Tempo růstu ekonomiky EU, eurozóny i ČR bude podle Komise volnější než se očekávalo. Důvodem je mimo jiné obchodní válka s USA

[© Pixabay]

Ekonomika eurozóny i EU poroste o 2,1 procenta, původně se očekával růst o 2,3 procenta. Důvodem přehodnocení výhledu Komise je obchodní válka s USA, zdražování energií, politický vývoj v členských státech EU nebo růst cen ropy. Pomalejší tempo ekonomického růstu se očekává i v ČR, z původních 3,4 procent na 3 procenta HDP. Komise si to vysvětluje slabou zahraniční poptávkou, nedostatkem pracovníků či růstem cen nemovitostí. Jaký na to mají názor banky a analytici?

Evropská komise (EK) zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla dnes Komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.

Příští rok tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zvolní na dvě procenta, a to jak v eurozóně, tak v EU. Stejné tempo Komise předpovídala i v předchozím výhledu.

Ve druhé polovině letošního roku by tempo růstu mělo nepatrně zrychlit. Komise očekává, že se zlepší podmínky na trhu práce, dluh domácností klesne, důvěra spotřebitelů zůstane vysoká a měnová politika bude i nadále oporou pro ekonomiku.

Důvodů je několik

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis ale upozornil, že revizi květnové prognózy směrem dolů způsobil nepříznivý vnější vývoj, jako je rostoucí obchodní napětí s USA, které poškozuje důvěru a vybírá si daň v podobě pomalejší ekonomické expanze.

Rizikem pro ekonomický růst je i zdražování energií. Ohrozit růst by ale mohla také politická nejistota v některých členských zemích Unie. Základy ekonomiky však podle prognózy zůstávají solidní.

Komise: Od jara se zvyšují rizika, která by mohla mít negativní dopady na růst. Pokud by se dál zvýšilo napětí v mezinárodním obchodě, bude to mít negativní dopad na obchod a investice a zhorší to situaci ve všech zúčastněných zemích.

Současný růst cen ropy bude mít vliv na inflaci. Ta by měla letos v eurozóně činit v průměru 1,7 procenta, v celé EU pak 1,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než Komise čekala v jarní prognóze.

Na příští rok zvýšila Komise výhled inflace v eurozóně o 0,1 procentního bodu na 1,7 procenta, ve 28 zemích Unie ale výhled ponechala beze změny na 1,8 procenta.

Ekonomický vývoj regionu se podle Komise ukázal sice v poslední době odolný, od jara se však zvyšují rizika, která by mohla mít negativní dopady na růst. Pokud by se dál zvýšilo napětí v mezinárodním obchodě, bude to mít negativní dopad na obchod a investice a zhorší to situaci ve všech zúčastněných zemích.

Dalšími riziky zpomalení růstu je možná nestabilita finančních trhů spojená mimo jiné s geopolitickým vývojem, varovala EK.

Problémy budou mít i Němci, Francouzi, Italové i Britové

Detailní informace z jednotlivých zemí ukazují, že Německo a Francie, tedy dvě největší ekonomiky eurozóny, budou letos i příští rok ztrácet dech.

Růst HDP Německa letos zpomalí na 1,9 procenta z původně očekávaných 2,3 procenta. Příští rok má rovněž činit 1,9 procenta, zatímco na jaře Komise čekala zvýšení o 2,1 procenta.

Francouzská ekonomika má letos i příští rok vykázat růst o 1,7 procenta. Ještě na jaře ale čekala Komise zvýšení HDP Francie letos o dvě procenta a v roce příštím pak zpomalení na 1,8 procenta.

Nejpomaleji mají růst Itálie a Británie. U obou Komise zhoršila výhled letošního růstu na 1,3 procenta z květnových 1,5 procenta.

České HDP se zvýší o tři procenta

Evropská komise dnes také zhoršila odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Podle její letní prognózy by se měl hrubý domácí produkt letos zvýšit o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. V jarním výhledu Komise letošní růst odhadovala na 3,4 procenta a růst v příštím roce na 3,1 procenta.

Komise upozornila, že v loňském roce česká ekonomika vzrostla o 4,3 procenta, což bylo druhé nejprudší tempo za posledních deset let. V prvním čtvrtletí letošního roku ale tempo růstu podle Komise zpomalilo kvůli slabé zahraniční poptávce.

Domácí spotřebu by ale měl nadále podporovat růst mezd a silná spotřebitelská důvěra. Investice by měly těžit z oživení ve stavebním sektoru i z většího využívání finančních prostředků z Evropské unie, uvádí Komise ve své zprávě.

Brzdou hospodářského růstu by naopak měl být zahraniční obchod, zejména v letošním roce. Komise upozornila i na problémy s nedostatkem pracovních sil a poukázala také na rizika spojená s rychlým růstem cen nemovitostí a s prohlubujícím se zadlužením domácností.

České banky vidí situaci jinak

„Česká ekonomika sice zahájila v první polovině roku pomalý sestup z vrcholu hospodářského cyklu, ale stále je ve velmi dobré kondici,“ komentoval odhady analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka.

Za celý letošní rok dosáhne růst HDP podle modelu banky 3,5 procenta. „Místo sestupu z vrcholu konjunktury si tak letošní vývoj růstu HDP můžeme představit jako procházku po náhorní plošině,“ dodal.

Tuzemské instituce letos naopak svůj výhled zlepšovaly. Česká národní banka v květnové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Letos čeká růst ekonomiky o 3,9 procenta a příští rok o 3,4 procenta.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky na letošek na 3,6 procenta a na příští rok na 3,3 procenta. Česká bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky na 3,6 procenta, příští rok čeká růst o 2,8 procenta.

Co na to analytici?

Analytici oslovení ČTK se shodují, že důvodem zhoršených odhadů vývoje české ekonomiky je pokles růstu v eurozóně a s ním související riziko světové obchodní války.

„Zklamalo už první čtvrtletí, kdy ekonomika naznačila letošní výrazné zpomalení. Navíc vidíme slabší čísla z eurozóny. V prvním čtvrtletí ji brzdily jednorázové faktory, jako chřipka, počasí či stávky, ale zatím se zdá, že tamní ekonomiky se pořádně nerozjely ani ve druhém čtvrtletí,“ uvedl analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

To bude podle něj brzdit zahraniční poptávku po českých výrobcích. Navíc tu jsou rizika spojená s obchodními válkami a celkově s nervózní situací na světových trzích, dodal.

Zhoršená prognóza je podle analytika Cyrrusu Lukáše Kovandy v souladu s očekáváním trhu. Ten od začátku loňského roku postupně navyšoval odhad letošního růstu ekonomiky ČR z 2,6 procenta na letošních květnových 3,6 procenta. V červnu však klesl odhad růstu na 3,4 procenta.

Klíčové riziko, jemuž česká ekonomika čelí, a jež způsobuje zhoršení tržní prognózy, je podle něj zintenzivňující světová obchodní válka. Ta má značný potenciál citelně snížit výkonnost tuzemské ekonomiky, která je na zahraničním obchodu závislejší než drtivá většina jiných zemí.