The Capitals: Belgie přestane testovat lidi bez příznaků COVID-19

alex-1024x576

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


INSTITUCE EU

56 nakažených. Onemocnění covid-19 se nevyhýbá ani institucím EU. Evropský parlament zatím eviduje 56 pozitivně testovaných osob. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)


ZÁPAD

BRUSEL

Žádné symptomy, žádný test? Belgické ministerstvo zdravotnictví plánuje změnit svou testovací strategii, aby tak zkrátilo dlouhé čekací lhůty. Podle nového systému se už nadále nebudou testovat lidé bez příznaků, i když přijdou do kontaktu s koronavirem. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Francie posílí zpravodajskou službu. Francouzský rozpočet pro rok 2021 počítá s vytvořením 330 nových pracovních míst ve zpravodajské službě. Národnímu shromáždění to včera (19. října) potvrdil ministr vnitra Gérald Darmanin. (Lucie Duboua-Lorsch | EURACTIV.FR)

BERLÍN

Více pravomocí pro Bundestag. FDP, Zelení, Die Linke a někteří poslanci ze stran velké koalice chtějí, aby měl Bundestag větší slovo, pokud jde o přijímání nových opatření proti šíření viru. Do jisté míry tak kritizují přístup kancléřky Merkelové, která situaci řeší především na summitech, kterých se účastní spolková vláda a lídři 16 spolkových zemí. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Přísnější celostátní opatření. Počty případů nákazy se v Rakousku již před několika týdny dostaly na jarní úroveň. Doposud se však vláda snažila šíření mírnit s pomocí lokálních omezení, jako například částečnou karanténou pro nejvíce zasažená města. Zbytek země však zůstal relativně nedotčený. Nové případy nákazy však přiměly vládu k oznámení celostátních opatření. Shromažďování osob je nyní omezeno na šest ve vnitřních veřejných prostorech a 12 ve venkovních. Soukromé prostory však zůstávají neomezeny. Pokud jde o události s větším počtem lidí, ty potřebují speciální povolení. I v takovém případě ale platí omezení, a to 1000 osob uvnitř a 1500 venku. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

LUCEMBURK

Bez práva na home office. Lucemburská vláda se zatím brání tomu, aby uznala zaměstnancům „právo na home office“. Petici volající po změně podepsalo již 5 842 lidí, dostala se tak i na program zasedání lucemburského parlamentu. (Anne Damiani | EURACTIV.com)


OSTROVY

LONDÝN

Další kolo jednání. Vyjednavači EU a Velké Británie se po pondělním nezdaru opět vrací k jednacímu stolu. Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier prohlásil, že i po víkendové ostré rétorice ze strany Británie je nadále připraven k intenzivnímu dialogu o všech potřebných tématech, jehož výsledkem by byla nová obchodní dohoda mezi oběma partnery. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Facebook čelí vyšetřování. Irská komise pro ochranu dat (DPC) zahájila dvě vyšetřování společnosti Facebook. Sociální síť čelí podezření z nelegálního zacházení s osobními daty dětí, které měla údajně předávat své dceřiné společnosti Instagram. (EURACTIV.com)


SEVER

HELSINKY

Petice za změnu „potratového zákona“. Ženy, které chtějí uměle přerušit těhotenství, musí získat posudek od dvou lékařů a své rozhodnutí podložit finančními či sociálními důvody. Počítá s tím finská legislativa z roku 1970. Nyní se ale schyluje ke změně. Občanská iniciativa, která usiluje o změnu finského „potratového zákona“, již nasbírala 50 tisíc podpisů. Peticí se nyní budou muset zabývat finští zákonodárci. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


JIH

MADRID

Aragonie přistoupila k dalším omezením. Španělský autonomní region Aragonie od pondělka zavedl nová opatření s cílem zmírnit druhou vlnu nákazy. Součástí přísných opatření je zmenšení kapacity barů a restaurací o 50 % a shromažďování osob je omezeno na šest lidí. Zavírací doba je stanovena na 23. hodinu. (EUROEFE)

ŘÍM

Více pravomocí místním vládám. V pondělí nabyl účinnosti nový vládní dekret reagující na další šíření viru. Místní úřady mají nově pravomoc uzavírat ulice a náměstí, a to po 21. hodině večer. Toto posílení pravomocí však paradoxně většina starostů měst kritizovala. Podle nich by zavádění takových opatření a uzavírek nemělo ležet na jejich bedrech.

