The Capitals: Azylová a migrační politika EU je hanebná, říká finská ministryně

© EPA/ORESTIS PANAGIOTOU

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

SEVER

HELSINKY

Hanebná migrační politika. Finská ministryně vnitra Maria Ohisalová (Zelení) označila způsob přijímání azylantů a uprchlíků v EU za „hanebný“.

Její domněnky vyplývají ze současné situace v Řecku, kde řada nově příchozích, zejména dětí, žije v uprchlických táborech ve špatných podmínkách. Její ministerstvo v současné době záležitost přezkoumává a je připraveno přijmout několik dětí. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

///

ZÁPAD 

BERLÍN

Von der Leyenová svědkem v korupční kauze. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová byla včera v Berlíně vyslýchána v případu využívání vnějších expertů během jejího úřadování na ministerstvu obrany. Kvůli zprávám o obrovských částkách zaplacených těmto konzultantům se parlament snaží zjistit, zda byly pracovní smlouvy uzavřeny legálně a kolik toho von der Leyenová o případu ví. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

VÍDEŇ

Kyberútoky na ministerstvu zahraničí po pěti týdnech zažehnány. Ministr zahraničí Alexander Schallenberg (Nezávislí) včera oznámil, že IT systém ministerstva byl po lednových kybernetických útocích úspěšně uveden zpět do plného provozu.

Přesto nadále probíhá vyšetřování původu útočníků. Ministerstvo dosud pouze uvedlo, že stopy vedou ke státnímu aktérovi. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Nezaměstnanost ve Francii klesá. Míra nezaměstnanosti ve Francii klesla na nejnižší úroveň od roku 2008. Vyplývá to z dat statistického úřadu INSEE. Počet nezaměstnaných se na konci loňského roku snížil o 0,7 p.b. na 8,1 %. Podle ministryně práce Muriely Pénicaudové je tím země na dobré cestě k dosažení vládního cíle, kterým je 7% míra nezaměstnanosti na konci současného mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022. (EURACTIV.FR)

///

JIH

MADRID

Sánchez a Casado. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez (PSOE) se v pondělí sejde s Pablem Casadoem, vůdcem konzervativní Lidové strany (PP). Stane se tak v době, kdy mezi stranami panuje vzájemná nedůvěra kvůli rozporům v klíčových otázkách španělské politiky, zejména ohledně krize se separatistickými stranami v Katalánsku.

Ještě, než bylo setkání ohlášeno, se Casado ostře pustil do Sáncheze za to, že ho nepozval na bilaterální konzultaci do sídla vlády. Sánchez trvá na tom, že PP není férovou opozicí a požádal Casadoa, aby ho podpořil alespoň v některých klíčových věcech, jako je obnova justice nebo právě krize v Katalánsku. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

VISEGRÁD

VARŠAVA

2 miliardy na státní propagandu. Polský Sejm (dolní komora parlamentu) včera rozhodl o poskytnutí financování ve výši 2 miliard zlotých (téměř 12 miliard korun) pro státní televizi TVP na příští rok. Objem peněz je vyšší než v předcházejících dvou letech. Hlasování předcházela vyhrocená debata, protože TVP je zářným příkladem veřejné instituce v područí vládnoucí strany Právo a Spravedlnost, která ji využívá pro svou propagandu. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Rozšíření EU není zátěží. Předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) se včera v Bratislavě potkal se svými protějšky z tzv. Slavkovského formátu (Slovensko, Rakousko) a ze Srbska a Černé Hory. Země jihovýchodní Evropy si podle něj zaslouží stát se plnohodnotnými členy EU, a Češi se budou snažit přesvědčit francouzské kolegy, kteří proces rozšíření stále blokují, že přístupové rozhovory se musí zrychlit. Dodal, že rozšíření EU nebude zátěží, jak si stále patrně myslí některé země západní Evropy. (ČTK)

///

BUDAPEŠŤ

Padající forint. „Ochránili jsme maďarské občany, jak jen to šlo, před hrozbami spojenými s kurzem měny, takže problematika měnových kurzů není v tuto chvíli hlavním problémem,“ uvedl ve čtvrtek Gergely Gulyas, šéf kanceláře premiéra Orbána. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský forint klesl vůči euru pod historické minimum 340. To znamená, že maďarské platidlo ztratilo v půlce února letošního roku více ze své hodnoty než za celý předchozí rok. Celková inflace opět vzrostla a poprvé od roku 2012 dosáhla 4,7 %. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BALKÁN

