The Capitals: Budapešť ignoruje poslední varování EPP týkající se Středoevropské univerzity

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Maďarsko nemá v plánu zmírnit pravidla pro mezinárodní univerzity. Požaduje to po něm nejen Evropská unie, ale i Německo, a to kvůli sporům maďarské vlády se Středoevropskou univerzitou (CEU), kterou financuje americký miliardář a filantrop George Soros.

„Náš názor se nezměnil,“ uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltan Kovacs. „Zákony ani pravidla pro řízení vysokých škol v Maďarsku měnit nebudeme,“ dodal.

Zachování CEU v Budapešti je jednou z podmínek, kterou musí Viktor Orbán splnit, aby mohla jeho vládní strana Fidesz zůstat v Evropské lidové straně (EPP). Alespoň to tvrdí Manfred Weber, spitzenkandidát frakce EPP, která minulý měsíc maďarské straně pozastavila členství.

CEU se mezitím připravuje na přesun do Rakouska, kde by měla začít fungovat již od září 2019. Univerzita totiž uděluje svým absolventům diplomy uznávané nejen v Maďarsku, ale i ve Spojených státech amerických, což je ale podle nových maďarských zákonů zakázané. Bavorská vláda spolu s Technickou univerzitou v Mnichově proto nabídly CEU pomocnou ruku a chtějí se podílet na jejím financování i na samotné výuce.

Státní tajemník úřadu vlády Balázs Orbán označil případnou účast Bavorska na financování CEU za „krok, který posiluje důvěru“. Maďarská vláda by podle jeho slov v tomto případě přehodnotila možnosti vydávání diplomů uznávaných v USA, Německu i Maďarsku. Na druhou stranu ale zdůraznil, že všechny univerzity musejí dodržovat platné maďarské zákony a ani bavorská iniciativa by nemohla vést k jejich úpravě.

Rektor CEU Michael Ignatieff na nedávné prohlášení maďarské vlády zatím nereagoval. Minulý měsíc ale prohlásil, že CEU zůstane v Budapešti pouze pokud univerzita získá jasné politické závazky od Viktora Orbána. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BRUSEL

Nikdy neříkejme nikdy: „Našim cílem je naplnit smlouvu o vystoupení ještě před eurovolbami,“ řekla velvyslankyně Spojeného království v Belgii Alison Roseová ve víkendové televizní debatě na RTBF/Le Soir. Na možné pořádání eurovoleb ve Spojeném království reagovala slovy: „Pokud jim půjde zabránit, nebudou se ve Spojeném království konat, ale nic není jisté.“

S ohledem na možnost konání druhého referenda Roseová řekla: „Nikdy neříkejme nikdy, ale britský parlament se vyslovil proti této možnosti a průzkumy nenaznačují, že by se tento názor změnil […] Nechceme zničit Unii, chceme zůstat velmi blízko, ale zároveň nebýt její součástí. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Assange by měl být vydán do Švédska: Nedávno zatčený spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange by měl být podle více než 70 poslanců britské dolní komory a členů Sněmovny lordů vydán do Švédska. Assange byl dříve ve Švédsku hledaný kvůli obviněním spojeným se znásilněním a sexuálním násilím. Vzhledem k tomu, že mu ekvádorské velvyslanectví v Londýně odebralo azyl, je teď Assange zadržován britskými orgány.

Spojené státy už požádaly o jeho vydání v souvislosti se skandálem okolo WikiLeaks z roku 2010. V dopise pro britského ministra vnitra Sajida Javida poslanci britské dolní komory a členové Sněmovny lordů urgují vládu, aby „se postavila za oběti sexuálního násilí“ tím, že schválí Assangovo vydání do Švédska. Švédské orgány od obvinění Assange upustily v roce 2017, ale švédští žalobci tvrdí, že případ znovu vyhodnocují. Severská země se tak chystá o vydání 47letého Australana požádat. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Kontroverze kolem 5 hvězd: Předseda Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio v sobotu představil vedoucí kandidáty strany pro květnové eurovolby. Je mezi nimi také Daniela Rondinelliová z Hospodářského a sociálního výboru (EESC), což je poradní orgán Evropské unie. Mezi klíčovými kandidáty je pět žen, které nejsou členkami hnutí. Vybral si je sám Di Maio, aniž by prošly běžným třístupňovým výběrovým procesem na elektronické platformě Rousseau. Toto rozhodnutí „seshora“ si vysloužilo kritiku aktivistů a zklamalo končící europoslance, kteří v minulosti museli projít primárkami.

