The Capitals: Athény usilují o výjimku z amerických cel pro své „bílé zlato“

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

ATHÉNY

Řecko usiluje o další výjimky z amerických cel. Na okraj strategického dialogu mezi USA a Řeckem v Athénách požádalo ministerstvo zemědělství americké zástupce, aby z cel uvalených na výrobky z EU vyřadilo potraviny, jako je sýr feta nebo broskve. Už dříve žádalo o výjimku pro olivový olej a olivy.

Americká vláda se nedávno rozhodla uvalit 10-25% cla na evropské zboží poté, co jí Světová obchodní organizace (WTO) dala za pravdu ve sporu proti EU v otázce dotací pro evropského výrobce letadel Airbus.

Cla se mají týkat importu výrobků z EU v celkové hodnotě 6,8 miliardy euro, konkrétně pak například italských sýrů, francouzských vín nebo skotské whisky. Krok USA vyprovokoval silnou odezvu napříč Evropou a hrozí, že už tak vyhrocený obchodní spor bude ještě eskalovat.

The Capitals: Americká cla vyděsila Evropu

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Jak zjistil EURACTIV.gr, řecký náměstek na ministerstvu zemědělství Costas Skrekas v jednáních s nejvyššími americkými představiteli včetně velvyslance velmi tlačil na vyřazení olivových a dalších olejů, které se na řeckém exportu do USA podílí z více než 50 %. „Řecko je jediná země EU, pro kterou nebudou platit cla na olivy,“ oznámil Skrekas.

Na jednání se zástupci USA chtěl dosáhnout na zrušení cel také pro produkty jako broskve nebo sýr feta, který je pro Řecko klíčový, protože jsou na jeho prodeji závislí chovatelé ovcí a koz.

Ministr zemědělství Makis Voridis řekl AMNA, partnerskému médiu sítě EURACTIV, že jednání stále probíhají. Existuje podle něj jen malá šance, že cla začnou platit později než 18. října. Poznamenal také, že změnu by mohlo přinést odvolání EU k WTO. (Theodore Karaoulanis |EURACTIV.gr)

///

MADRID

Španělsko podporuje přerozdělení migrantů. Španělsko je ochotné podpořit návrh z dílny Německa, Francie, Itálie a Malty na spravedlivé rozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři, uvedl v úterý španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska pro EFE, partnera sítě EURACTIV.

Plán, o kterém se mělo jednat na zasedání ministrů vnitra v rámci Rady EU v Lucembursku, se v absenci trvalého systému snaží najít dočasné řešení pro případy, kdy se na evropských březích vylodí migranti zachránění na moři. Dosud se totiž tento problém řešil případ od případu.

Podle oficiálních zdrojů je Španělsko s návrhem „spokojené“, protože bere v potaz řadu španělských požadavků. Madrid nicméně trvá na tom, že plán by se neměl omezovat pouze na žadatele o azyl, a také by neměl záviset pouze na „dobré vůli“ unijních zemí. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)

Počet migrantů přicházejících do Evropy opět roste. Řecká a italská vláda proto revidují azylové procedury

Po migrační krizi z roku 2016 míří do Řecka opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Řecká i italská vláda proto připravují plány, jak se s novým přílivem vypořádat.

///

BERLÍN

Haló, je tam Londýn? Po telefonním rozhovoru britského premiéra Borise Johnsona a německé kancléřky Angely Merkelové to podle londýnských zdrojů odvolávajících se na agenturu AFP vypadá, že dosažení dohody mezi EU a Velkou Británií je „prakticky nemožné“. Podle zdrojů Merkelová Johnsona požádala, aby ustoupil ze své pozice a neodmítal setrvání Severního Irska v celní unii. (Claire Stam | EURACTIV.de)

Johnsonovy návrhy o brexitu nemají podporu EU. Jednání o odchodu Británie tak zřejmě krachne

Velká Británie se připravuje na kolaps brexitových jednání s Evropskou unií na konci tohoto týdne. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator.

///

PAŘÍŽ

Goulardová rozděluje europoslance. Písemné odpovědi, které musela francouzská kandidátka na komisařku Sylvie Goulardová vypracovat po neúspěšném slyšení ve výborech, jsou podle mnohých europoslanců neuspokojivé. Evropští lidovci dokonce trvají na tom, aby Goulardová absolvovala druhé ústní slyšení, socialisté se ale na postoji k Francouzce neshodují. Další hlasy pro změnu volají po tom, aby Goulardová kandidaturu vzdala. Důvodem jsou kauzy, které si s sebou nese ze svých předchozích angažmá a které jsou vyšetřovány úřadem OLAF.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

///

ŘÍM

Nejmenší parlament v Evropě. Italský parlament podpořil ústavní reformu, která v následujícím volebním období výrazně zredukuje počet italských zákonodárců, a to z 945 na pouhých 600. Novela je jedním z klíčových předvolebních návrhů populistického Hnutí pěti hvězd, ještě ji ale musí schválit pětina všech současných zákonodárců, pět regionálních parlamentů nebo půl milionu občanů v referendu.

