Státy se kvůli koronaviru mohou zadlužit, Komise jim v tom nebude bránit. Nelíbí se jí ale zavírání vnitřních hranic

[© European Union, 2020]

Evropská komise dnes přijala další opatření pro zmírnění následků šíření nového typu koronaviru. Chce zejména podpořit malé a střední podniky, pracovníky i samotné spotřebitele, kteří byli kvůli mimořádným krokům vlád nejvíce zasaženy. Vyčlení pro to další finance i podpůrnou pomoc. Nelíbí se jí však kroky některých států, které uzavírají své hranice.

Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince.

Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.

„Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod,“ kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.

Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily „přiměřená opatření“.

„Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států,“ míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Zástupci vlád EU se sešli den poté, co se Česko rozhodlo zásadně omezit průchodnost svých hranic.

Za pár dní mohou kvůli rychlému šíření koronaviru dojít zásoby zdravotnického materiálu, varuje ECDC

Omezení šíření nového typu koronaviru na „lokální epidemie“ už není v evropském kontextu dosažitelné, Evropská unie a Velká Británie rychle směřují do stavu, kdy se bude nemoc COVID-19 stabilně šířit ve všech regionech.

Nová opatření na podporu evropského hospodářství

Komise dnes přijala také další sérii opatření zejména pro zmírnění ekonomických dopadů šíření nákazy koronaviru.

Co nejrychleji umožní členským státům poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Oznámili to dnes místopředsedové Komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč).

„Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu,“ prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.

Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.

Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.

Finanční podporu budou moci získat i ti, co si zakoupili lístky na koncert či jinou akci, která byla kvůli preventivním opatřením zrušena. Tuto možnost již využilo Dánsko pro kompenzaci za zrušení akcí nad 100 lidí.

Unie chce zmírnit ekonomické dopady koronaviru, vyčlení na to 640 miliard korun

Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard Kč) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie.

Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že Komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.

Finance budou vyčleněny z rezerv evropských strukturálních a investičních fondů. Podle toho též budou upraveny národní operační programy, přes které se unijní finance rozdělují v jednotlivých státech.

Bankám bude umožněno poskytnou malým a středním podnikům, které se dostanou do potíží, likviditu. Z Evropského investičního fondu bude na záruky za úvěry vyčleněna jedna miliarda eur. Pomoci to má minimálně 100 tisícům z nich. Devět členských států už k takovým krokům přistoupilo. Česko se k nim dnes odpoledne připojilo.

Mimořádné uvolnění pravidel bylo Komisí poskytnuto i leteckým společnostem.

Podpořeni by měli být rovněž zaměstnanci, kteří kvůli nynějším opatřením nebudou moci pracovat. Podpora by měla směřovat buď z Evropského sociálního fondu a z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, nebo prostřednictvím programů na rekvalifikaci. Pomoc nejpostiženějším státům bude moci být vyčleněna také z Fondu solidarity.

„Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace,“ řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.

EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.