Čeští politici váhají, zda vytvářet armádu EU. Stačí jim NATO

zdroj: shutterstock.com

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si myslí, že by měla vzniknout jednotná armáda EU, která by čelila současným evropským hrozbám a ukázala Rusku, že to Evropa myslí s ochranou svých hodnot vážně. Juncker má podporu zejména u německých politiků, názory těch českých jsou však různé.

Evropská unie by měla mít vlastní armádu, díky které by mohla věrohodně reagovat na bezpečnostní hrozby jak v členských, tak sousedních státech. To si myslí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Armáda by podle něj měla být především schopná čelit nebezpečí plynoucí z ruské agresivní politiky a současně by měla obnovit postavení EU ve světě.

Ivan Gabal: „Ukrajinská krize ukázala reálné možnosti Unie prosazovat v Evropě bezpečnost“.

„Evropská armáda není od toho, aby byla nasazena hned. Měla by spíš dát jasný signál Rusku, že jsme připraveni hájit naše evropské hodnoty,“ tvrdí Juncker. Spoléhat se pouze na NATO není podle předsedy Komise dostatečné, protože ne všechny státy Severoatlantické aliance jsou zároveň členem EU. To se v současnosti týká čtyř států: Islandu, Turecka, Albánie a Norska. 

Junckerovo tvrzení získalo podporu zejména v Německu, kde se pro vznik armády EU vyslovila kancléřka Angela Merkelová, nebo ministryně obrany Ursula von der Leyenová. V České republice se názory politiků různí. Část z těch, které EurActiv oslovil, je vůči takovým návrhům velmi skeptická a jádro evropské bezpečnosti vidí především v NATO. Druhá polovina se ale diskusi o společné evropské armádě nebrání. Zároveň však upozorňují, že je v první řadě důležité upřesnit, jak by armáda měla ve skutečnosti vypadat.

„Spoustu lidí si společnou armádu EU představuje jako určité mnohonárodnostní vojsko paralelní k jednotlivým armádám členských států. Podle mého názoru to ale pan Juncker myslel tak, že každá země bude mít své jednotky, které budou natolik synchronizované, aby byly k dispozici v případě potřeby,“ řekl EurActivu předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík.

Nejdřív plňme závazky vůči NATO

O společné armádě se na půdě Evropské unie hovoří již mnoho let, nejedná se tedy o nic nového. Unie má za sebou dokonce několik misí, ve kterých jednotky členských států vystupovaly pod vlajkou EU. Nové jsou ale podle místopředsedy Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Ivana Gabala (KDU) důvody, proč se tato myšlenka opět dostala do popředí.

„Prvním důvodem je prudké zhoršení bezpečnostní situace, a to jak v důsledku agrese Ruska vůči Ukrajině, tak kolapsem několika blízkovýchodních států. Druhým důvodem je, že se jasně ukázaly reálné možnosti Unie prosazovat bezpečí v Evropě,“ řekl EurActivu Gabal.

Unijní instituce, především pak Evropská komise, podle něj prokázaly, že na tuto úroveň tvrdé bezpečnostní a obranné politiky jednoduše nestačí. Při současných jednáních o ukrajinské krizi tak má hlavní slovo Německo a Francie, ne EU jako celek. Proto je vůči návrhům na budování společné armády velmi opatrný.

Jan Zahradil: „Evropská armáda je chiméra eurofederalistů“.

„Evropská armáda musí být podložena schopností tuto armádu bojově nasadit a přijmout takové rozhodnutí. A tuto schopnost dosud Evropská unie nemá a byl bych hodně nervózní, pokud by mělo dojít k jakémukoli transferu těchto kompetencí z členských států na unijní orgány,“ uvedl pro EurActiv Gabal. Rizikové situace, které vyžadují vojenské řešení, Evropa podle něj zatím řešit neumí, ale neznamená to, že by o to neměla usilovat.

Mnohem skeptičtější názor zastává poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS). „Vytvoření evropské armády patří mezi chiméry evropských federalistů, se kterými přicházejí vždy ve chvíli nějaké krize,“ tvrdí.

Zahradil s formováním jednotné evropské armády nesouhlasí zejména kvůli obavám z oslabení vazeb s NATO, což by podle něj mohlo následně vést i ke zhoršení bezpečnosti samotných členských států. „Ochranný deštník NATO je dostačující a současná krize na východních hranicích EU by nás měla v první řadě upozornit na to, že v rámci Aliance musíme plnit své závazky,“ tvrdí Zahradil.

Pavel Telička: „ČR by se měla spíše zabývat svou podfinancovanou armádou a závazky vůči NATO“.

Na fakt, že by se Česká republika měla soustředit hlavně na posílení vlastní armády a povinnosti, které máme vůči NATO, upozorňuje i Ondřej Benešík. „Vybudování jednotné armády je velmi zajímavé téma do diskuse, ČR by se nicméně měla spíše zabývat vlastní armádou, která je v současnosti podfinancovaná a našimi závazky vůči NATO, ve kterých také pokulháváme,“ myslí si.

Diskusi o jednotné evropské armádě by podpořil i poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO). Evropská unie by podle něj měla více sjednotit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, rozvíjet politiku obrannou a začít vážně debatovat o vlastních vojenských kapacitách. „Mít dostatečné společné vojenské kapacity k okamžitému nasazení vyžaduje mnohé, ale neznamená to, že jediným vyústěním je evropská armáda,“ řekl EurActivu Telička.

Smířlivý postoj k debatě o posílení obranných složek EU zastává i poslanec a člen Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09). Zároveň ale upozorňuje na mnohé překážky, zejména na to, že armáda EU nesmí duplikovat fungování Severoatlantické aliance. Celý komentář Marka Ženíška si můžete přečíst ZDE.

Autor: Eliška Kubátová