The Capitals: Britové jdou k evropským volbám, Mayová mezitím ztrácí podporu

© [EPA/UK PARLIAMENTARY RECORDING UNIT]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Britskou vládu zasáhla rezignace vůdkyně Dolní sněmovny Britského parlamentu. Zastánkyně brexitu Andrea Leadsmová odůvodnila své rozhodnutí tím, že aktuální plán nepovažuje za cestu k naplnění výsledku téměř tři roky starého referenda.

„Vím, že zítra jsou důležité volby a mnoho konzervativců tvrdě pracovalo na podpoře našich skvělých kandidátů,“ dodala Leadsomová. „Uvědomuji si načasování svého rozhodnutí, ale nemohu plnit své povinnosti Vůdkyně Dolní sněmovny a navrhnout zákon s novými prvky, které zásadně odmítám.“

Mezitím předseda parlamentního klubu Konzervativní strany Graham Brady oznámil, že se v pátek sejde s premiérkou a budou hovořit o její budoucnosti v britském kabinetu.

Podle informací portálu EURACTIV.com by rebelující poslanci mohli donutit Mayovou k rezignaci ještě v průběhu tohoto týdne. Ve středu se jim však nepodařilo změnit stranická pravidla, která by umožnila hlasovat o vyslovení nedůvěry premiérce. Konzervativci se o to už jednou pokusili v prosinci. Podle stranických pravidel mohou tento krok zopakovat až po dvanácti měsících.

Britská média ve středu přinášela informace z prostředí vládního kabinetu, podle kterých si stále více jeho členů myslí, že premiérka ztratila i poslední zbytky respektu poslanců a ministrů. Jacob Rees-Mogg, lídr probrexitové skupiny konzervativců (ERG), kritikou rozhodně nešetřil. „Toto je opravdu bizarní a nekompetentní způsob vládnutí. (…) Premiérka už nemá autoritu k tomu, aby cokoli dohodla,“ prohlásil.

Mayová s novým návrhem, který by britským poslancům umožnil vyhlásit referendum potvrzující jakoukoliv schválenou brexitovou dohodu, podle jeho slov opět utrží v parlamentu porážku. Rees-Mogg mimo to potvrdil, že novým předsedou strany by podle něj měl být exministr zahraničí Boris Johnson.

Johnson je podle britských médií hlavním favoritem na post předsedy Konzervativní strany. Bez šancí není ani bývalý vyjednavač pro brexit za britskou vládu Dominic Raab. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ

Méně extrémní pravice v médiích. Úřad pro audiovizuální vysílání (CSA) rozhodl, že rozhovory se Stevenem Bannonem, bývalým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, přiřadí k času vyhrazenému před volbami do EP pro prezentaci krajní pravice.

(Ne)rozšíření. Ve Francii se opět rozproudila diskuse o rozšíření EU poté, co Nathalie Loiseauová, jednička kandidátky Macronova hnutí, projevila jen malé nadšení z představy přijetí nových členů do evropské rodiny. V rádiu RTL uvedla, že pokud by byla ministryní  pro evropské záležitosti, zablokovala by přistoupení Albánie a Severní Makedonie do EU.

François-Xavier Bellamy, lídr eurokandidátky konzervativní strany Les Républicains, jí následně připomněl, že Macron rozšíření podpořil během svého projevu na Sorbonnské univerzitě.

///

BRUSEL

Michel v čele evropské instituce? Evropský parlament „potřebuje větší a vyrovnanější koalici, na jejímž čele by stáli lidé jako Charles Michel, Mark Rutte, Antonio Costa a další,“ uvedl francouzský prezident Macron pro belgický deník Le Soir.

Macron pochválil belgického premiéra Michela za jeho „odvážnou a účinnou“ politiku v oblasti schvalování paktu o migraci a dodal, že bude ideálním kandidátem na nejvyšší pracovní pozice v EU. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

VÍDEŇ

Vládní turbulence. Rakouský kancléř Sebastian Kurz se ve středu (22. května) snažil zadržet pád koaliční vlády. Aby přežila hlasování o nedůvěře, které se uskuteční v pondělí (27. května), musí získat podporu opozičních sociálních demokratů (SPÖ) nebo rozzlobené krajně pravicové Strany svobodných (FPÖ).

Množství zákonodárců z FPÖ přilévá olej do ohně a zdá se, že o osudu Kurzovy vlády rozhodnou zejména Sociální demokraté. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

MADRID

Nebezpečná iluze. Emma Boninová, bývalá evropská komisařka a španělská ministryně zahraničních věcí, v rozhovoru pro agenturu EFE řekla, že myšlenka existence 27 zemí, kde každá stojí samostatně, není pouze iluzí, ale je také nebezpečná.

„Na jedné straně najdeme Putina, na druhé straně agresivní Čínu, pak Trumpa, který nerad jedná s Evropou a Středomoří v plamenech. Jedinou možností, kterou mají Evropané, je evropský projekt,“ uvedla.
///

ŘÍM

Chvilkové příměří. Italský premiér Giuseppe Conte chce předejít dalším rozporům mezi dvěma vládnoucími stranami, oznámil proto odklad dvou vlajkových projektů: jeden, který podporuje Liga, o pokutách pro ty, kteří pomohou nebo zachrání migranty na moři, a druhý o daňových výdajích pro rodiny s dětmi, se kterým přišlo Hnutí pěti hvězd.

