The Capitals: Británii hrozí embargo na vývoz potravin do Evropy. Musí dokázat, že plní unijní standardy

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Britští vývozci se obávají, že kvůli brexitu bez dohody nebudou moci evropským zemím prodávat živočišné produkty. Aby tak mohli činit i nadále, Londýn musí splňovat všechny požadavky EU týkající se zdravotních a bezpečnostních standardů. Jedině tak mohou Britové získat status, který jim umožní živočišné produkty vyvážet.

Evropská komise Londýnu udělila tento status Británii již v dubnu. Pokud chce ale Británie ve vývozu pokračovat, musí zaručit, že její výrobky nadále plní požadované standardy. Až poté Evropská komise její status obnoví, k čemuž by podle zdrojů z EK mělo dojít 1. listopadu 2019.

Zástupci potravinového průmyslu tuto záležitost již diskutovali s britskou vládou. Ministerstvo pro životní prostředí, potraviny a otázky venkova se přitom domnívá, že s obnovením statusu by neměl být žádný problém.

„Změnilo se datum našeho odchodu z EU, před 31. říjnem je tedy potřeba další hlasování. Jsme si ale jistí, že Spojené království nadále plní veškeré požadavky,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Konference OSN o obchodu a rozvoji mezitím zveřejnila zprávu, podle které by měl brexit bez dohody na svědomí ztráty ve výši 14,6 miliardy korun.

Porážka. Britští poslanci včera přehlasovali vládu premiéra Borise Johnsona a převzali tak kontrolu nad dnešním jednání Dolní sněmovny. Mohou tak předložit a schválit zákon, který by odvrátil hrozící brexit bez dohody.

///

PAŘÍŽ

Další odložení brexitu není na programu dne. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian očekává, že Británie odejde bez dohody. „Některé oblasti budou pod tlakem, například rybolov,“ uvedl pro francouzskou tiskovou agenturu.

Na francouzských hranicích by se tvrdý brexit začal projevovat již od půlky září, a místní celní správu tak čekají těžké časy. Informoval o tom EURACTIV.com.

Podle Le Driana bude také důležité, jak k brexitu bez dohody přistoupí samotná Británie. Zopakoval dále, že Francie jakékoli další odložení brexitu odmítá. „V současné situaci není tato otázka na stole,“ zdůraznil ministr. Podotkl však, že situace by se mohla změnit, pokud by v Británii došlo na předčasné volby. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com / EURACTIV.fr)

///

HAAG

EU potřebuje společný azylový systém. Nizozemský premiér Mark Rutte se sešel se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovořili spolu o investičních příležitostech, klimatických změnách, ale také o zaměstnanosti.

Tématem byla i migrační politika. Rutte přitom prohlásil, že: „EU potřebuje společný a funkční azylový systém, který bude solidární. Některé členské státy se toho stále nechtějí účastnit, proto budeme muset zatlačit.“ Řecký premiér pro změnu vyzval své evropské kolegy k tomu, aby se dohodly na dlouho očekáváné reformě azylové politiky EU.

Setkání s UvdL. Rutte se sešel nejen s řeckým premiérem, ale také s Ursulou von der Leyenovou. Jednali spolu o budoucí agendě Evropské komise, klimatické změně nebo vnitřním trhu a roli EU ve světě. (Sam Morgan, EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Drastický nárůst držitelů krátkých zbraní. Počet Němců, kteří mají licenci na držení krátké zbraně, za posledních 12 měsíců narostl o 30 000 na současných 640 000. Informoval o tom v úterý (3. září) deník Rheinische Post . Pro srovnání, v roce 2014 mělo licenci 260 000 osob. V současné době je v Německu v soukromém vlastnictví kolem 5,4 milionu zbraní různých kategorií, což je zhruba 66 zbraní na 1000 obyvatel. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

ŘÍM

Krize zažehnána. Hnutí pěti hvězd podpořilo ve svém včerejším hlasování vytvoření vládní koalice s Demokratickou stranou (PD). Nové vládě pod vedením Giuseppa Conteho dalo zelenou 79,3 % hlasujících. Designovaný premiér by měl již během dnešního rána předložit prezidentu Sergiu Mattarellovi seznam navržených ministrů. Obě dvě strany se mezitím již dohodly na 26bodovém politickém programu.

Dalším důležitým úkolem bude představení italského kandidáta na post evropského komisaře. Ursula von der Leyenová očekává, že Itálie jí sdělí jméno kandidáta do konce pracovního týdne. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Odmítnutí komisařI? Podle zdrojů serveru EURACTIV byli oba dva rumunští kandidáti na eurokomisaře – Dan Nica a Rovana Plumbová – odmítnuti. „Rumunská lobby“ v Bruselu se místo nich snaží do Evropské  komise prosadit bývalou europoslankyni a stávající členku vlády Ramonu Mänescuovou. Unijní diplomaté ale tuto informaci zatím nepotvrdili. Rumunsko je také údajně velmi blízko k tomu, aby mělo na starosti dopravní portfolio. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com).

///

MADRID

Sánchez nabídl „společný progresivní program“. Stávající španělský premiér Pedro Sánchez (PSOE) v úterý nabídl levicové alianci Unidas Podemos řadu „progresivních“ a sociálních opatření. Chce si tím získat jejich podporu a vyhnout se novým volbám. Informoval o tom mediální partner sítě EURACTIV EuroEFE.

