The Capitals: Balkánská špionážní aféra probudila starého kostlivce ve skříni

© EPA/DJORDJE SAVIC

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

SOFIE / BĚLEHRAD

Nedávno zveřejněné video, které údajně zachycuje, jak ruský agent předává peníze vysoce postavenému zaměstnanci srbských tajných služeb, vyvolalo napětí mezi Bělehradem a Sofií.

Podle bulharského investigativního novináře Christa Grozeva na nahrávce vystupuje zástupce ruského vojenského atašé v Srbsku Georgij Chleban. Grozev Rusa údajně poznal s pomocí softwaru na rozpoznávání obličejů.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v reakci na to nařkl Rusko, dlouhodobého spojence Srbska, ze špionáže. Spolu s ním se ohradil i vůči Německu, Rakousku a Bulharsku, ke kterému má Srbsko obzvláště odtažitý vztah kvůli krvavým sporům z minulosti. K prezidentově rétorice se pak připojil i srbský poslanec Milovan Drecun, podle kterého se v Srbsku nachází „celá řada bulharských špionů“.

Bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová se však vůči těmto slovům ohradila s tím, že na videu byl zachycen příslušník ruských tajných služeb, a nikoli bulharských. Nařčení ze strany Srbska navíc podle ní rozhodně nepřispívá bilaterálním vztahům mezi Bělehradem a Sofií.

Ke špionážní aféře se vyjádřil také bulharský europoslanec Alexander Jordanov (EPP), který ji ve vysílání veřejné televize BNT označil za součást ruské strategie, jejímž cílem je destabilizovat Balkán. Rusko se podle něj snaží přeměnit Srbsko ve své vlastní balkánské území.

Podle informací EURACTIV.rs Vučić nevyloučil, že nahrávka byla zveřejněna jako provokace před jeho plánovaným setkáním s Putinem, které se má uskutečnit 4. prosince v Soči. Srbský prezident přitom zdůraznil, že Srbsko mělo s Ruskem vždy dobré vztahy a nikdy nezapomene, že Rusko podpořilo ruskou integritu a vybavilo srbskou armádu.

Bulharský server Arms Watch navíc zveřejnil zprávu, podle které ukrajinská armáda v Donbasu využívala zbraně pašované ze Srbska. Prezident Vučić ale prohlásil, že Srbsko nikdy ukrajinskou armádu nevyzbrojovalo a že srbské miny nikdy nebyly používány k zabíjení proruských separatistů ve východní Ukrajině. (Georgi Gotev, EURACTIV.bg, SEGA a Dnevnik, Julia Simić | EURACTIV.rs)

///

BERLÍN

5G bez vlivu cizích států. V sobotu (23. listopadu) němečtí křesťanští demokraté (CDU) po vyhrocené debatě na stranickém kongresu odsouhlasili, že účastníci výběrového řízení pro výstavbu německé 5G sítě musí garantovat její nezávislost, a sice, že síť „nebude pod vlivem cizího státu“.

Na sjezdu se objevily dva návrhy. Podle prvního „CDU odmítá účast firmy Huawei na rozšíření 5G sítě“. Druhý návrh umožnil kompromis: „CDU je pro to, aby se v rámci dodatku o telekomunikačních sítích nejprve vedly diskuse ve Spolkovém sněmu“, podle tohoto návrhu by také mělo dojít k celoevropskému řešení. Nakonec delegáti kývli na znění, podle kterého musí dodavatelé 5G naplňovat „jasně definované bezpečnostní požadavky, které zahrnují vyloučení vlivu cizího státu“. Křesťanští demokraté v návrhu také požadují, aby byl do rozhodování o 5G zapojen i parlament. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ 

Kolik bude stát 5G? Francouzská vláda očekává, že zavedení sítě 5G vyjde Francii na 2,17 miliardy eur. Pro Les Echos to uvedla státní tajemnice pro hospodářství a finance Agnès Pannier-Runacherová. (EURACTIV.fr)

