Tabu padají. Míří eurozóna k fiskální unii?

Angela Merkel, Nicolas Sarkozy; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Sebastian Zwez.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkel na schůzce, která se konala necelý týden před zahájením summitu zemí EU, pozorovatele překvapili. Oba státníci vůbec poprvé dali najevo, že jsou ochotni diskutovat o případné harmonizaci fiskální politiky v eurozóně.

Německo postupný přechod k plnohodnotné fiskální unii, po němž volá Španělsko a některé další členské země eurozóny, odmítá s tím, že o daních a politice zaměstnanosti by si každý stát měl rozhodovat po svém.

Po schůzce německé kancléřky Angely Merkel s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, která se odehrála v pátek ve Freiburgu, se ale zdá, že oba státy jsou určité formě koordinace fiskálních politik nakloněny.

Státníci se koncem minulého týdne shodli na tom, že svou daňovou politiku a politiku zaměstnanosti budou lépe koordinovat. Více detailů ale novinářům neposkytli.

„Dohodli jsme se na konvergenci německé a francouzské daňové politiky. Rád bych za tuto možnost německé kancléřce poděkoval,“ uvedl francouzský prezident po setkání s Angelou Merkel.

Politici ovšem zároveň znovu vyloučili možnost dalšího navyšování objemu prostředků v záchranném fondu eurozóny stejně jako případné vydávání společných dluhopisů.

Nečekaný krok

Na prohlášení reagoval v nedělním vydání deníku Bild také německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Někdejší rozhodnutí ponechat státní finance mimo rámec eurozóny by se podle jeho slov mohlo přehodnotit.

„Základní rozhodnutí bylo ponechat rozhodování o fiskální a rozpočtové politice na národní úrovni. Pokud se to má změnit, můžeme o tom jednat,“ řekl ministr listu.

Krátce před summitem, na němž mají evropští politici tento týden jednat o vytvoření trvalého záchranného mechanismu eurozóny, představuje vyjádření německých a francouzských státníků nečekaný krok.

Řada analytiků přitom upozorňuje, že pokud chce Evropská unie obnovit důvěru na trzích a zabránit dalšímu šíření dluhové nákazy z Řecka a Irska do dalších zemí, které se mohou kvůli vysokému zadlužení dostat do potíží, záchranné plány jí stačit nebudou.

Většina historiků ekonomie je nyní „přesvědčena, že pokud se měnová unie nepřemění ve fiskální unii, je odsouzena k zániku“, píše analytik deníku Financial Times Wolfgang Münchau. I minimalistická verze fiskální unie může podle jeho názoru nestabilitu v eurozóně ukončit.

Návrh, který byl dlouhou dobu považován za utopii, je nyní nečekaně nadosah. „Za deset let budeme mít strukturu, která bude daleko více odpovídat tomu, co známe pod pojmem politická unie,“ dodal Schäuble.

Vakuum pravomocí

André Sapir, profesor ekonomie a jeden z hlavních ekonomických poradců EU je přesvědčen, že Evropa musí stávající vakuum pravomocí vyřešit. Pokud se tak nestane, investoři nebudou žádným prohlášením o veřejných financích věřit.

Řecko mohlo své obrovské deficity a státní zadlužení skrývat jedině proto, že nebylo nikoho, kdo by ho za to odsoudil. „Rád bych, aby Evropská komise říkala pravdu (…) Pravdu jsme znali, ale nikdo ji neřekl,“ uvedl Sapir.

Na akci, která se před několika dny konala v Bruselu, Sapir komentoval také nedávnou reformu tzv. ekonomického vládnutí, v rámci níž se členské státy shodly, že budou předběžné verze národních rozpočtů posílat k posouzení do Bruselu.

První takzvaný evropský semestr začne v lednu 2011. K návrhům národních rozpočtů se nejprve vyjádří členské státy a vlády je v druhé polovině roku dopracují.

Sapir ale nevěří, že to bude stačit. „Tvrdíte, že s lepšími procedurami budete říkat pravdu, ale o tom silně pochybuji.“ Odvolávat se na procedury je podle něj znakem slabosti. „Byl bych radši, kdyby existovala silná Evropská komise, která skupině Eurogroup předloží analýzu a Radě předloží silné argumenty,“ uvedl Sapir.

Komise je pouze strážce

Evropská komise má na tuto věc podobný názor. Martin Lach z Generálního ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti v této souvislosti připomněl případ, kdy doporučení Komise kvůli vzájemné solidaritě mezi členskými státy v Radě neprošlo.

V době, kdy Evropská komise doporučovala Radě zahájit proceduru při nadměrném schodku proti Itálii, podařilo se premiéru Silviu Berlusconimu své kolegy přesvědčit, aby pro ní nehlasovali.

„Rada nekonala, jelikož premiér se zaručil čestným slovem. O několik let později se ale Itálie fakticky do procedury při nadměrném schodku dostala,“ uvedl Lach.

Zástupce exekutivy ale zároveň připomněl, že Evropská komise je pouze strážcem smluv a ne tím, kdo rozhoduje.

„Nejsem si úplně jistý, zda je Evropská komise tím, kdo by měl říkat pravdu,“ uvedl Janis A. Emmanouilidis, politolog z European Policy Centre. Naznačil, že vzhledem k tomu, že příspěvky členských zemí putují do rozpočtu EU, mohlo by to mít vliv na rozhodnutí Komise.