STUDIE: Jaké země EU jsou líhní radikálů bojujících v Sýrii a Iráku?

Zdroj: shutterstock.com; autor: Oleg Zabielin

Na 4000 Evropanů odjelo bojovat po bok Islámského státu a téměř tři tisíce z nich pochází z Belgie, Francie, Německa a Velké Británie. 30 % těchto lidí se do Evropy vrátilo a 14 % při bojích zemřelo. To jsou výsledky nově představené zprávy mapující problém zahraničních bojovníků v Evropě. Podívejte se, jak jsou na tom jednotlivé členské státy.

Teroristický útok na pařížskou redakci listu Charlie Hebdo z loňského ledna, 130 obětí listopadového útoku v Paříži nebo nedávné výbuchy spáchané teroristy v bruselském metru a na letišti Zaventem Evropě ukázaly, že se teroristická hrozba stále stupňuje.

„Ti, kdo dnes klamou sami sebe a volají po uzavření hranic, neví nebo si neuvědomují, že naši nepřátelé jsou už velmi často uvnitř našich měst,“ uvedl po bruselských útocích z 22. března italský premiér Matteo Renzi.

Přečtěte si také historický přehled o terorismu v EU

Nejčastějšími pachateli těchto zločinů jsou totiž zradikalizovaní Evropané, kteří cestují do konfliktních oblastí Sýrie a Iráku, aby bojovali po boku Islámského státu, nebo aby zde získali vojenský trénink a po návratu do Evropy mohli s načerpanými zkušenostmi verbovat nové radikály či v evropských městech páchat teroristické útoky.

Nizozemské předsednictví se proto rozhodlo prozkoumat fenomén takzvaných zahraničních bojovníků hlouběji a zadalo haagskému think-tanku Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT), aby vypracovalo studii mapující přítomnost zahraničních bojovníků v Evropě.

Výsledkem je v pátek vydaná zpráva, která na základě informací z 26 členských států EU (informace z Maďarska a Řecka dostupné nejsou) celkový počet těchto lidí odhaduje na 3 922 až 4 294. Víc než 2800 z nich přitom pochází z pouhých čtyř zemí – Belgie, Německa, Francie a Velké Británie.

Vzhledem k odlišnostem v jednotlivých členských státech nebylo podle zprávy vypracování studie snadné. V EU totiž chybí jednotná definice toho, koho lze za zahraničního bojovníka považovat a koho už ne. Země navíc nemají přesné informace o tom, kdo z jejich občanů se k Islámskému státu připojil, nebo tyto údaje sdělovat nechtějí.

Belgie na vrcholu žebříčku

Podle studie se přibližně 30 % z celkového počtu zahraničních bojovníků vrátilo zpět do Evropy a 14 % při bojích zemřelo. Víc než 90 % z nich pochází z velkých měst či jejich předměstí a podle informací z 11 zemí tvoří 17 % zahraničních bojovníků ženy.

Studie se zaměřila na devět evropských zemí, které mají s odcházením občanů do bojů v Sýrii a Iráku největší problém. Jak naznačily nedávné útoky a razie na předměstích v Bruselu, v přepočtu na obyvatele pochází největší počet zahraničních bojovník právě z Belgie. Dalšími zkoumanými zeměmi jsou Německo, Francie, Nizozemsko, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Bulharsko a Španělsko.

BELGIE

-Celkový počet zahraničních bojovníků 420-516, z toho 47 žen

-180 až 260 zůstává v zahraničí

-60 až 70 v bojích zemřelo

-55 až 130 belgických zahraničních bojovníků se do země vrátilo

-45 % pochází z Bruselu, stejný počet z vlámského regionu a 10 % z valonského regionu

VELKÁ BRITÁNIE

-Celkový počet zahraničních bojovníků 700-760

-315 zůstává v zahraničí

-70 v bojích zemřelo

-Víc než 350 zahraničních bojovníků se do země vrátilo

-Většina má britské občanství, velká část má etnický původ v zemích jižní Asie

FRANCIE

-Celkový počet zahraničních bojovníků je 900, z toho 200 tvoří ženy

-570 zůstává v zahraničí

-137 v bojích zemřelo

-246 francouzských zahraničních bojovníků se vrátilo zpět

-Celkový počet radikálů zapojených do džihádistických sítí se odhaduje na 2000

NĚMECKO

-Celkový počet zahraničních bojovníků 720-760, z toho 20 % představují ženy

-238 zůstává v zahraničí

-100 v bojích zemřelo

-250 německých zahraničních bojovníků se do země vrátilo

-40 % z nich má pouze německé občanství, 20 % má dvojí státní příslušnost a 40 % zahraničních bojovníků sice odjelo z Německa, ale nejsou německými občany

-Velká část pochází ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, z Berlína, Bavorska a Hamburku

NIZOZEMSKO

-Celkový počet zahraničních bojovníků 220

-140 zůstává v zahraničí

-42 v bojích zemřelo

-40 nizozemských zahraničních bojovníků se do země do vrátilo

-Nizozemští zahraniční bojovníci mají původ v zemích jako Maroko, Somálsko nebo Turecko, jsou mezi nimi ale také etničtí Nizozemci

RAKOUSKO

-Celkový počet zahraničních bojovníků 230-300, z toho 17 žen

-130 zůstává v zahraničí

-34 v bojích zemřelo

-Víc než 70 rakouských zahraničních bojovníků se do země vrátilo

-Většina má původ v Čečensku, Turecku a zemích Balkánu

DÁNSKO

-Celkový počet zahraničních bojovníků 125, z toho deset procent tvoří ženy

-31 zůstalo v zahraničí

-27 v bojích zemřelo

-62 bulharských zahraničních bojovníků se vrátilo zpět

-původ zahraničních bojovníků je různý, někteří jsou etničtí Dánové

ŠPANĚLSKO

-Celkový počet zahraničních bojovníků 120-139, z toho 10 % tvoří ženy

-25 z nich se do země vrátilo

-Většina ze zahraničních bojovníků má španělský nebo marocký původ

BULHARSKO

-Do Sýrie a Iráku odcestovalo 10 Bulharů

-Bulharsko slouží zahraničním bojovníkům především jako tranzitní země

Velký počet zahraničních bojovníků (300) zaznamenává také Švédsko. Ze zemí Visegrádské skupiny má největší počet těchto radikálů Polsko (20 až 40), ze Slovenska podle dostupných informací odešlo celkem šest lidí a tři z nich již zemřeli. Česko zatím nemá zprávy ani o jednom z občanů, který by do Sýrie či Iráku odjel bojovat.

Eliška Kubátová