Summit Evropské unie a Ruska bude doprovázet napětí

Vladimir Putin; zdroj: www.creativecommons.org

Delegace evropských představitelů, které povede německá kancléřka Angela Merkel, se v pátek setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plán jednání je rozsáhlý: od energetické spolupráce k zahraničněpolitickým tématům jako je Irán nebo Kosovo.

Summit Evropské unie a Ruska, který se koná vždy dvakrát do roka, je místem pro diskuse o širokém spektru bilaterálních témat. Mezi nejdůležitější témata přitom patří strategická spolupráce v oblasti energetiky. Evropská unie je z 50% závislá na dovozech energií, převážně z Ruska. Jejím cílem je proto „podpořit energetickou bezpečnost evropského kontinentu vytvořením těsnějších vztahů mezi EU a Ruskem, které by pokrývaly všechny oblasti společného zájmu v energetickém sektoru a zároveň zajistily, aby dále pokračovalo otevírání a integrace energetických trhů“.

Polsko vloni na podzim ovšem energetické rozhovory s Ruskem zablokovalo poté, co ruská strana odmítla odstranit embargo na dovoz polského masa, které Polsko jinak vyváží do celé EU. Polsko pohrozilo, že rozhovory zablokuje i tentokrát, zatím však nevydalo žádné oficiální prohlášení, které by to podporovalo.

Na pravidelné schůzce evropských diplomatů, které se konalo v Bruselu minulý týden, však oznámila svůj úmysl zablokovat zahájení rozhovorů Litva. Litevský zástupce uvedl, že nehodlá v jednáních pokračovat z „řady důvodů“.

Litvě se nelíbí zejména „konfrontační přístup“, který Moskva uplatňuje v posledních měsících. Jde zejména o spor o polské maso, vměšování se do estonských vnitřních záležitostí ve věci ruského památníku v Tallinu, kdy došlo k přerušení železniční dopravy mezi oběma zeměmi, nebo o nedávné potlačení protestů proti prezidentu Putinovi v Moskvě a Petrohradu. Rusko navíc vloni přerušilo dodávky ropy litevské rafinérii údajně z důvodu opravy ropovodu Družba. Dodávky měly být obnoveny letos v březnu, dosud k tomu ale nedošlo.

„Musíme tohoto summitu využít spíše tak, abychom z Rusů dostali nějaké hmatatelné výsledky, než hledat strategické partnerství bez jasného obsahu nebo vedli vyjednávání pro vyjednávání,“ uvedl litevský zástupce pro Financial Times.

Rusko není ochotné otevřít své trhy s energiemi vnějším vlivům a vyšší transparentnosti. Nezdá se ani, že by nějak spěchalo s nabídkou vyšších záruk na energetické dodávky. Nejistota ohledně dodávek ovšem Evropskou unii znepokojuje, neboť Rusko v nedávné minulosti ukázalo, že je ochotné použít svých rozsáhlých zásob zemního plynu a ropy a z nich vyplývající dominantní pozice jako donucovacího diplomatického nástroje. To se projevilo například při omezení dodávek zemního plynu na Ukrajinu v roce 2006, kdy šlo o zjevně právní spor.

Rusko na druhé straně potřebuje evropské investice k modernizaci ropovodů, plynovodů a další infrastruktury. V současné době má navíc podanou žádost o členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). V průběhu uplynulého měsíce se ovšem objevily spekulace, že by Evropská unie mohla přihlášku Ruska na půdě WTO vetovat, pokud by se vzájemné vztahy nezlepšily.