Adieu, Brusele: „Řím by měl být hlavním městem Evropské unie,“ řekla Giorgia Meloniová, předsedkyně nacionalistické strany Fratelli d’Italia, která se nedávno připojila k frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Meloniová chce tento požadavek vznést v příštím Evropském parlamentu. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Euro? Ne, děkujeme: Polský premiér Mateusz Morawiecki se nechal slyšet, že Polsko by nemělo přijmout euro, protože „to není v zájmu země.“ „Musíme si položit otázku, kdo z toho bude profitovat: Polsko nebo spíše země, které dnes ze společné měny mají největší užitek“. Podle premiéra by byla polská ekonomika po vstupu do eurozóny zranitelnější a došlo by k nárůstu cen.

Maas ve Varšavě: Německý ministr zahraničí Heiko Maas se minulý pátek setkal se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem v rámci „Berlínského procesu“. Setkání předchází summitu Západního Balkánu, který se bude konat v červnu v Poznani. (EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Proevropští Slováci: Nový průzkum pro Televizi Markíza zjistil, že téměř 62 % Slováků podporuje zahraniční politiku země zaměřenou na EU a NATO, zatímco 18 % z nich by se přiklonilo spíše k proruskému směřování. Podobný průzkum využívající jinou metodu ukázal, že na Slovensku, v Česku a v Maďarsku Rusko pozitivně hodnotí celkem 21 % příspěvků na sociálních sítích. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Salvini v Praze: Předseda SPD a místopředseda české sněmovny Tomio Okamura se v Praze sešel s italským ministrem vnitra Matteem Salvinim. Hovořili o strategii pro květnové volby do Evropského parlamentu. Nacionalistické a protiimigrační strany chtějí spojit síly a po volbách v Parlamentu vytvořit společnou frakci.

Ceny bydlení rostou: Za rok 2018 se podle statistik Eurostatu ceny domů a bytů v České republice zvýšily o 9,9 %, ještě v září to přitom vypadalo na 8,8 %. Jedná se o třetí nejrychlejší růst mezi zeměmi EU, průměr je 4,2 %. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Kontroly dováženého ovoce: Stovky kamionů se zasekly na rumunských hranicích poté, co lídr vládnoucích sociálních demokratů Liviu Dragnea nařídil kontroly u importovaného ovoce a zeleniny. Úřad odpovědný za bezpečnost potravin společně s daňovým úřadem zkontrolovaly více než 400 kamionů a zabavily přes 80 tun zboží, které pocházelo převážně z Polska. Udělené pokuty se týkaly především vadné dokumentace a nesprávných skladovacích podmínek. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY

Balkánské fotbalové ambice: Zástupci Řecka, Srbska, Bulharska a Rumunska podepsali v Soluni memorandum, ve kterém se zavázali společně usilovat o pořádání fotbalového mistrovství světa v roce 2030 a mistrovství Evropy o dva roky dříve.

Pravice má své kandidáty: Lídr středopravicové Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis včera představil kandidáty do eurovoleb, které vede bývalý předseda strany Vangelis Meimarakis. Nová demokracie by podle průzkumů mohla dosáhnout na 8 europoslaneckých křesel z 21. Podle vlády Mitsokanis v Řecku reprezentuje spojení neoliberalismu a extrémního pravicového populismu, který by pro zemi znamenal „návrat do dob temna“. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr; Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

SOFIE

Drama okolo Staniševa: Předsednictvo Bulharské socialistické strany se vzbouřilo proti své předsedkyni Kornelii Ninové a na kandidátku do eurovoleb na páté místo umístilo předsedu Strany evropských socialistů Sergeje Staniševa. (více zde)

Stěhování do Bulharska: Podle Národního statistického institutu pro migraci byl každý desátý přistěhovalec do Bulharska Rus. Nejvíce imigrantů do země přichází z Turecka (29,9 %), pak z Ruska (11 %) a z Německa (7,2 %). (Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Plány opozice: Tzv. Amsterdamská koalice chorvatských opozičních stran (patřící do ALDE) představila své dva hlavní cíle pro volby do Evropského parlamentu – silnější a inkluzivnější Schengen a zároveň lepší kontrola vnějších hranic EU. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

LUBLAŇ

Souboj dvou stran: Nejnovější průzkumy ukazují, že vládní strana LMŠ (ALDE) se těší podpoře 26 % Slovinců, zatímco na druhém místě by skončila opoziční SDS (EPP) se 14 %. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Opoziční požadavky: Srbské opoziční strany požádaly vládu o vytvoření komise pro dohled nad férovým průběhem voleb. Zároveň ji vyzvaly k výměně vedení u orgánu regulujícího média, stejně jako u veřejnoprávních médií RTS a RTV. (Beta-EURACTIV.rs)

///

Originál v anglickém jazyce je k přečtení na EURACTIV.com.