Státy balkánské trasy jsou pod tlakem. Jak zvládají migrační proud?

zdroj: shutterstock.com; autor: paul prescott

Země od Řecka, přes Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko až po cílové Německo si v posledních týdnech lámou hlavu, jak se vypořádat s migračním proudem, který je před příchodem zimy stále silnější. Zpřísňují azylové systémy, hledají pro migranty nová místa a Řecko například řeší, jestli zbourat plot na hranici s Tureckem. Maďarsko, které uzavřením hranic migrační proud odklonilo k sousedům, zase zvažuje, jestli po vzoru Slovenska zažalovat Komisi kvůli kvótám.

Za říjen dorazil do Evropy podobný počet migrantů jako za celý loňský rok. Konkrétně to podle údajů Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je víc než 218 tisíc lidí. Číslo napovídá, že migrační proud před blížící se zimou sílí čím dál víc. Třeba v červenci připlulo na řecké ostrovy čtyřikrát méně lidí než za uplynulý měsíc. Situace se tak stává stále víc kritickou.

DATA: Azylové systémy se v EU stále liší

Nejvíc trpí státy ležící na balkánské trase, tedy Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko, přes které migranti míří do „zaslíbeného“ Německa. Dotčené země se snaží si se stále zhoršující situací poradit a přichází s novými a novými opatřeními, například zpřísňují azylové systémy nebo hledají pro uprchlíky další místa. Vezměme to popořádku.

Tlak na Tsiprase

Největší počet migrantů do Evropy přichází přes řecké ostrovy. Právě vláda tamního premiéra Alexise Tsiprase se v posledních dnech dostává pod tlak kvůli plotu, který byl v roce 2011 postaven na řecko-turecké hranici, aby omezil příliv nelegálních přistěhovalců.

Francie se postavila za řecký plot. Bulharsko ho plánuje také

Řeckou vládu kvůli tomu kritizuje část členů strany Nová Demokracie, ale i vládní strany Syriza. Kritici tvrdí, že kvůli plotu na pevninské hranici musí běženci podnikat nebezpečnou cestu přes Středozemí, kde v mnoha případech přichází o život. Číslo navíc v posledních dnech stoupá, protože se uprchlíci snaží do Evropy dostat, ještě než přijde zima. Lodě tak připlouvají stále víc přeplněné. Jen za poslední víkend tu zemřelo 49 lidí.

Část Syrizy proto vládu vyzvala, aby respektovala mezinárodní smlouvy a vytvořila pro uprchlíky bezpečné cesty tak, aby mohli následně požádat o azyl. Vláda však kritiku odmítá.

„Plot neposílá uprchlíky na ostrovy. Tento argument nedává smysl,“ uvedl náměstek ministra pro ochranu obyvatelstva Nikos Toskas s tím, že by řecký plot neměl být srovnáván s „nehumánními ploty“ ve střední Evropě, protože by to bylo nespravedlivé.

Nový tranzitní tábor v Chorvatsku

Jeden takový „nehumánní plot“ si před pár týdny postavilo Maďarsko, které tak odklonilo příliv migrantů do okolních států. Země premiéra Viktora Orbána nejprve uzavřela hranici s neunijním Srbskem, obrovský počet migrantů tak v září začal procházet přes Chorvatsko. Stejný scénář následoval 17. října i v případě maďarsko-chorvatských hranic, migrační proud se proto přesunul do sousedního Slovinska.  

Chorvatsko, přes které od září prošlo víc než 300 tisíc lidí, se snaží navýšit kapacitu pro nově příchozí. Dnes například otevřelo nový tranzitní tábor u hranic se Srbskem, a to až pro pět tisíc lidí. Byl také uzavřen jeden z hraničních přechodů, migranti totiž budou ze Srbska do tábora převáženi vlakem. Země tak chce dostat migrační proud alespoň částečně pod kontrolu. V táboře si budou moci migranti odpočinout, aby mohli dál pokračovat do sousedního Slovinska.

Právě do Slovinska členské státy EU vysílají své policisty a vojáky, kteří mají pomoci se s nastalou krizí vypořádat a dostat situaci pod kontrolu. 400 policistů Slovinsku přislíbil na konci října předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, a to po skončení mini-summitu v Bruselu.

20 policistů do země zamíří už za týden i z Česka a další posila v podobě 15 českých vojáků je bude následovat v polovině listopadu. Obě skupiny zde stráví zhruba měsíc.

V Rakousku bude azyl jen dočasný

Ze Slovinska se každý den dostane zhruba deset tisíc uprchlíků převážně ze Sýrie a Iráku do sousedního Rakouska. Tamní koaliční vláda se včera dohodla na zpřísnění azylového systému, podle kterého bude imigrantům poskytován pouze dočasný azyl na dobu tří let. Pokud se situace v zemi jejich původu nezlepší, budou moci zažádat o prodloužení.

Migranti, kteří nebudou mít nárok na to azyl v Rakousku získat, ale v jejich zemi jim přesto bude hrozit nebezpečí, budou moci požádat o tzv. podpůrnou ochranu. Lidé pod tímto typem ochrany budou muset na povolení přistěhování své rodiny čekat až tři roky, dnes to přitom je jen 12 měsíců. Navíc budou muset doložit odpovídající zdroj příjmů a mít adekvátní ubytování.  

Rakouská vláda si od novely slibuje omezení případů, kdy je právo na azyl zneužíváno pro přistěhovalectví. Dotknout by se to mělo například Afghánců, kteří nárok na podpůrnou ochranu v Rakousku získávají nejčastěji.

I Německo zpřísňuje pravidla hry

Na konci balkánské trasy leží Německo, které podle posledních odhadů letos očekává příchod až milionu žadatelů o azyl. K opatřením zpřísňujících azylový systém proto musela sáhnout i německá vláda, která je v otázce přístupu k uprchlíkům v posledních týdnech stále víc nejednotná.

O zpřísnění azylových podmínek se rozhodlo už na konci října. Byl například rozšířen seznam tzv. bezpečných zemí o Albánii, Kosovo a Černou Horu. Lidé z těchto balkánských států tak nemají nárok na azyl a měli by být rychleji vraceni zpět do zemí původu.

Vládní strany CDU a CSU se v posledních dnech navíc dohodly na zřízení tzv. tranzitních zón, odkud by byli neúspěšní žadatelé o azyl rovnou vraceni zpět do domovské země. S tím ale nesouhlasí vicekancléř z vládní sociální demokracie Simon Gabriel, podle kterého nejsou tranzitní zóny právně proveditelné.

Německá kancléřka Angela Merkelová mezitím zopakovala, že by evropské státy měly být víc solidární a znovu vyzvala ke spravedlivějšímu rozdělení uprchlíků. Proti tomu však brojí některé státy EU. Nejvýrazněji Slovensko, které hodlá povinné přerozdělování uprchlíků napadnout u Soudního dvora EU. Následovat by ho podle posledních zpráv mohlo i Maďarsko.

„Systém kvót EU je vlastně povinné přesídlování, které z pohledu Maďarska znamená ročně víc než 13 tisíc lidí,“ uvedl ministr řídící Kabinet úřadu předsedy vlády Antal Rogán. Dodal, že v průběhu pěti let by to znamenalo přijmout tolik lidí, jako má čtvrté největší město Maďarska Segedín.

Autor: Eliška Kubátová