Sánchez navrhl mimo jiné zavedení evropské minimální mzdy, pojištění v nezaměstnanosti, strategii pro rovnost pohlaví v EU nebo novou evropskou imigrační politiku. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

BRATISLAVA

Poslanec vyloučen kvůli rasistickým komentářům. Poslanec Milan Mazurek z krajně pravicové strany ĽSNS byl Nejvyšším soudem odsouzen za hanobení národa, rasy a víry. Znamená to, že přijde o své místo v Národní radě. Je to přitom vůbec poprvé, co soud na Slovensku rozhodoval o ztrátě poslaneckého mandátu. Rasistické nadávky, které Mazurka směřoval na romskou populaci, pustila do éteru rádiová stanice v roce 2016. Kromě ztráty parlamentního křesla bude muset Mazurek také zaplatit pokutu ve výši 10 tisíc eur. Podle své strany se stal obětí toho, že říká, „co si myslí celé Slovensko“.

Další politická kauza. Státní sekretářka ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská (nominovaná stranou SMER-SD/PS) rezignovala. Jankovská patřila k vysoce postaveným politikům, kterým policie zabavila telefony kvůli vyšetřování Mariána Kočnera obviněného z vraždy novináře Jána Kuciaka. Podle svých slov se Jankovská plánuje vrátit na svou původní pozici soudkyně.  (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Nedostatek pracovních sil. Česká republika má tradičně jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU (v červenci se jednalo o 2,1 %) a dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních sil. Vláda se proto rozhodla zjednodušit své programy cílené pracovní migrace, aby usnadnila firmám nabírání pracovníků ze zahraničí. Měly by se například výrazně zvýšit kvóty pro pracovníky z Ukrajiny, a to ze stávajících 19 600 na 40 000. Cizinci nyní tvoří až 11 % české pracovní síly, nejvíce z nich pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

LUBLAŇ

Premiér v Moskvě. Slovinský premiér Marjan Šarec (LMŠ-RE) se chystá 10. a 11. září do Moskvy. Měl by se zde setkat s prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitryim Medvedevem. Jedním z témat schůzky je budoucnost slovinského největšího obchodního řetězce „Mercator“. Slovinská firma by se totiž měla brzy stát součástí chorvatské skupiny Fortenova, jejíž hlavními vlastníky jsou ruské banky, VTB a Sberbank. Slovinsko chce ale Mercator zpět do svého vlastnictví. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ATHÉNY

Podpora z USA a Kanady. Americký velvyslanec Geoffrey Pyatt zdůraznil, že Spojené státy udělají vše proto, aby podpořily řecký ekonomický růst. Investovat v jihoevropské zemi se chystá i Kanada, která po dvou letech získala povolení investovat miliardu eur do těžby a produkce zlata v severním Řecku. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

SOFIE

Staré spory s Ruskem. „Bajonety Sovětské armády způsobily ve střední a východní Evropě represe místních lidí, oslabily občanskou společnost, omezily hospodářský vývoj a znemožnily účast v dynamickém rozvoji evropských zemích.“ Právě taková ostrá slova zvolil bulharský ministr zahraničí u příležitosti výstavy „75 let od osvobození východní Evropy od nacistů“. (Dnevnik.bg)

///

VARŠAVA

Nová tvář? Největší opoziční blok – Občanská koalice (KO) – vyšle do boje o premiérské křeslo bývalou mluvčí Sejmu Małgorzatu Kidawu-Błońskou. Volby se v Polsku konají v říjnu a opozice chce přijít s novou tváří – stávající lídr KO Grzegorz Schetyny totiž slábne na popularitě. Podle posledních průzkumů vede vládní strana Právo a spravedlnost (47 % hlasů), kdežto KO sahá pouze na 31 %.

Žádné danění gigantů. Polsko nezavede digitální daň, která by mohla ovlivnit společnosti jako je Facebook, Google nebo Apple. Rozhodnutí přišlo ihned po návštěvě amerického viceprezidenta Mikea Pencee v Polsku. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko a Slovinsko podporují rozšíření EU: Nový chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman prohlásil během konference Bled Strategic Forum, že: „Chorvatsko a Slovinsko podporují rozšíření EU na západní Balkán“. Chorvatsko plánuje uspořádat v květnu příštího roku summit EU, který by se věnoval evropské perspektivě pro západobalkánské země. „Chceme v této části Evropy mír a prosperitu a také aby tyto země měly právo na evropskou budoucnost,“ řekl šéf chorvatské diplomacie. Doufá také, že EU udělí Chorvatsku zelenou a nechá jej vstoupit do Schengenského prostoru. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Národní program neznamená členství v NATO. Nový americký zvláštní zástupce pro Západní Balkán Matthew Palmer upozornil ministra zahraničí Bosny a Hercegoviny (BiH) Igora Crnadaka, že Roční národní program (ANP), který je prvním krokem směrem k akčnímu plánu pro členství v NATO (MAP), neznamená skutečné členství v Alianci. Záležitost diskutovali během konference Bled Strategic Forum, které se oba účastnili. ANP je předmětem sporu mezi Bosňáky, kteří usilují o vstup do NATO, a Srby, kteří jsou proti. Srbský prezident Milorad Dodik využívá ANP, aby zablokoval formování nové vlády v BiH. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)

///