Summit o migraci přinesl nejasné závěry. Kvóty zůstávají „na stole“

Předseda Evropské rady Donald Tusk © European Union, 2018

Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformy kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.

Čtvrteční jednání premiérů a prezidentů členských zemí EU v Bruselu se ale zvrtlo v bezesnou noc s nejasnými závěry.

Jedním z přijatých rozhodnutí je vytvoření platforem pro vylodění zachráněných migrantů mimo Evropu, které prosazovalo i Česko. V těchto nových střediscích by byli migranti prověřeni a rozděleni podle toho, zda mají nárok na azyl, či zda migrují do EU pouze z ekonomických důvodů. Zatímco ekonomičtí migranti by byli navrácení zpět do země původu, uprchlíci by byli přesídleni do EU – tedy do zemí, které by souhlasily s jejich přijetím.

K provedení tohoto plánu ale bude zapotřebí i souhlas třetích zemí, na jejichž území by měly platformy vzniknout. Osud vyloďovacích platforem je tak zatím nejistý.

„Pokud jde o naši dohodu týkající se migrace, je zatím příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o úspěchu,“ prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk.

Střediska pro migranty budou i v Evropě

Země se dohodly nejen na vnějších platformách, ale i na vytvoření středisek v EU, a to pouze na území států, které budou ochotny je vybudovat. S tímto návrhem přišla Itálie s Francií a připomíná již fungující hotspoty pro migranty v Řecku a Itálii. Ty jsou však terčem kritiky – jsou totiž otevřené a migranti mohou volně vstupovat dovnitř i ven.

Střediska nová by však byla „jednosměrná“. Migranti by mohli vstupovat dovnitř, ale neměli by volně odcházet pryč. Informoval o tom EURACTIV.fr.

Závěry summitu také potvrdily již dříve vyjednanou dohodu, že veškerá rozhodnutí ohledně přemisťování migrantů by se měla přijímat jednomyslně. ČR by tedy neměla být v budoucnu přehlasována, podobně jako tomu bylo při zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků odsouhlasených v září 2015.

Unie podle Tuska dále vyslala jasný signál neziskovým organizacím, které zachraňují migranty ve Středozemním moři. V závěrech je totiž uvedeno, že „všechna plavidla působící ve Středozemním moři musejí dodržovat platné zákony a nesmějí bránit operacím libyjské pobřežní stráže.“ Lídři EU tak odpověděli na případy, kdy záchranné lodě některých neziskových organizací zasahují v libyjských vodách a usnadňují tak práci pašerákům osob.

Dublin IV zůstává nedořešený

Další bod čtvrtečních závěrů říká, že Unie by měla mít v budoucnu k dispozici také zvláštní rozpočtový nástroj pro boj proti nelegální migraci. Dále se země EU dohodly na posílení podpory pro libyjskou pobřežní stráž.

Na nejspornějším bodě nové azylové a imigrační politiky EU, tedy na dublinském nařízení, které určuje zemi odpovědnou za vyřízení žádosti o azyl, se však členské státy ani po více než dvou letech nedokázaly dohodnout.

Závěry čtvrtečního summitu pouze stanovily, že „je třeba dosáhnout konsensu ve věci dublinského nařízení, jehož reforma musí být založena na rovnováze mezi odpovědností a solidaritou, a to se zřetelem na osoby, jejichž vylodění je výsledkem pátracích a záchranných operací.“

Opravdu premiér Babiš uspěl?

Čtvrteční jednání Evropské rady označila Visegrádská skupina jako své vítězství. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko totiž již od začátku bojují proti povinnému přerozdělování uprchlíků na základě tzv. kvót.

Závěry summitu však povinné přerozdělování uprchlíků v budoucnu nijak nevyvracejí. V bodě, který pojednává o vytvoření středisek na území EU je totiž uvedeno, že „všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení.“

Dobrovolné přerozdělování uprchlíků z dobrovolně vybudovaných středisek v EU se tak nebude týkat kontroverzního Dublinu IV. Upozornil na to i český europoslanec Petr Ježek (ALDE).

Český boj proti povinným kvótám tak nekončí, přestože pravděpodobnost jejich zavedení je vzhledem k potřebnému konsenzu a trvajícímu odporu Visegrádu malá. Evropský parlament však stále na jejich zavedení trvá.

V otázce migrace se navíc podařilo dosáhnout dohody pouze na úrovni Evropské rady. „To je však ve skutečnosti ta nejsnazší část při řešení dané problematiky v porovnání s tím, co nás čeká, až začneme dohodu realizovat v praxi,“ dodal Tusk po skončení summitu.