Summit G8: rozhovory o klimatu stále ve slepé uličce

Zdroj: Evropská komise.

Vrcholní státníci nejvyspělejších zemí světa včera diskutovali o nástrojích pro boj s ekonomickou recesí. Dnes jsou na programu jednání o klimatu, žádný průlom se nicméně neočekává – postoje chudých a bohatých zemí jsou od sebe na míle daleko.

Americký prezident Barack Obama dnes bude předsedat rozhovorům o klimatu na summitu G8 v italském městě Aquila. Naděje na dosažení pokroku ale nejsou velké – zástupci Číny a Indie totiž potvrdili, že závazek na snížení emisí o 50% do roku 2050 pro ně není přípustný.

K zemím G8, tedy Spojeným státům, Japonsku, Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Kanadě a Rusku, se dnes připojí také zástupci rychle rostoucích ekonomik: Číny, Indie, Mexika, Brazílie, Jižní Afriky a Egypta.

Země G8 se již včera zavázaly, že do poloviny tohoto století sníží své emise o 50 až 80 procent a nedovolí růst teploty o více jak dva stupně Celsia (od průmyslové revoluce se už zvýšila o 0,7 stupňě). Z tábora rozvojových států však přišel pouze váhavý souhlas s druhým uvedeným cílem; co se týká redukce emisí, k dohodě mezi bohatými a chudými zeměmi pravděpodobně zatím nedojde.

Naděje na posun v jednáních o klimatu dále poklesly po té, co čínský prezident Chu Ťin-tchao oznámil, že se vrcholného summitu kvůli domácím nepokojům, které už si vyžádaly nejméně 156 obětí, nezúčastní. Indická delegace je sice kompletní, ale už včera z jejího středu zaznívalo, že od vyspělých států ty rozvojové očekávají rozsáhlou finanční pomoc určenou na boj s následky oteplování. Bez tohoto závazku prý žádná dohoda nebude.

Podle hostitele summitu italského premiéra Silvia Berlusconiho se do boje s globálním oteplováním, které je podle většiny vědců způsobeno především spalováním fosilních paliv (hlavně ve vyspělých státech), musí plně zapojit celý svět. „Bylo by kontraproduktivní, pokud by se evropské země, Japonsko, Spojené státy a Kanada zavázaly k ekonomicky škodlivému snižování emisí, zatímco 5 miliard lidí v ostatních zemích světa by pokračovalo stejně jako doposud,“ řekl včera Berlusconi.

Ekonomika, měna, obchod

Už včera se v Itálii jednalo o současné hospodářské recesi a problémech finančního sektoru. Většina státníků se domnívá, že hrozba nestability v bankovnictví stále trvá. Dnes se do rozhovorů o kondici globální ekonomiky zapojí i rozvojové země, jež si stěžují, že doplácí na krizi, kterou nezavinily.

Čína, Indie nebo Brazílie se ptají, zda už nenazrál čas na konec dominance dolaru na pozici světové rezervní měny. Indický ministr zahraničí včera dokonce naznačil, že největší rozvojové státy by mohly přijít s vlastní novou měnou.

Tato otázka je velmi citlivá – řada ekonomů totiž upozorňuje na fakt, že dluhopisy denominované v dolarech mohou po odeznění krize v důsledku následné inflace rychle ztrácet na hodnotě. Naděje na průlom v jednání o rezervní měně je, stejně jako u klimatu, velmi malá.

Naopak v případě dohody o světovém obchodu jsou šance poměrně solidní. Konečně by se tak mohla rozhýbat jednání, která se pod patronátem WTO vedou již od roku 2001. V závěrech G8 ze včerejška se praví: „Dohodli jsme se, že rychle dospějeme k ambicióznímu a vyváženému závěru ohledně Rozvojového programu z Dohá (Doha Development Agenda).“

Podobné hlasy včera zazněly i od zástupců rozvojových zemí, podle nichž je právě nová dohoda o obchodu „hlavním stimulem pro obnovení důvěry ve světové trhy“. Jednání se tedy mohou uzavřít už příští rok, tedy pokud se opět – jako už mnohokrát – nezadrhnou na nekonečných sporech jednotlivých států o každé clo či dotaci.

(Tento článek vznikl za spolupráce s agenturou Reuters.)