Srbsko se přiblížilo členství v EU

Boris Tadić, José Manuel Barroso; zdroj: Evropská komise

Ministři zahraničí členských států EU včera (7. listopadu) odblokovali prozatimní obchodní dohodu se Srbskem, čímž odstranili jednu z posledních překážek na cestě této balkánské země do EU. Podle Bělehradu se jeho přihláška může v Bruselu objevit už koncem letošního roku.

Dvoudenní jednání ministrů zahraničních věcí sedmadvacítky, tzv. „Rada pro všeobecné záležitosti a Rada pro zahraniční věci“ (GAC & FAC), o kterém EurActiv informoval včera (EurActiv 7.12.2009), doprovázela velká očekávání. Kromě přípravy evropského summitu, který se uskuteční již za několik dní (10.-11. prosince), ministři diskutovali i o důležitých otázkách dalšího rozšiřování EU. 

V této souvislosti padlo předběžné rozhodnutí o odstranění poslední velké překážky, která bránila Srbsku, aby se stalo členem EU. Ministři totiž odblokovali prozatimní obchodní dohodu mezi Bělehradem a Unií a Srbsko tak stihne svou přihlášku na členství v Unii odeslat do Bruselu ještě před koncem letošního roku. Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić již minulý měsíc uvedl, že by rád, aby se jeho země stala členem EU do roku 2014 (EurActiv 9.11.2009). 

Český ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel, kterého citoval server Lidovky.cz, celou událost komentoval slovy: „Pro Srbsko mělo dnešní jednání velký praktický význam. Dohodli jsme se, že se k tématu vrátíme po šesti měsících a rozhodneme o případném zahájení ratifikace stabilizační a asociační dohody.“ 

Srbský prezident Boris Tadić se novinářům svěřil: „Jak zrušení víz, tak nynější odblokování prozatimní dohody ukazuje, že jsme země s vysokou důvěryhodností pro Evropu i svět. Jsme země, kterou zahraniční investoři vidí jako bezpečné místo pro jejich kapitál a pro otevření nových pracovních míst.“ Ohledně zaslání oficiální přihlášky do Bruselu srbský prezident prohlásil, že se tak stane, až si bude srbská vláda jistá, že se setká s tou „nejlepší možnou reakcí.“ 

Přibližování Srbska Unii začalo po pádu autoritativního režimu Slobodana Miloševiće v roce 2000 a o rok později Srbsko začala pobírat od EU finanční pomoc. V roce 2005 pak byla zahájena jednání o uzavření tzv. Stabilizační a asociační dohody (SAA), která skončila jejím podpisem v dubnu 2008.

Avšak kvůli neochotě Srbska spolupracovat s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a nověji kvůli sporům o uznání nezávislosti Kosova, nezačal proces ratifikace SAA v členských státech EU. Prozatimní obchodní dohoda má za cíl implementovat ochodní pasáže SAA. Téměř 800 stránkový dokument se však netýká výhradně jen obchodu – např. srbští studenti budou moct studovat na univerzitách v zemích EU a využívat program Erasmus. 

Konec nizozemské blokády 

Ještě donedávna se zdálo, že členství Srbska v EU je utopií. Avšak poté, co EU zrušila vízovou povinnost trojici balkánských zemí včetně Srbska (EurActiv 1.12.2009) v reakci na příznivou hodnotící zprávu EK (EurActiv 15.10.2009) a hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz prohlásil, že Srbsko spolupracuje s mezinárodním tribunálem, s odblokováním prozatimní obchodní dohody souhlasilo i Nizozemsko. „Vždycky jsme říkali, že přehodnotíme naší politiku ve světle pozitivní zprávy, a Brammertzova zpráva je pozitivní,“ uvedl nejmenovaný nizozemský diplomat.

Nizozemský souhlas byl pro celou záležitost klíčový, jelikož Amsterdam patřil k nejhlasitějším kritikům laxního přístupu Srbska k vydávání válečných zločinců před mezinárodní soudní tribunál a hrozil, že v případě jednání o členství Srbska v Unii uplatní své právo veta. 

Nizozemci dlouho dobu požadovali, aby Bělehrad dopadl především bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiće, který je zodpovědný za válečné zločiny z konce 90. let v Bosně a za největší masovou vraždu v Evropě od konce druhé světové války – masakr v Srebrenici v roce 1995. Pro Nizozemsko se jedná o velmi citlivou záležitost, jelikož Nizozemci tehdy tvořili velkou část mírových jednotek OSN, které masakru přihlížely a nebyly schopny mu zabránit.