Studie ze SRN: Muslimové si nemohou vyskakovat

zdroj: ShutterStock.

Mezi německou populací se objevují názory, že muslimové, kteří žijí ve Spolkové republice, nejsou „Němci“, a nemají proto právo vznášet požadavky. Poukazuje na to studie, kterou zveřejnila berlínská Humboldtova univerzita. Jiný výzkum přišel se závěrem, že německá vláda kancléřky Angely Merkelové nevěnuje azylové a přistěhovalecké politice dostatečnou pozornost.

Muslimové žijící v Německu nejsou částí většinové populace považováni za Němce, a nemohou si proto klást žádné požadavky. Najdeme to ve výsledcích studie Humboldtovy univerzity, která byla publikovaná minulý týden v Berlíně. Vycházela z odpovědí více jak 8.000 respondentů, kteří se nehlásí k islámu.

Více než jedna čtvrtina lidí ve výzkumu uvedla, že považuje muslimy za agresivnější než nemuslimskou populaci a 30 % respondentů věří, že muslimové nemají takový zájem o studium jako „Němci“. Studie zdůraznila, že Němci uvažují o muslimech jako o odlišné skupině.

Na druhou stranu 67 procent oslovených uvedlo, že muslimové mají právo vyjádřit své požadavky a mělo by jim být dopřáno více uznání. Současně však 20 % dotazovaných tvrdí, že vznášení požadavků muslimskou komunitou považuje za projev drzosti a 17 % za projev nevděčnosti.

Rozdílnost názorů byla patrná, i co se týče postoje k muslimské kultuře a symbolům, které islám vyjadřují. Celkem 69 procent účastníků výzkumu se vyslovilo pro zavedení lekcí o muslimském náboženství. Naopak polovina Němců by zakázala nošení šátku, tzv. hidžábu, učitelkám ve školách. Zároveň by podle 42 procent Němců měla být omezena výstavba mešit.

„Radikální a negativní postoje vůči muslimům zjištěné díky studii představují značnou hrozbu pro dobré vztahy v rámci Německa,“ uvedla k tomu německá ministryně pro migraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoğuzová, která má turecké předky.

„Pravicové populistické strany využívají těchto lží a zjednodušených představ, aby vytvořily podklady pro svoje nesnášenlivé cíle,“ řekla Özoğuzová. „Všichni, zejména my politici, musíme energicky bojovat proti těmto mylným předsudkům a stereotypům,“ dodala.

Málo pozornosti Merkelové

Özoğuzová tak narážela na demonstrace, které minulý týden probíhaly v Drážďanech. Podle policejních složek se jich zúčastnilo deset tisíc odpůrců šíření islámu z hnutí Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu). Současně vyšlo do ulic dalších 9.000 lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s xenofobií a nacionalismem.

Podobné demonstrace nejsou v Německu žádnou novinkou. V minulých týdnech se tisíce lidí připojily k protestům proti zneužívání azylové politiky, muslimskému radikalismu, údajnému utápění německé kultury a domnělé islamizaci Západu.

Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas vyzval německé politické strany, aby radikální hnutí a jejich aktivity odsoudily.

Podle předsedy německé rady muslimů Aimana Mazyeka slogany demonstrantů ukazují, že xenofobie a antisemitský rasismus se staly společensky přijatelnými. Jedním z faktorů, které k této situaci přispívají, je nedostatek jasných prohlášení německých politických elit, v první řadě německé kancléřky Angely Merkelové, dodává Mazyeka.

Jak ukazuje nejnovější průzkum společnosti TNS pro týdeník Der Spiegel, většina Němců se domnívá, že vláda kancléřky Merkelová věnuje příliš málo pozornosti obavám z růstu počtu žadatelů o azyl a přistěhovalectví.

Německá komunita Turků v současné době čítá kolem tří milionů lidí. Podle výsledku studie německého ministerstva vnitra z roku 2010 jsou Turkové menšinou s nejzřetelnějšími integračními problémy. Studie poukázala na skutečnost, že jeden z pěti Turků žijící na území Spolkové republiky mluví německy buď špatně, anebo vůbec.

Autor: Eliška Kubátová