Summit Unie nad propastí

Zdroj: Úřad vlády ČR.

Hlavy států sedmadvacítky budou dnes a zítra v Bruselu jednat o řadě sporných otázek, na jejichž vyřešení závisí hladké fungování Unie v dalších měsících a letech. Mezi hlavní dva body, které spolu úzce souvisí, patří ratifikace Lisabonu a jmenování nové Komise. Podle oslovených diplomatů bude dojednání kompromisu hodně obtížné.

Premiéři a prezidenti členských států si v posledních dnech mohou vyzkoušet, co je čeká po schválení Lisabonské smlouvy – Evropský parlament drží v ruce hodně trumfů. Další vlivnou skupinou se při složitých vyjednáváních o jmenování nové Komise a irských zárukách stala právnická oddělení evropských institucí. Tolik názor několika vysoce postavených diplomatů.

„Je tu riziko, že do konce roku tu nemusí být žádný předseda Komise, žádná Komise a žádná Lisabonská smlouva,“ narýsoval před summitem nejčernější scénář jeden z velvyslanců při Evropské unii.

Diplomat tak odkazuje na možný posun jmenování předsedy Komise až na podzim, kdy má být dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy. Pokud k tomu však nedojde, může se Evropa ocitnout uprostřed hospodářské krize bez pevného vedení – tedy bez Komise.

„Mrzutý strýc Václav“ straší Evropu  

Nejnovější výpad českého prezidenta Václava Klause, kdy zpochybnil mandát premiéra Jana Fischera pro vyjednávání irských záruk (EurActiv 18.6.2009), nezůstal v Unii bez povšimnutí. Oslovení diplomaté se domnívají, že český prezident hodlá ratifikaci Lisabonu co nejvíce pozdržet a počkat, až se k moci dostanou britští konzervativci, kteří slibují její „potopení“. „S Klausem budou ještě velké problémy,“ řekl EurActivu pod podmínkou anonymity diplomatický zdroj.

Garance pro Iry před dalším referendem o Lisabonu jsou vyjednavači popisovány jako „křehký kompromis mezi minimem přijatelným pro Iry a maximem toho, co je akceptovatelné pro další členy Unie“. Navíc je důležité připomenout (většina médií na to v posledních dnech zapomíná), že součástí garancí není irský požadavek na zachování 27 komisařů. Jeden z oslovených diplomatů však EurActiv ujistil, že tento požadavek budou reflektovat závěry summitu (které už podle něj mělo české předsednictví předložit, ale neučinilo tak).

Barroso visí na Parlamentu

José Manuel Barroso bude dnes v Bruselu přesvědčovat evropské lídry, a především pak německou kancléřku Angelu Merkel a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří od něj požadují prosazování „ochranářské Evropy“, že bude mužem na svém místě i po dalších pět let. Jestli dostane Barroso od summitu zelenou, zahájí členské státy „konzultace“ s Evropským parlamentem o jeho podpoře.

Pokud nastane ten nejoptimističtější scénář, nově zvolený Evropský parlament může Barrosa zvolit už na svém prvním zasedání 15. července, a lídři evropských států by se tak už nemuseli kvůli této otázce znovu scházet. Například podle belgické liberální europoslankyně Annemie Neyts-Uyttebroeck jsou však v každé politické frakci v EP lidé, kteří budou hlasovat v rozporu se stranickým doporučením (volba je totiž tajná, takže si to mohou dovolit).

Rychlému zvolení Barrosa nemusí zabránit ani tak odpor proti jeho osobě, jako spíš nevyjasněné institucionální otázky. Většina europoslanců by si totiž přála, aby nová Evropská komise byla jmenována už na základě Lisabonské smlouvy (a ne v současnosti platné smlouvy z Nice). Jde také o obchod s funkcemi – podle pozorovatelů budou například socialisté (PES) ochotni na Barrosa kývnout až po té, co dostanou křeslo předsedy EP.

Co se členských zemí týká, tam má Barroso podporu v zásadě jasnou, i když některé státy si kladou své podmínky (viz výše). Dnes budou evropští státníci  u večeře v Bruselu (v Barrosově nepřítomnosti) řešit, kdy na stane nejlepší čas pro jeho jmenování – zda už teď, nebo až na podzim.

Problémem zůstává, že Irové neschválí Lisabon dříve než v říjnu (přesný termín referenda zatím není znám), nicméně mandát staré Komise vyprší už prvního listopadu. Nová evropská exekutiva tak podle expertů zasedne na své pozice v ideální případě na Nový rok. Otazníky se tedy vznášejí nad tím, jakým způsobem prodloužit mandát současné Komise.

Podle pozorovatelů může mít český premiér Jan Fischer, jako nezkušený politik se slabým mandátem, při řešení spletitých problémů a hledání společné unijní pozice potíže.