///

BRUSEL

Masivní kybernetický útok. Vůbec největší belgická obchodní delegace mířící do Číny, které se účastnila i princezna Astrid, několik ministrů a desítky firem, se stala obětí masivního kybernetického útoku, píší belgická média. „Bylo to ještě horší, než jsme předpokládali, ale naštěstí jsme byli připraveni,“ řekl Geert Baudewijns, odborník na kybernetickou bezpečnost firmy Secutecy. Podle Baudewijnse bylo v průběhu pondělního odpoledne zaznamenáno zhruba 135 útoků za hodinu. Účastníkům mise bylo doporučeno několik preventivních opatření, například používání jednorázových mobilních telefonů. Pachatelé jsou zatím neznámí, IP adresy ale napovídají, že by se na útoku mohla podílet také čínská státní bezpečnost. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

MADRID

Sánchez musí přesvědčit katalánské separatisty (ERC). Členové španělských socialistů (PSOE) v sobotu odhlasovali koalici s levicovou stranou Unidas Podemos. Informovala o tom agentura EFE, partner sítě EURACTIV. Sánchez ale potřebuje podporu také od katalánských separatistů (ERC). Otázkou zůstává, jak daleko bude PSOE schopna zajít, aby uspokojila touhu separatistů po nezávislosti a získala jejich podporu. Místopředseda regionální katalánské vlády Pere Aragonès (ERC) řekl, že aby PSOE podporu získala, musí přijmout a zrealizovat jejich požadavky. Separatisté požadují amnestii, právo na sebeurčení a svobodu. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

LONDÝN

Dokončíme brexit. Právě tak z ní jeden z předvolebních slibů Konzervativní strany pod vedením Borise Johnsona. Konzervativci ve svém čerstvě zveřejněném programu mimo jiné slíbili, že naberou 50 tisíc nových zdravotních sester, omezí imigraci a nezvýší daň z příjmu, poplatky za pojištění ani DPH. Jak ale upozornil server Full Fact, sliby mají své chyby. 50 tisíc nových sester by národní zdravotní službu údajně stálo 2,8 miliardy liber, zatímco konzervativci vyčíslili výdaje pouze na 879 milionů liber. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Sardinky vs Salvini. Může tisíc „sardinek“ přemoci „velkou rybu“? Právě o to se snaží občanské hnutí, které se chce postavit Matteovi Salvinimu, předsedovi pravicové Ligy. Hnutí čítající 15 tisíc lidí se objevilo v italském regionu Emilia-Romagna, kde Liga startovala svou kampaň před blížícími se lokálními volbami. Lidé zde přitom byli namačkaní doslova „jako sardinky“.

