Svět se skládá na vakcínu proti koronaviru. Visegrád přispěl 3 miliony eur, Německo 525 miliony

© European Union 2020

Státy, organizace a další dárci přislíbili celkem 7,4 miliardy eur na výzkum léčby, diagnostiky a vakcíny proti covid-19. Své závazky oznamovali při pondělní dárcovské konferenci, kterou zaštítila Evropská komise.

Do globálního boje s koronavirem se zapojila i Česká republika, a to částkou 750 tisíc eur. Stejný příspěvek se rozhodly poskytnout také další země Visegrádské čtyřky – Polsko, Maďarsko a Slovensko. Visegrád tak dohromady přislíbil částku 3 miliony eur.

V porovnání s příspěvky západních evropských zemí je český vklad mnohanásobně nižší. Velká Británie chce výzkum covid-19 podpořit 547 miliony eur a Německo 525 miliony eur. Vyšší částku než Česko nabídlo také Chorvatsko (1 milion eur) nebo Srbsko (2 miliony eur). Nižší příspěvky avizovalo Rumunsko (200 tisíc eur), Bulharsko (100 tisíc eur) nebo Estonsko s Lotyšskem (100 tisíc eur).

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Kolik „nových“ peněz se podařilo při pondělní konferenci vytěžit, však není jasné. Státy totiž předkládaly nejen nové závazky, ale také sumy, které přislíbily již dříve. Veškeré oznámené finanční prostředky budou nicméně směřovat do vývoje očkovacích látek, léčiv a diagnostiky covid-19. Dary mohou mít podobu přímých a nepřímých grantů, či investičních záruk.

Na dobré cestě

Za pondělní dárcovskou konferencí stojí výzva Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších partnerských organizací. Záštitu nad akcí převzala Evropská komise, jejíž cíl byl vytěžit 7,5 miliardy eur. To se sice nakonec nepodařilo, Komise však byla s výslednou částkou 7,4 miliardy eur spokojena.

„S takovýmto nasazením jsme na dobré cestě k vývoji, výrobě a zavedení vakcíny pro všechny. Stále jsme ale na začátku,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po skončení dárcovské konference.

Přislíbené prostředky neputují na účet Komise, ale rovnou k příjemcům. Řada zemí již avizovala, jak peníze rozdělí. Příkladem je Rakousko, které podpoří globální boj s koronavirem částkou 31 miliony eur. Kancléř Sebastian Kurz informoval, že 2 miliony poskytne Koalici pro inovace a připravenost na epidemie (CEPI), dalšími 3 miliony podpoří programy WHO zaměřené na boj s koronavirem v Africe a na Blízkém východě. Zbývajících 26 milionů eur investuje do národního výzkumu.

Visegrádská skupina, za kterou na konferenci hovořil premiér ČR Andrej Babiš, rozdělení pomoci nepopsala.

Budeme se co nejvíce koordinovat, dohodli se premiéři EU. Hodinu poté ČR zrušila zákaz volného pohybu

Čtvrteční videokonference předsedů vlád zemí EU sice žádné závratné rozhodnutí nepřinesla, Evropská rada se však dohodla na koordinovaném postupu a na vytvoření záchranného fondu. 

Globální akce bez amerického prezidenta

„Dárcovský maraton bude pokračovat,“ uvedla dále von der Leyenová. Komise bude závazky přijímat až do konce května. Očekává se přitom, že dnešní akce probudí k aktivitě i další potenciální dárce.

Svůj závazek v pondělí formulovala i Evropská komise. Ta ze svého rozpočtu poskytne jednu miliardu eur v grantech a 400 milionů eur ve formě záruk na úvěry. Peníze příjemců poskytne zejména skrze program Horizont 2020, ale také prostřednictvím dalších nástrojů, jakým je například nástroj pro mimořádnou podporu. Částku 100 milionů eur daruje organizaci CEPI a 158 milionů eur předá WHO.

Dárcovské konference se virtuálně zúčastnil i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Globální boj proti covid-19 podpořila také Kanada, Austrálie nebo Japonsko. Na akci naopak chyběl americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin.