruského plynu. Premiér Bojko Borisov to uvedl při své pondělní návštěvě stavby plynového propojení mezi Řeckem a Bulharskem. Podle Borisova by propojení mělo být dokončeno ve stanoveném termínu, díky čemuž bude moci jeho země využívat zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA, Kataru, Kypru, Egypta a Ázerbájdžánu. V současné době je Bulharsko zcela závislé na plynu z Ruska.

„Po extrémně transparentní proceduře si Bulharsko vzalo úvěr s bankovní zárukou a do projektu přispívá částkou 500 milionů leva. Dvě řecké společnosti vyhrály soutěž na dodavatele potrubí a jeho konstrukci. Jedná se o důkaz toho, že nejsme jen otevření a transparentní. Vždy jsme říkali, že Bulharsko a Řecko musejí sdílet své zdroje – Řecko by mělo být schopné využívat Černé more a Dunaj, zatímco Bulharsko by mělo umět využívat Egejské moře,“ uvedl premiér.

Borisov také trvá na tom, že řecko-bulharské plynové potrubí (označované zkratkou IGB) je klíčové pro diverzifikaci dodávek plynu do jihovýchodní Evropy. Projekt má podporu i  ze strany Spojených států. Americký velvyslanec Herro Mustafa stavbu rovněž navštívil a podotkl, že díky projektu bude Bulharsko energeticky zabezpečené.

Znečištění vzduchu. Městský soud v Sofii nařídil místnímu magistrátu zřídit na svých webových a facebookových stránkách odkaz, kde se budou moci místní obyvatelé dozvědět o kvalitě ovzduší ve městě v reálném čase. Město by rovněž mělo každý měsíc podávat zprávu o vývoji kvality ovzduší a o tom, jak často čistilo ulice. Do dvou měsíců má pak městská správa předložit plán na výsadbu zeleně v roce 2020. Požadavky jsou součástí předběžných opatření, které soud nařídil provést do doby, než skončí spor vyvolaný občany a nevládní organizací, kteří požadují zlepšení životního prostředí ve městě. (Dnevnik.bg)

///

BERLÍN

Koalice bude pokračovat. Poté, co velká koalice stran CDU a SPD minulý týden zveřejnila střednědobé hodnocení své činnosti, šance na její udržení do konce legislativního období v roce 2021 podle německého ministra financí Olafa Scholze (SPD) „značně vzrostly“. V neděli se obě strany po několika měsíčním jednání konečně shodly na základním schématu pro penzijní systém, otázce, která je dlouho rozdělovala. Rozhodnutí o pokračování velké koalice bude muset ještě stvrdit prosincový sněm SPD, řekl Scholz, který kandiduje na předsedu strany.

Třicet let od pádu Berlínské zdi. Předseda německého parlamentu Wolfgang Schäuble předstoupí ve středu 13. listopadu v Evropském parlamentu s projevem k 30letému výročí pádu Berlínské zdi. Oslavy výročí se v sobotu před Braniborskou bránou zúčastnilo více než sto tisíc lidí. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil oslavu apelem na všechny Němce: „Berlínská zeď je pryč, byly však postaveny nové zdi. Zdi frustrace, vzteku a nenávisti, zdi mlčenlivosti a odcizení“.

Mezitím poslala berlínská asociace americkému prezidentu Donaldu Trumpovi původní kus Berlínské zdi, který váží téměř tři tuny. Zpráva, kterou mu tím chce předat, je jasná: Žádná zeď nevydrží navždy. (Florence Schulz | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Pařížské mírové fórum. Starostka Paříže Anne Hidalgová a generální tajemník OSN Antonio Guterres v pondělí večer zahájili druhý ročník Pařížského mírového fóra, kterého se účastní hlavy států, diplomaté a experti na mezinárodní vztahy.

