Terorismus v EU: Hrozba přichází z výcvikových táborů na Balkáně

zdroj: Shutterstock.com; autor: Oleg Zabielin

Do konfliktních zón v Sýrii a Iráku odjeli po boku takzvaného Islámského státu bojovat nejméně tři tisíce občanů EU. Na stranu radikálů v konfliktních zónách Blízkého východu se však přidávají také občané balkánských zemí, kde fungují i výcvikové tábory pro nábor bojovníků do řad IS. Co by s hrozbou radikálního islámu na Balkáně měla dělat EU?

„Je to problém hlavně pro tajné služby a bezpečnostní složky. Ty se primárně soustředí na lidi, kteří cestují do Turecka nebo do Sýrie, a ne na lidi, kteří jezdí na Balkán,“ varuje před hrozbou radikálního islámu, která do EU přichází mimo jiné z balkánských zemí, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

Právě na území států jako Bosna a Hercegovina, Kosovo, Albánie nebo Makedonie operují skupiny radikálů, kteří nabírají a trénují nové členy do řad takzvaného Islámského státu (IS). Problému výcvikových táborů IS v Evropě se věnuje také lednová zpráva Evropského policejního úřadu.

„Kromě tréninkových zařízení v Sýrii existují výcvikové tábory menšího rozsahu také v EU a balkánských zemích,“ píše se ve zprávě Europolu. Takovýto výcvik přežití poté náborářům IS umožňuje otestovat kondici uchazečů a rozhodne o tom, kdo se stane novým členem Islámského státu.

terorista Oleg Zabielin

zdroj: Shutterstock.com; autor: Oleg Zabielin

Přestože se může zdát, že se hrozba militantního islámu na Balkáně Evropské unie netýká, balkánští radikálové žijí i zde. Jak upozorňuje odborník na terorismus v balkánských zemích z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Filip Tesař, nejméně pět albánských islámských radikálů původem z Makedonie a pět původem z Kosova žilo v západní Evropě – v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku, Norsku.

„Další Albánci, kteří hodlali odcestovat do Sýrie nebo Iráku, byli zadrženi v Británii, Belgii, Španělsku, Itálii, Řecku, Turecku, Egyptě a Saúdské Arábii,“ píše v podrobné analýze o radikálním islámu na Balkáně odborník ÚMV.

Problém se však netýká jen Albánců. Odhadem jedna pětina občanů Bosny a Hercegoviny, kteří odjeli do Sýrie a Iráku k radikálním islamistům, navštěvovala v západní Evropě a USA své příbuzné a přátele, legálně či ilegálně tam pracovala a určitá část má dokonce občanství západních států, dodává Tesař.

Dědictví války

„Radikální islamismus na Balkáně je v jednotlivých zemích záležitostí řádově tisíců osob. Nejde o masový společenský jev. Naopak, komunity radikálních islamistů jsou společensky poměrně uzavřené,“ vysvětluje odborník ÚMV.

Militantní islám na Balkáně je především dědictvím války v Jugoslávii, což je případ hlavně Bosny a Hercegoviny.

„Řádově stovky zahraničních mudžáhidů získaly účelově občanství Bosny a Hercegoviny bezprostředně po skončení války a desítky jich se staly oporou několika radikálních komunit. Většinu radikálních islamistů však tvoří domácí muslimové,“ vysvětluje Tesař. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc, včetně rodinných příslušníků.

Podle čísel albánské vlády v zemi operuje na 110 bojovníků, neoficiální odhady však hovoří až o 200 osobách. Podobně je na tom také Kosovo a Makedonie.

„Politici vůbec o této hrozbě nemluví nebo o ní neví. Ale na Balkáně je mezi lidmi po válečných konfliktech přes opakované amnestie odhadem několik milionů automatických zbraní, granátů a různých výbušnin. Může to být poměrně obrovská hrozba,“ varuje europoslanec Zdechovský.

Islámský stát Michael Wick

zdroj: Shutterstock.com; autor: Michael Wick

Balkánské země potřebují peníze a insipraci

Islámská radikalizace a boj proti terorismu je v současnosti evropským tématem číslo jedna. Po útocích v Paříži z poloviny listopadu Evropská komise začátkem prosince navrhla novou směrnici, která má mimo jiné kriminalizovat cesty do zahraničí za teroristickými účely či podstoupení výcviku v táborech islámských radikálů. Koncem ledna pak Europol zahájil činnost prvního Evropského protiteroristického centra (ECTC), které má pomoci sdílet informace mezi členskými státy a poskytovat podporu při vyšetřování teroristických útoků.

„Evropské protiteroristické centrum pomoci může, a to velice,“ myslí si Tesař, podle kterého je v současné době nejpodstatnější výměna zpravodajských informací mezi balkánskými státy navzájem, ale i mezi balkánskými státy a státy EU.

islamic state Michael Wick

zdroj: Shutterstock.com; autor: Michael Wick

„Nadmíru důležité ovšem je, aby v síti výměny informací nebyly ‚černé díry‘, kterou do značné míry zůstává Makedonie a v minulosti výrazně i Bosna a Hercegovina. Nejde přitom jen o spolupráci ve vyšetřování, ale také o to, aby se výsledky vyšetřování adekvátně promítly do praxe,“ dodává odborník ÚMV. To může být zejména pro Makedonii a Bosnu a Hercegovinu politické rozhodnutí, říká Tesař s tím, že jiné státy Balkánu spolupracují již po několik let celkem ochotně.

Spolupráce a výměna informací při vyšetřování je však pouze základ, tvrdí Tesař. Státy Balkánu se totiž v EU inspirují i v legislativní oblasti a v praktických postupech při odhalování radikálních struktur, spolupráce s nimi proto musí jít i nad rámec prosté výměny informací vyšetřujících orgánů.

„Balkánské státy potřebují poradenství, technickou pomoc a v neposlední řadě samozřejmě i finance, aby mohly posílit své kapacity. Profesionalita většinou není zásadním problémem,“ vysvětluje odborník ÚMV.

Zakročit proti radikálním imámům

Podle Zdechovského jsou opatření, která jsou v současnosti na evropské úrovni přijímána, pro potírání radikálního islámu na Balkáně krátká. „Dlouhodobě v Evropě chybí agentura, která by koordinovala činnost tajných služeb. To si myslím, že by Evropské unii velmi pomohlo,“ řekl redakci.

Český eurposlanec také tvrdí, že je zapotřebí vyžadovat po kandidátských zemích, jako je Albánie nebo Makedonie, aby proti radikálním muslimům tvrdě zakročily. To se týká také Bosny a Hercegoviny, která na udělení statusu kandidátské země teprve čeká. Žádost o přijetí do EU do Bruselu poslala v polovině února.

„Ten problém spočívá především v tom, jak přinutit například Bosnu a Hercegovinu vyhostit radikální imámy, kteří jsou zároveň často dárci na různé charitativní projekty v této velmi chudé zemi. A bohužel výsledky jejich práce za posledních 15 let vidíme dnes a denně. V Sýrii patří vojáci z Balkánu k jedněm z nejsurovějších zabijáků,“ tvrdí europoslanec.