„Bez harmonie, nemůžeme pokračovat,“ varoval Giancarlo Giorgetti, Salviniho pravá ruka.

///

VARŠAVA

Timmermans a Weber v Polsku. Spitzenkandidáti dvou největších frakcí v Evropském parlamentu navštívili Polsko. Kandidát socialistů (S&D) Frans Timmermans přijel do Varšavy, aby podpořil novou progresivní stranu Wiosna, která by se mohla po volbách k jeho frakci připojit a dodat jí tři až čtyři mandáty. Kroky volebního lídra lidovců (EPP) Manfreda Webera dnes povedou za opozičním lídrem Grzegorzem Schetynou a primátorem Varšavy Rafalem Trzaskowskim. Která strana v Polsku zvítězí, zatím není jasné, pořadí stran v průzkumech veřejného mínění se před volbami často měnilo.

Duda vede nad Tuskem. V případě prezidentských voleb by současný prezident Andrzej Duda získal 41 %, zatímco Donald Tusk 27 % hlasů. Informoval o tom nedávný průzkum. Přestože se prezidentské volby budou konat až v roce 2020, v Polsku jsou již nyní horkým tématem. Spekuluje se totiž o možném návratu Donalda Tuska, který by mohl zabránit dalšímu propojování pravicové vlády s prezidentem Dudou. (EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Většina absolventů se nezajímá o politiku. Více než polovina (58 %) českých chlapců a dívek, kteří letos ukončí střední školu, nemá zájem o politiku, ale přesto jsou připraveni hlasovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Tutor. Průzkumu se zúčastnilo 548 žáků ze všech typů škol z různých regionů České republiky. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Bez předvolebních programů. Tři slovenské politické strany, které mají šanci získat mandát v Evropském parlamentu – Nacionalistická SNS, krajně pravicová K-ĽSNS a euroskeptická strana Jsme rodina – nezveřejnily před volbami oficiální volební program. Ve své analýze o tom informoval server EURACTIV.sk. Programy ostatních stran pro změnu neobsahovaly ucelenou představu o EU, výjimkou je SaS a Progresivní Slovensko, které tvoří koalici se stranou Spolu. (EURACTIV.sk)

///

HAAG

Volby začínají. Dnešním dnem začínají evropské volby v Nizozemsku a Velké Británii. Poslední průzkumy odhadují vítězství nizozemského premiéra Marka Rutteho (VVD, ALDE), který by mohl obsadit v EP až 5 křesel. Stejný počet by mohlo získat nové euroskeptické uskupení FvD. Právě tato strana pod vedením Thierryho Baudeta se postarala o propad preferencí krajně pravicového Geerta Wilderse (PVV), jehož strana by dle průzkumů měla dosáhnout pouze na jeden mandát.

Rutte s Baudetem se střetli ve včerejší televizní debatě a premiér opět potvrdil, že se nechce ujmout žádné z čelných pozic v evropských institucích. Prohlásil také, že pro Itálii a Řecko by bylo lepší, kdyby nepřijaly euro. Na druhou stranu uznal, že společná měna ochránila Nizozemsko před krizí v roce 2008. Baudet na to reagoval tím, že bez eura by žádná krize neproběhla. (Sam Morgan, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Poslední průzkumy. Podle posledních průzkumů agentury IMAS by měla středopravá PNL (EPP) získat 28,5 % hlasů, zatímco vládnoucí PSD pouze 21,1 % Aliance 2020 USR PLUS by mohla obdržet 19,6 % a následovala by ji PRO Romania a ALDE s 9,9 % a 9,8 %. V průzkumu společnosti INSOP zveřejněném minulý týden získala PNL 27,6 % a PSD 25,5%. Alianci USR PLUS přisoudil odhad 16,5%. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY / SOFIE / SARAJEVO

Plynovod z Ázerbájdžánu. Bulharsko a Řecko začaly s výstavbou plynovodu, který má dopravit ázerbájdžánský plyn do Bulharska. Na slavnostní zahájení výstavby 182kilometrového spojení mezi Bulharskem a Řeckem dohlíželi premiéři obou zemí – Bojko Borisov a Alexis Tsipras. Plynovod by měl být zprovozněn koncem roku 2020 a podle Tsiprase se díky němu stane Balkán novým energetickým uzlem. Borisov zase zdůraznil potřebu diverzifikace dodávek plynu, Sofie je totiž nyní zcela závislá na Rusku.

Prezident Republiky srbské Milorad Dodik má však opačný názor. Nechal se slyšet, že by udělal vše proto, aby dodávky plynu zůstaly závislé na Rusku. (EURACTIV’s partner Dnevnik, Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr, Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Rána šedé ekonomice. Nový národní program na omezení šedé ekonomiky předpokládá, že v následujících dvou letech se objem obchodů v šedé zóně sníží přibližně o 200 milionů eur. Nejméně 11 tisíc pracovníků a 9 tisíc zaměstnanců společností, které v současnosti působí na černém trhu, má navíc začít legálně pracovat. (Beta-EURACTIV.rs)

///