Účastníci, mezi kterými byli prezidenti Albánie a Severní Makedonie, společně povečeřeli v Elysejském paláci. Francouzský prezident Emmanuel Macron a Ursula von der Leyenová by podle programu měli dnes ráno vystoupit s projevem. (EURACTIV.FR)

///

BRUSEL / HAAG

Financování teroristů. Policie zadržela v Belgii a Nizozemí šest osob podezřelých z financování terorismu. Podezřelí podle nizozemské prokuratury v letech 2013 a 2014 údajně financovali bojovníky teroristické organizace Islámský stát nebo osoby na ni napojené v Turecku a Sýrii. Zadržení měli údajně poslat do Sýrie více než 130 tisíc eur v hotovosti. Příjemcem měla být nadace pro „podporu válečných obětí“. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Farageův ústupek. Strana pro brexit původně plánovala postavit do voleb více než 600 kandidátů, kteří by mohli přebrat hlasy konzervativců. Poté, co Boris Johnson změnil svůj postoj k brexitu, se chce však brexitová strana zaměřit místo konzervativců na labouristy.

Lídr Strany pro brexit v pondělí prohlásil, že podpoří Johnsona v jeho plánu nerozšiřovat přechodné období po vystoupení Británie z Unie, které by podle nynější dohody mělo trvat do konce roku 2020. Premiér se rovněž zavázal, že bude po brexitu usilovat o větší odlišení domácích pravidel od těch unijních.

Johnson posun brexitové strany vítá. Ukazuje to podle něj, že „existuje pouze jedna cesta, jak dokončit brexit, a to je podpora konzervativců“. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

MADRID

Krajní pravice boduje. Španělská krajně pravicová strana Vox více než zdvojnásobila počet svých poslanců po nedělních parlamentních volbách, už čtvrtých za poslední čtyři roky. Výsledkem je vysoce fragmentovaný parlament, který je předzvěstí velice komplikovaných jednání o vládní koalici.

///

ŘÍM

Merkelová v Římě. Italský premiér Giuseppe Conte pracovně povečeřel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „S Německem někdy cíle sdílíme, a někdy ne. Musíme ale společně pracovat na oslabování rozdělujících sil v Evropské unii,“ řekl Conte. Oba lídři podpořili NATO, které vnímají jako pilíř mezinárodní politiky.

Conte s Merkelovou diskutovali také o tom, že francouzsko-indický producent oceli ArcelorMittal nepřevezme ocelárnu Ilva v Tarantu. Kromě toho hovořili o migraci a dokončení bankovní unie, která by měla přispět ke stabilizaci eurozóny. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

16 dohod s Čínou. „V Athénách i v Šanghaji cítíme, že naše vztahy jsou přátelštější než kdy dříve. Vzájemná důvěra je samozřejmostí,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pondělí na společné tiskové konferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Athénách. Země dnes podepíší 16 dohod, například o navýšení investic společnosti Cosco v řeckém přístavu Pireus nebo o otevření čínských bank. „Čína a Řecko spolupracují na vytvoření nové Hedvábné stezky. Tato iniciativa musí být posílena rozvojem vaší země,“ uvedl čínský prezident.

///

VARŠAVA

Staronová polská vláda je na světě. Premiér Mateusz Morawiecki v pátek oznámil jména ministrů svého nového kabinetu. Řada ministrů předchozí vlády bude ve své práci pokračovat dál, někteří ministři byli nahrazeni novými. Kromě restrukturalizovaného ministerstva financí, které bude pod vedením Jaceka Sasina dohlížet na státem vlastněné podniky, vzniklo také zcela nové ministerstvo pro klima. Nová vláda má kromě premiéra dohromady 20 ministrů, mezi nimi jsou jen tři ženy. (Karolina Zbytniewska | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Koaliční vláda Evropy. Premiéři Česka a Slovenska se včera sešli ve Valticích, aby zde jednali o bilaterální spolupráci, ale také budoucnosti Evropské unie. „Evropská rada by měla fungovat jako koaliční vláda Evropy, měli bychom se scházet častěji a nediskutovat jen o tom, co nám naplánují úředníci,“ uvedl během tiskové konference Andrej Babiš. „Není to můj nápad, přišla s tím kancléřka Merkelová v zákulisí na summitu v Sibiu,“ reagoval premiér na dotaz týkající se konkrétnějších obrysů „evropské koaliční vlády“. Babiš dále prohlásil, že řada evropských lídrů spolu nemluví, na rozdíl od Visegrádu, který hovoří jednotně.