Pokud reforma projde, Itálie bude mít v poměru k počtu obyvatel nejmenší parlament v Evropě. (Gerardo Fortuna| EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Kdo těží z vlády Práva a spravedlnosti? Během současného volebního období představila strana Právo a spravedlnost (ECR) několik sociálních iniciativ, jako je například program Rodina 500 plus. Ze sociální politiky vládní strany nejvíce bohatly ty nejmovitější domácnosti, zároveň ale významně vzrostl příjem těch nejchudších. Vyplývá to ze zprávy Centra pro ekonomickou analýzu (CenEA). Podle zprávy byly vládní iniciativy zacíleny především na rodiny s dětmi, růst penzí a dávky. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Slovensko opět nesouhlasí s V4. Tentokrát se Slovensko neshoduje s partnery v klimatické politice. Nepřipojilo se ke skupině deseti zemí, které se před Konferencí OSN o změně klimatu (COP25) v Santiagu de Chile vyjadřují proti úpravě cílů v oblasti snižování emisí v EU do roku 2030. Ministři pro životní prostředí o tom spolu diskutovali minulý pátek na Radě. Slovensko se místo toho zařadilo mezi třináct států, které cíle chtějí upravit. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

///

PRAHA

Obavy kvůli Sýrii. „S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

///

NIKÓSIE

Investiční a bezpečnostní spolupráce. Kyperský president Nicos Anastasiades označil úterní třístranný summit Řecka, Kypru a Egypta za důležitý mechanismus pro regionální spolupráci. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že země hluboce spolupracují v několika oblastech a dodal, že summit odsoudil tureckou aktivitu v kyperské výlučné ekonomické zóně (EEZ). (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

SOFIE

Sledování toku peněz. Podle nového návrhu ministerstva financí budou muset ti, co opouštějí Bulharsko s finanční hotovostí ve výši 10 tisíc eur, tuto skutečnost nahlašovat. Jedná se o preventivní opatření, které má sledovat toky peněz z EU. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Slovinsko vs. Rakousko. Slovinského ministra vnitra Boštjana Poklukara znepokojují rakouské plány na opětovné prodloužení hraničních kontrol se Slovinskem. Kontroly trvají již od roku 2015, kdy byly zavedeny v souvislosti s migrační krizí. Podle Poklukara by bylo lepší vytvořit společné rakousko-slovinské policejní hlídky, které by hranice kontrolovaly. Podobné sbory už Slovinsko zformovalo s italskými protějšky, Vídeň se ale údajně podobnému návrhu brání. Slovinsko na druhou stranu udržuje vojenské jednotky a ploty na hranicích s Chorvatskem. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Emigrace je normální. Chorvatsko po vstupu do EU čelilo emigraci obyvatel. Podle premiéra Andreje Plenkoviće ale tento problém postihl i ostatní země poté, co se připojily k zóně volného pohybu osob.

„Tyto migrační trendy se v Chorvatsku postupně stabilizují a snižuje se počet těch, co zemi opouštějí,“ prohlásil premiér. „Vláda nastartovala ekonomický růst, makroekonomické trendy jsou dobré, máme nízkou míru nezaměstnanosti a míru zaměstnanosti na úrovni 66 %,“ dodal Plénković s tím, že je ale stále co zlepšovat. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Nová vládní koalice by měla zahrnovat Srby, ale vyloučit Srbský list. Albin Kurti, lídr hnutí Sebeurčení, které vyhrálo v nedělních parlamentních volbách v Kosovu, prohlásil, že do zformování nové vládní koalice přizve i srbské strany. Vyloučil ale Srbský list. „Podle kosovské ústavy by měl kabinet tvořit alespoň jeden ministr ze srbské komunity, což neznamená, že by měl být ze Srbského listu. Naší prioritou budou menšiny jako takové, nikoliv politické strany,“ uvedl Kurti pro TV N1.

Dálnice Bělehrad-Sarajevo. „Pokud propojíme lidi, tak místo hádek budou přemýšlet o lepším životě a jiných životních podmínkách,“ prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučić při svém setkání s jeho protějšky ze Srbska, Turecka a Bosny a Hercegoviny v Bělehradě. „Poprvé jsme dnes načrtli mapy dálnic a železnic,“ které propojí lidi v regionu. Po setkání Vučiće s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem oba státníci symbolicky započali práci na dálnici, která má spojit Bělehrad a Sarajevo. Dálnici bude financovat Turecko a její vybudování bude mít na starosti turecká společnost. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///