Vznik hnutí uvítal i nový italský eurokomisař Paolo Gentiloni. „Sardinky“ od té doby organizují setkání všude tam, kde vede svou kampaň Salvini. „Protestující přidávají na významu všem mým vystoupením a já jim za to děkuji,“ prohlásil Salvini ve snaze zesměšnit hnutí. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Žádné dítě nezůstane osamocené. Premiér Kyriakos Mitsotakis se překvapivě rozhodl převzít pod svůj úřad veškerá rozhodnutí týkající se dětských migrantů bez doprovodu dospělých. V řeckých uprchlických táborech se v současné době nachází více než 4 tisíce opuštěných dětí a problém se den ode dne zhoršuje. Děti se přitom často stávají terčem útoků ze strany starších migrantů. Premiér v reakci na to oznámil, že všechny děti budou okamžitě přesunuty do zvláštních skupin, kde budou mít k dispozici učitele a lékařskou péči. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Kontroverzní soudci. Polský Sejm navzdory skandálům jmenoval nové soudce ústavního tribunálu. Na základě nedávno přijaté justiční reformy nyní tribunál v podstatě podléhá vládní straně Právo a spravedlnost. Mezi nově jmenovanými soudci je například bývalý komunistický prokurátor Stanisław Piotrowicz nebo politička Krystyna Pawłowiczová, která je známá pro svůj ostrý postoj vůči opozici. Kontroverzní soudci mají údajně sjednat v tribunálu pořádek na žádost samotného předsedy vládní strany, Jarosława Kaczyńského. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Zvědavost se nevyplácí. Slovenského opozičního politika Jaroslava Nadě (OĽaNO, EPP), bezpečnostního analytika a bývalého vysokého úředníka na ministerstvu obrany, vyšetřuje Národní kriminální agentura (NAKA). Podnět k vyšetřování podal šéf vojenských zpravodajských služeb Ján Balciar, kterého Naď několikrát nařknul z pochybných aktivit a z vlastnictví nepřiznaného majetku. Naď je podezřelý z ohrožení tajných informací, protože se nejmenovaného zdroje ze slovenské zpravodajské komunity dotázal na případ otráveného diplomata Sergeje Skripala. Naď nicméně nedostal žádné odpovědi a obvinění tedy považuje za „absurdní a nepodložené“. Po otrávení Skripala Naď kritizoval, že Slovensko vědomě nevyloučilo ruské diplomaty, kteří byli ve skutečnosti příslušníky ruských tajných služeb. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Diskuse o euru není mrtvá. Česká národní banka ani ministerstvo financí nedoporučují vládě přijetí eura. Ke společné měně navíc není nakloněna ani veřejnost. Na české scéně se ale objevují iniciativy, které chtějí zvrátit negativní postoj Čechů vůči euru. V českých obcích by se například brzy měly rozeběhnout občanské besedy o přijetí eura. Starosty k tomu vyzval spolek Euro v Česku. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Iohannis dostal druhou šanci. Rumunský středopravicový prezident Klaus Iohannis zvítězil i ve druhém kole prezidentských voleb, které se v zemi konaly v tuto neděli. Podle předběžných výsledků dostal více než 62 % hlasů. Proti němu stála bývalá premiérka Viorica Dancialová, kterou podpořilo 37,5 % voličů. „Hrdiny dneška jsou samotní Rumuni, a to zejména ti, co žijí v zahraničí, kterých přišlo k volbám nebývalé množství,“ prohlásil Iohannis po oznámení výsledků. Celkem v zahraničí hlasovalo 90 tisíc Rumunů, což značně převyšuje předchozí volební účast v zahraničí. Vůbec poprvé mohli krajané v cizině volit během tří dnů.

Dancialová se mezitím nechala slyšet, že zatím neplánuje rezignovat na post předsedkyně socialistické strany PSD. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Rakouská politička ve slovinské vládě. Angelika Mlinarová, která byla europoslankyní za rakouskou stranu NEOS (ALDE, dnes RE) a je členkou místní slovinské menšiny, možná převezme místo slovinské ministryně pro místní rozvoj a kohezní politiku. Premiér Marjan Šarec (RE) však její jmenování podmínil získáním slovinského občanství, Rakousko ale umožňuje získání dvojího občanství pouze za speciálních podmínek. Právníci se nicméně domnívají, že by mělo stačit občanství členského státu EU. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Konec chorvatsko-srbské války o čokoládovnu. Kraš, jedna z největších továren na sladkosti v regionu, má od pátku nového majitele. Stal se jím podnik na výrobu masa Braća Pivac (Bratři Pivacovi). O převzetí firmy měl zájem také srbský podnikatel Nebojša Šaranović, který v návaznosti na to prohlásil, že byl celý proces zmanipulovaný a předem dohodnutý. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Nová čínská stavba. Čínská státní stavebně-inženýrská společnost zahájila výstavbu nové dálnice v Bosně a Hercegovině, která povede k městu Počitelj na levém břehu řeky Neretva blízko hranic s Chorvatskem, kudy vede slavná poutní cesta. Náklady na desetikilometrovou dálnici se mají vyšplhat na 56 milionů eur a budou financovány Evropskou investiční bankou. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PODGORICA

Menšiny budou moci vyvěsit své vlajky. V pátek byl černohorskému parlamentu předložen návrh nového zákona na užívání národních symbolů. Legislativa přichází poté, co několik lidí obdrželo pokutu za vyvěšení albánské vlajky. Po přijetí nového zákona budou menšiny moci svobodně nosit své národní symboly. Ty však budou muset být doplněny černohorskou národní vlajkou, jinak jim hrozí pokuta.

///