Summit ovládl maďarský anti-LGBT zákon. V pohledu na Rusko se EU neshodne

© EPA

Dvoudenní summit Evropské rady v Bruselu skončil pro českého premiéra Andreje Babiše předčasně, v pátek v poledne odletěl na jižní Moravu řešit následky tornáda. Vrcholná schůzka lídrů měla ve čtvrtek dvě hlavní témata – kontroverzní maďarský zákon a společný postup Unie vůči Rusku. V obou případech přetrvávají významné neshody.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie zahájili čtvrteční debatu o klíčových tématech se zpožděním, protáhl se jim totiž společný oběd s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem, kde se mimo jiné probírala situace v Afghánistánu.

Český premiér Andrej Babiš v pátek ráno před českými novináři zopakoval, že vnímá postupné stahování západních vojenských jednotek z Afghánistánu jako rizikové, uvítal však zprávu, že by je do budoucna mohly nahradit turecké jednotky.

V Bruselu začíná summit lídrů, prim budou hrát migrace a zahraniční vztahy

Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky budou dnes a zítra na vrcholné schůzce řešit společný přístup k migraci, Turecku, Rusku nebo současnou epidemiologickou situaci. Dojde i na téma kontroverzního maďarského zákona, ke kterému Česko zatím jasnou pozici nemá.

Až kolem páté hodiny odpolední přišel na řadu hlavní program. Jako první lídři projednali současnou situaci okolo pandemie a očkování. Shodli se na tom, že uvolňování opatření a obnova cestovního ruchu mají probíhat opatrně, a to i s ohledem na šíření nakažlivějších variant viru. Země zároveň potvrdily svůj závazek, že poskytnou vakcíny chudším zemím, které jsou v procesu očkování pozadu za Evropou.

Debata o migraci byla velmi krátká, přibližně čtvrthodinová. Lídři pouze potvrdili předem dohodnuté závěry, které se týkají rozvoje vztahů se zeměmi původu migrantů a tranzitními zeměmi, což by mělo pomoct nelegální migraci předcházet. Do Afriky a na Blízký východ chtějí poslat významné finanční prostředky, a to v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Kontroverznímu tématu solidarity s jihoevropskými státy, které se potýkají s rostoucím množstvím žadatelů o azyl, se summit tentokrát vyhnul.

Podstatnou část odpolední diskuse opanovalo na poslední chvíli zařazené téma kontroverzního maďarského zákona, který podle řady zemí diskriminuje LGBT+ menšinu. Podle zpráv z jednání byla debata velmi vyhrocená. Řada lídrů se snažila Viktora Orbána přesvědčit, aby zákon zakazující informování o sexuálních menšinách v rámci školní výuky ještě přehodnotil, ten však už předem avizoval, že to udělat nehodlá.

Český premiér Babiš před jednáním uvedl, že chce s případným připojením českého podpisu pod kritickou výzvu 17 států týkající se maďarské novely počkat až po jednání, ani v pátek ráno však neměl jasno. Podle Babiše různé skupiny států na jednání interpretovaly maďarský zákon různě, a proto zatím nebylo možné utvořit si jasný názor. Doplnil, že zadá Úřadu vlády vypracování právní analýzy, aby bylo například jasné, že zákon nestaví homosexualitu na stejnou úroveň jako pedofilii. To by bylo podle něj nepřijatelné.

Večerní program, který začal s několikahodinovým zpožděním a končil až po druhé hodině ranní, se věnoval zahraniční politice EU. Ve společných závěrech konkrétně k Turecku se lídři shodli, že jsou ochotní dál rozvíjet vzájemné vztahy. Chtějí pracovat na rozvoji celní unie, což je něco, o co Ankara velmi stojí. Server Politico ale například upozorňuje, že přijaté závěry nejsou tak vstřícné, jak by si Turci mohli přát. Prezidenti a premiéři sice dali najevo, že se mohou začít řešit technické detaily celní unie, zároveň ale zdůraznili, že je nejdříve potřeba vyřešit určité ekonomické otázky. Lídři také vyzvali Komisi, aby připravila pokračování finanční pomoci pro syrské uprchlíky, kteří v současné době přebývají v Turecku.

Největší část pozdního večera však patřila vztahům mezi EU a Ruskem, které jsou na bodu mrazu. Německo a Francie navrhovaly vstřícnější přístup vůči tomuto gigantovi, a to včetně pozvání prezidenta Vladimira Putina na společný summit. Většinu ostatních členských států však nepřesvědčily, konečné znění závěrů je tak vůči Rusku poměrně ostré. Text sice hovoří o možném dialogu v oblastech společného zájmu, zároveň ale vyzývá Evropskou komisi, aby zanalyzovala možnosti pro další restriktivní opatření včetně sankcí.

Co se týká české pozice, premiér Babiš v pátek ráno uvedl, že nevidí smysl ve společném summitu EU-Rusko. Zopakoval, že nepřátelské aktivity Ruské federace na evropském území jsou absolutně nepřijatelné. Lídři se podle něj také dohodli, že je potřeba posilovat odolnost EU vůči tomuto působení.

Borrell: Oteplení vztahů s Ruskem je vzdálenou vyhlídkou

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes představil unijní strategii vztahů s Ruskem. Podle ní by měla Unie systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Oteplení vztahů Borrell jen tak neočekává.

V pátek přišla na řadu témata ekonomické obnovy EU po pandemii a budoucnost eurozóny, kterých se však už český premiér nezúčastnil. Ještě před polednem vyrazil směr Brno, kde v současné době řeší reakci na následky čtvrtečního tornáda, které se prohnalo Jihomoravským krajem.