Švýcarsko omezí lidem z EU vstup na svůj pracovní trh, Němci vyzývají k jednáním

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier; autor: Anton Chalakov

Evropská unie a Švýcarsko dosud nezačaly vyjednávat o tom, co bude v praxi znamenat výsledek loňského referenda, ve kterém se Švýcaři rozhodli omezit přístup cizinců na svůj pracovní trh. Týkat se to má i občanů EU. Aby se nezhoršily vztahy důležitých partnerů, je třeba s jednáním začít, vyzval včera německý ministr zahraničí Steinmeier.

Migrace je v EU tématem číslo jedna. Unie ovšem neřeší jen příliv uprchlíků z konfliktních oblastí Blízkého východu a Afriky. V menším měřítku má sama trochu obrácený problém se Švýcarskem.

Obě strany by měly začít jednat, vyzval při včerejší návštěvě Bernu německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Švýcaři si totiž vloni v únoru v referendu odhlasovali, že jejich země zavede omezující kvóty pro pracovní imigranty. Platit budou nejpozději od února 2017. Omezení se mají týkat i občanů EU.

Švýcarsko sice členem EU není, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci mohou lidé překračovat hranice států a nemusí při tom procházet hraniční kontrolou.

Dosud tak mohli občané EU vstupovat do Švýcarska neomezeně a země každoročně přijímala také omezené množství lidí ze třetích zemí.

Zaměstnavatelé: cizince chceme

Migrace je ovšem v alpské zemi horké téma, jehož se chopili zejména nacionalisté ze Švýcarské lidové strany, podle kterých přichází cizinců příliš mnoho.

Každý rok se ve Švýcarsku usídlí asi 80 tisíc lidí. Poměr přistěhovalců vůči domácím obyvatelům je několikanásobně vyšší než průměr EU. V roce 2010 zaznamenalo Švýcarsko počet přistěhovalců v poměru 21 imigrantů na tisíc obyvatel. Průměr EU přitom byl 6,2 přistěhovalců na tisíc obyvatel.

Spokojeni jsou s tím zaměstnavatelé, kteří si ze zahraničí zvou vysoce kvalifikované pracovníky. Hospodářské svazy proto byly k výsledku loňského referenda kritické.

Nelíbily se přirozeně ani Evropské komisi, která Švýcary varovala, že mohou například přijít o přístup k penězům z osmdesátimiliardového program pro financování vědy a výzkumu Horizont 2020. Utrpět by také mohly obchodní vztahy s EU, která je pro Švýcarsko největší obchodní partner.

Ještě loni v dubnu Bern svoje stanovisko zmírnil, když slíbil, že v předepsané lhůtě deseti let otevře svůj pracovní trh nejnovější unijní zemi – Chorvatsku. Původně to Švýcaři udělat nechtěli. Ústupek byl ale podle EU příliš malý.

Nerozkmotřit se s Unií

„Vztahy se Švýcarskem jsou pro mě důležité a věřím, že se podaří najít shodu,“ prohlásil včera podle agentury ATS Steinmeier.

Švýcarské úřady totiž budou muset přijít na způsob, jak vyplnit přání lidí a zároveň neporušit dohody s Unií.

Zatím ale neměla švýcarská strana s kým vyjednávat, protože Brusel se k celé záležitosti postavil odmítavě. To by se podle německého ministra mělo změnit.

Steinmeierův švýcarský protějšek Didier Burkhalter během včerejší návštěvy uvedl, že jeho země nechce dohodu o volném pohybu měnit. Chce prý pouze změnit způsob, jakým se uplatňuje.

Autor: Adéla Denková a využitím EurActiv.com