O peníze z fondu zatím nežádáme. Italský premiér Giuseppe Conte prohlásil, že Itálie o finanční prostředky z ESM (Evropský stabilizační mechanismus) požádá až při „akutní potřebě likvidity“. ESM totiž podle něj přinese „jen omezené úspory“ a vyžadoval by „nové daně a škrty“. Lídr Demokratické strany Graziano Delrio nicméně vyzval předsedu vlády, aby se dostavil do parlamentu a prodiskutoval se zákonodárci, zda zdroje z ESM jsou či nejsou tím nejlepší řešením. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

ATHÉNY

Veřejné zakázky rostou jak houby po dešti. Řecko v posledních dnech zaznamenává investiční žně. Včera (19. října) byla v Athénách zprovozněna nová jednotka intenzivní péče pro pacienty s onemocněním covid-19. Její výstavba trvala méně než šest měsíců, přestože se projekt řídil pravidly veřejné zakázky.

Ve stejný den se konsorcium Avax-Ghella-Alstrom po dlouholetých dohadech shodlo na výstavbě čtvrté linky athénského metra za dosud nejnižší nabídnutou cenu. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)


VISEGRÁD

VARŠAVA

Stadion se změní v polní nemocnici. Největší polský stadion se v následujících dnech promění v záložní polní nemocnici pro pacienty s covid-19. Varšavský stadion by mohl poskytnout zhruba 500 lůžek, počet případů v zemi totiž den ode dne přibývá. Očekává se, že polní nemocnice by mohla být připravena k využití již koncem týdne.

Nový ministr školství. Polský prezident Andrzej Duda jmenoval do funkce ministra školství a vědy Przemysława Czarneka. Jeho jmenování vzbudilo v zemi kontroverze, Czarnek je kritizován zejména za své homofobní a antisemitské výroky. (Joanna Jakubowska | EURACTIV.pl)

PRAHA

Zasedání uhelné komise. Česká uhelná komise dnes opět jedná o uzavření uhelných elektráren. Na stole jsou tři scénáře – konec uhlí v roce 2033, 2038 a 2040. Zatímco ministr průmysl, obchodu a dopravy Karel Havlíček se přiklání k roku 2038, nevládní organizace tento scénář kritizují. Podle Hnutí DUHA i organizace Greenpeace může ČR ukončit provoz uhelných elektráren již do roku 2030. Je to podle nich nejen možné, ale také nutné, a to zejména s ohledem na klimatické ambice EU pro rok 2030 a na rostoucí ceny emisních povolenek.

Ministr životního prostředí Richard Brabec tvrdí, že rozhodnutí o přesném roku přijme komise až při dalším zasedání. „Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,“ uvedl ministr Brabec na Twitteru. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

BUDAPEŠŤ

Nový předseda nejvyššího soudu. Maďarský parlament zvolil do čela nejvyššího soudu Andráse Zsolta Vargu, který dosud působil jako zástupce vrchního prokurátora Pétera Polta. Varga je profesorem práva, zkušenosti se soudnictvím získal pouze na půdě ústavního soudu, samostatné právní entity vytvořené v roce 2014 premiérem Viktorem Orbánem. Soudci s jeho zvolením nesouhlasí, jeho kandidatura podle nich byla možná jen díky předešlé změně maďarských zákonů. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

BRATISLAVA

Učitelé základních škol jsou náchylní ke konspiracím. Více než polovina slovenských učitelů základních škol věří, že koronavirus byl uměle vytvořen. Na 49 % z nich uvedlo, že by se proti viru nenechalo očkovat, a to ani za předpokladu, že by vakcína byla zdarma. I to jsou některá zjištění průzkumu veřejného mínění, který si objednaly politické strany a který provedla agentura Focus. Třetina učitelů pak věří, že vakcinace je ve skutečnosti přípravou na implementaci mikročipů. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Propojení se sousedy je prioritou. Hlavním cílem Rumunska je dokončení strategických propojení se sousedními zeměmi. Uvedl to prezident Klaus Iohannis při příležitosti pátého summitu iniciativy Trojmoří. Rumunsko si za nedostatečnou infrastrukturu vysloužilo opakovanou kritiku ze strany Evropské komise. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

BĚLEHRAD

Srbský dluh dosahuje částky 27 miliard eur. Srbský veřejný dluh dosáhl v polovině října částky 27 miliard eur. Informovala o tom bělehradská Fakulta ekonomiky, financí a administrativy. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)

BĚLEHRAD / PRIŠTINA

Dohoda o pohřešovaných osobách. Srbsko a Kosovo se na jednání v Bruselu shodly na návrhu dohody o pohřešovaných osobách. Podle dohody by měly obě strany vytvořit společnou komisi a mechanismus, s jehož pomocí bude možné pátrat po osudech osob, které zmizely během konfliktu v letech 1998 a 1999. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)

PODGORICA

Bosňáci a Albánci do vlády nepůjdou. Bosňácká strana a strana Albánský list se jednomyslně rozhodly, že nechtějí být součástí nové černohorské vládní koalice. Jsou ale ochotny podpořit veškerou konstruktivní legislativu, kterou vláda předloží parlamentu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.