SOFIE

Spalování odpadu. Bulharská vláda musí podle státního zastupitelství zkontrolovat, jakým způsobem čtyři největší tepelné elektrárny v zemi spalují odpady. Důvodem jsou „možné negativní dopady na život a zdraví lidí žijících v jejich bezprostřední blízkosti“. Úřady musí zjistit, jestli elektrárny mají potřebné vzduchové filtry, a také jestli mají povolení ke skladování a spalování odpadu. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

Ekonomický růst nejspíš zpomalí. Růst bulharského HDP zrychlil ze 3,1 % v roce 2018 na odhadovaných 3,7 % v roce 2019, a to například i přes slabší zahraniční poptávku, uvedla Evropská komise ve své zimní ekonomické předpovědi. V roce 2020 se očekává výrazné snížení růstu HDP na 2,9 %, a v roce 2021 na 3,1 % kvůli pomalejšímu růstu domácí poptávky. Očekává se, že soukromá spotřeba zůstane klíčovým hnacím motorem, její příspěvek k hospodářskému rozvoji ale bude klesat kvůli nižšímu růstu zaměstnanosti. (dnevnik.bg)

///

BUKUREŠŤ

EU předpovídá další růst. Evropská komise ve své zimní hospodářské prognóze upravila předpověď rumunského ekonomického růstu pro tento a příští rok. Rumunské HDP podle ní v roce 2020 poroste na 3,8 %, v podzimní prognóze to bylo 3,6 %. Komise předpovídá dobré investiční vyhlídky, zatímco domácí spotřeba zůstane silná. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Janša vyhrožuje Dnevniku. Zde je úryvek rozhovoru mezi Janezem Janšou, vůdcem Slovinské demokratické strany (SDS), největší slovinské parlamentní strany, a Metou Rogličem, novinářem slovinského deníku Dnevnik: „MR: O čem budou v sobotu rozhodovat orgány SDS? JJ: O všem, co bude potřeba. MR: Co je na programu? JJ: Redakční politika Dnevniku. MR: Až tak? JJ: Pokud se vměšujete do naší strany, my se zase musíme zajímat o vaši redakční politiku, jelikož žijeme ve svobodné zemi.“ Janša má blízko k sestavení nové vlády bez toho, aniž by musely být svolány předčasné volby. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Dusno ve Štrasburku. Chorvatské europoslance Evropské lidové strany (EPP) mrzí, že byli jedinými chorvatskými zástupci, kteří se účastnili vyhrocené plenární diskuse o migraci. Progresivní členové parlamentu v ní zpochybňovali humanitární situaci uprchlíků na chorvatsko-bosenské hranici. Zástupci HDZ uvedli, že „problém se týká národního zájmu a měl by být tedy řešen všemi národními europoslanci“.

Starostova pomsta. Starosta Záhřebu Milan Banič propustil všechny zástupce HDZ, kteří v tamních institucích pracovali. Rozhodl se k tomu poté, co vládní strana odmítla starostův územní plán městského rozvoje. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Ochrana práv Srbů na Balkáně. Srbská premiérka Ana Brnabićová řekla, že nestabilní situace v regionu Srbsku nevyhovuje a že to, k čemu v současné době dochází, by se nemělo dít. Dodala, že všechny spory by měly být řešeny diplomatickou cestou a že Srbsko bude chránit práva Srbů žijících v regionu, jejichž práva jsou v současné chvíli ohrožena. Brnabićová zároveň připomněla, že srbský prezident Aleksandar Vučić pozval Srby z Černé hory a Republiky srbské (část Bosny a Hercegoviny, kde většinu populace tvoří Srbové) na jednání, které se uskuteční 15. února. (EURACTIV.rs)

///

PODGORICA

Turecko-francouzské sdružení získá koncesi za pomoci Đukanovičové. Černohorská letiště ve městech Podgorica a Tivat, která ročně obslouží zhruba 2,5 milionu cestujících, bude pravděpodobně provozovat turecko-francouzské sdružení, jehož členem jsou společnosti TAB a Aéroports de Paris (AdP) a které má největší šanci na získání koncese. Média už předtím informovala o tom, že TAB a AdP si najaly právní společnost Any Đukanovičové, sestry prezidenta Mila Đukanoviče. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PRIŠTINA

Kosovo není v srbském návrhu na „mini Schengen“. TV 21 informovala o tom, že Srbsko minulý týden odhalilo návrh dohody o regionální spolupráci, tzv. mini Schengen. Televizní stanice s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že dokument již mají některé ambasády a zatím nevyvolal žádné negativní reakce. Srbsko, Severní Makedonie a Albánie jsou v návrhu označeny jako členové, zatímco Kosovo v něm není ani jednou zmíněno. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///