„Jsme svědky krize mezinárodních organizací,“ dodal jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini, který hovořil mimo jiné o spolupráci zemí v rámci NATO. Kriticky se vyjadřoval zejména o Turecku. „Jeden z členů NATO nás začíná vydírat. NATO by se mělo naučit takové situace řešit,“ uvedl slovenský premiér. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Slovensko podpoří podmíněnost evropských dotací na základě stavu právního státu. „Z politické perspektivy, Slovensko s tímto návrhem počítá a zřejmě jej podpoří,“ uvedl podle tiskové agentury TASR slovenský velvyslanci při EU Peter Javorčík. Podle něj mají Maďarsko a Polsko vůči návrhu stále více připomínek, ve své podstatě jej ale zatím neblokují. „Zatím jsme se nebavili o žádných sankcích. Rozumím tomu, že návrh má mít preventivní charakter, má zaručit, že státy EU i nadále respektují principy právního státu. Slovensko s tím samozřejmě nemá žádný problém,“ dodal Javorčík. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUDAPEŠŤ

Jobbik chce do EPP. Jediný europoslanec z krajně pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyös řekl, že lokální volby završily přesun jeho strany mezi lidovce. I levicovější voliči si podle něj nyní Jobbik vybírají, pokud to znamená porážku Orbánova Fideszu. Pokud už tak izolovaná strana maďarského premiéra evropské lidovce (EPP) opustí, Jobbik je připraven ji nahradit. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BUKUREŠŤ

Příprava na druhé kolo. Rumunský prezident Klaus Iohannis (EPP) se ve druhém kole prezidentských voleb utká s bývalou premiérkou Vioricou Dancilaovou (S&D). Ta současnou hlavu státu vyzvala ke dvěma debatám, Iohannis ovšem preferuje setkávání s voliči. Prezident získal v prvním kole 37,5 % hlasů, Dancilaová 22,7 % a Dan Barna (RE) 14,7 %. Barna společně s rumunským lídrem liberálů v Evropském parlamentu Dacianem Cioloșem vyzvali své voliče k podpoře Iohannise ve druhém kole. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Podpora Levice roste po odchodu z vlády. Pokud by došlo k předčasným volbám, 11,2 % voličů by si podle průzkumu deníku Delo vybralo radikální stranu Levica. Nárůst přichází po rozhodnutí Levice odejít z vládní koalice a stát se „skutečnou opozicí“. Průzkumy stále vede s 15,4 % LMŠ (RE) premiéra Marjana Šarece, zatímco největší opoziční strana SDS (EPP) je poprvé těsně druhá s potenciálním ziskem 15,2 %. Sociální demokraté vyzvali Šarece ke svolání schůzky koaličních partnerů, a s 6 % jsou největšími podporovateli pokračování spolupráce s radikální levicí.

///

BĚLEHRAD

Mini Schengen – díl druhý. Srbský prezident Aleksandar Vučić se nechal slyšet, že projekt „mini-Schengenu“ se Severní Makedonií a Albánií je nejlepším nápadem na Balkáně za posledních 30 let. Podle severomakedonského premiéra Zorana Zaeva ukazuje spolupráce západobalkánských zemí Evropské unii, že by se o region měla více zajímat. (EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

260 občanů BiH v Sýrii. Bosna a Hercegovina dovolí svým občanům, kteří jsou nyní v syrských táborech a spojení s teroristickou organizací Islámský stát, aby se mohli vrátit do rodné země. Pachatelé teroristických zločinů budou čelit vyšetřování a obvinění, řekl ministr bezpečnosti BiH Dragan Mektić. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///