Pavel Svoboda obhájil post předsedy právního výboru, uspěli i další Češi

pavel svoboda

Pavel Svoboda © www.pavelsvoboda.com

Od posledních evropských voleb uběhlo již dva a půl roku, což podle pravidel Evropského parlamentu značí povinnost obměnit kromě samotného předsedy a místopředsedů také vedení jednotlivých výborů. I v tomto směru byla Česká republika poměrně úspěšná.

V Evropském parlamentu proběhly v posledních dnech velké změny. A nejedná se pouze o volbu předsedy a čtrnácti místopředsedů, mezi kterými je nyní i český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE). Stěžejní práci europoslanci vykonávají v jednotlivých parlamentních výborech, které hrají zásadní roli při schvalování unijní legislativy. A někteří čeští zástupci se dostali do jejich vedení.

Jako úspěch europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL, EPP) lze označit jeho znovuzvolení do čela vlivného výboru pro záležitosti Evropského parlamentu. Svoboda byl předsedou právního výboru již od poloviny roku 2014. Podle pravidel parlamentu se však vždy po dvou a půl letech pětiletého volebního období musí všechny vrcholné funkce obsazovat znovu, což se kromě samotného vedení parlamentu týká i jednotlivých výborů. Svoboda tak může v čele výboru stát až do příštích evropských voleb v roce 2019.

Svoboda: Ve výboru nás nyní čeká ostře sledovaná komplexní reforma autorského práva a práv duševního vlastnictví v EU.

Prioritou bude reforma autorského práva

„Samozřejmě, že si této volby velmi vážím a děkuji Evropské lidové straně a zejména kolegům z České národní delegace za nominaci a za důvěru,“ uvedl ke svému zvolení Svoboda. „I nadále budu hájit české zájmy v Bruselu, tak jak jsem doposud činil, a snažit se být přínosem pro Českou republiku a její občany,“ dodal.

Jako prioritu pro následující měsíce Svoboda označil nadcházející jednání o očekávané reformě autorského práva. Její podobu Komise představila loni v září. Navržený balíček zastřešuje celkem pět legislativních návrhů, dotkne se proto vícero odvětví a názory na něj se v EU různí. Nejde však jen o autorské právo, které má právní výbor na starosti.

„V našem výboru jednáme o právní úpravě sporů s přeshraničním prvkem, od odpovědnosti za škodu řidiče až po ochranu dětí a jejich práv. Dohlížíme také nad ostatními výbory a řešíme kompetenční spory v parlamentu, ale rozhodujeme i o imunitách jednotlivých poslanců, pokud jsou v konfliktu se zákonem,“ prohlásil.

Čeští místopředsedové

Česká republika však má v rámci jediné přímo volené unijní instituce ve vysokých funkcích i další zástupce. Znovuzvolením se může pochlubit i staronový místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR). Post místopředsedy výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin znovu náleží europoslanci Pavlu Pocovi (ČSSD, S&D), europoslankyni Martině Dlabajové (ANO, ALDE) pak post místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Funkce v rámci Evropského parlamentu zastávají i další. Například europoslanec Jiří Maštálka (KSČM, GUE/NGL) je místopředsedou delegace ve výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko, Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) je místopředsedkyní vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu a Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) je místopředsedkyní delegace pro vztahy s Izraelem.

I ochrana spotřebitele má své meze

Během dnešního dne však z Bruselu přišly zprávy ještě o dalších úspěších českých politiků. Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL) byl dopoledne zvolen místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové, ELS) místopředsedou podvýboru pro bezpečnost a obranu. Místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele pak byla na následující dva a půl roku zvolena Dita Charanzová (ANO, ALDE).

„Výsledek volby a důvěra kolegů mě samozřejmě potěšily, na druhou stranu cítím i závazky, které z postu plynou. V Unii je tak trochu blbá nálada a začátek jednání o brexitu jí rozhodně nepřidá. V takové situaci mohou být výhody jednotného trhu pro další budoucnost EU klíčové. Oblasti, které spadají pod výbor IMCO, považuji opravdu za podstatné. Jednou z mých priorit je proto prohlubování jednotného trhu v oblasti služeb, tak aby i čeští pracovníci mohli volně působit na trzích v EU,“ uvedla Charanzová v tiskové zprávě ke svému zvolení.

Charanzová: Ochrana spotřebitele by měla být zaváděna v případech, kdy je jí skutečně třeba. Nesmíme ze spotřebitele dělat loutku, kterou je třeba chránit před všemi nástrahami světa.

Charanzová jako svou prioritu pro práci ve vedení výboru označuje jednak vytváření jednotného digitálního trhu, jednak právě ochranu spotřebitele, se kterou se to však podle ní nesmí příliš přehánět. Svůj pohled na digitální prostředí a zejména na nový fenomén tzv. sdílené ekonomiky představila mimo jiné v nedávném rozhovoru pro server EurActiv.

„Ochrana spotřebitele by měla být zaváděna v případech, kdy je jí skutečně třeba. Nesmíme ze spotřebitele dělat loutku, kterou je třeba chránit před všemi nástrahami světa. To je dobře vidět třeba u rozvoje nových forem podnikání. Pokud bychom je svázaly rigidními pravidly, dost možná by nemohly fungovat. Velký úkol, který máme v online prostředí, je vytvoření jednotného digitálního trhu EU. Dlouho o tom mluvíme a konkrétní výsledky zatím spíše chybí. Dnes má každá země vlastní pravidla pro online prostředí, což je nečitelné pro spotřebitele i byznys. Je načase s tím něco udělat,“ dodala.