Snazší vzájemný obchod i více druhů nábytku, bot nebo nádobí na jednotném trhu, slibuje Komise

©Shutterstock/ Iakov Filimonov

Ne všechny výrobky na společném trhu podléhají jednotným pravidlům. Přesto mohou být prodávány napříč EU, pokud plní předpisy alespoň jednoho členského státu. V praxi ale tzv. princip vzájemného uznávání dostatečně nefunguje. Komise to chce změnit pomocí dobrovolného prohlášení a větším povědomím o předpisech členských států. Usnadní tím přeshraniční obchod. Spotřebitelé si budou moci vybrat z širší nabídky.

EU má sice jednotný trh, ale ten stále nefunguje k úplné spokojenosti. I když jsou výrobky nezávadné, mohou jejich prodeji v jiné členské zemi bránit odlišné rozměry, složení nebo označení. Týká se to zejména nábytku, bot nebo nádobí, které nepodléhají společným evropským pravidlům.

Navíc se na evropském trhu i přes jednotné předpisy o bezpečnosti produktů stále objevují nebezpečné výrobky, ať už pocházejí z některého unijního státu, nebo ze země mimo EU.

Podle Evropské komise by se to mělo změnit, aby se zvýšil objem obchodu v EU, a především aby se posílila důvěra spotřebitelů a podpořil prodej kvalitních výrobků. V rámci strategie jednotného trhu z roku 2015 proto připravila dvě nová nařízení, která mají tyto problémy řešit.

„Jednotný trh je založen na důvěře. Spotřebitelé musí mít možnost důvěřovat, že výrobky, které používají, mají stejný standard, nehledě na to, odkud pochází; a veřejné orgány musí mít možnost důvěřovat, že výrobky na jejich vnitrostátních trzích jsou bezpečné pro jejich občany. Vadné výrobky nemohou mít v EU naprosto žádné místo,“ řekla k tomu komisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowská.  

Jednání o obou návrzích jsou teprve na začátku. Podle prvních reakcí spotřebitelských organizací jdou ale návrhy správným směrem, říká česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která se věnuje spotřebitelským tématům.

Co platí doma, bude se počítat i jinde v EU, i bez evropským norem

Výrobky, které nepodléhají společným pravidlům, ale jsou legálně prodávány v jednom členském státě, mohou být díky tzv. principu vzájemného uznávání uvedeny na společný trh. Usnadní to spravedlivou soutěž výrobků na trzích unijních zemí.

Vzájemně se mohou uznávat také výrobky pocházející z vnějšku Unie, ovšem za předpokladu, že splňují evropské požadavky.

„Ostatní státy se mohou bránit jen na základě takzvaných kategorických požadavků, pokud dokáží, že v zemi původu nejsou dostatečně zajištěny standardy z hlediska ochrany základních zájmů, jako je ochrana zdraví či životního prostředí,“ vysvětlil Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.

Kruliš: V praxi naráží výrobci na nejistotu v kategorizaci výrobků i na problémy s dokládáním souladu s národními předpisy.

Podle něho však výrobci stále narážejí na nejistotu v kategorizaci výrobků a potýkají se i s problémy při dokládání souladu s národními předpisy. Návrhy Komise proto oceňuje.

„Namísto svázání výrobců jednotnými standardy, pro které by se velmi těžko hledal konsensus v celé EU, chce jít návrh Komise cestou posílení praktického fungování principu vzájemného uznávání.  To by mohlo pomoci a být dostatečné k řešení současných problémů v pohybu zboží na vnitřním trhu,“ říká.

Na českém trhu podle Jana Poruby z odboru pro evropské záležitosti a vnitřní trh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nedochází k neoprávněnému zabraňování přístupu nábytkářských výrobků, bot či nádobí příliš často. Problémy mají spíše české výrobky na trzích jiných členských států, pokud nepodléhají společným pravidlům.

„Snahu Komise o efektivní a rychlé vzájemné uznávání v praxi velmi vítáme, neboť chceme fungující vnitřní trh bez zbytečných požadavků kladených na naše výrobce. Členské státy tak dosud dávaly najevo, že naše výrobky nejsou na jejich trhu vítány, neboť by mohly konkurovat jejich domácím výrobcům,“ řekl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

Písemné potvrzení urychlí obchod

S tím by mělo pomoci prohlášení, které potvrdí, že daný výrobek splňuje předpisy země odkud pochází a může proto být bezpečně prodáván na jiných trzích. Takové potvrzení navíc urychlí vzájemné uznávání a obchod napříč EU.

Díky tomu se také rozšíří nabídka zahraničních výrobků na domácím trhu, což ocení spotřebitelé.

Snazším vzájemným uznáváním zase posílí konkurenceschopnost výrobců, prodejců a distributorů. Odpadnou jim dodatečné náklady na případný zákaz prodeje jejich produktů, které podléhají rozdílným předpisům.

V případě odmítnutí dovozu daného výrobku z jednoho státu do jiného jim bude moci pomáhat služba SOLVIT, která běžně řeší problémy občanů členských států způsobené porušováním evropského práva ze strany správních orgánů. Pomoci má i Evropská komise poskytnutím větší finanční a administrativní podpory pro vážná přeshraniční vyšetřování, zejména odborným posouzením věci.

„Pokud tak například belgický regulátor odmítne český výrobek, bude se moci náš dodavatel namísto dosavadní možnosti řešit věc soudní cestou snáze domoci nápravy přes síť center SOLVIT, než tomu bylo doposud,“ vysvětlit redakci Kruliš.

Kruliš: Posílení praktického fungování principu vzájemného uznávání může pomoci k řešení současných problémů v pohybu zboží na vnitřním trhu. Shoda pro taková opatření se nalezne mnohem snadněji a rychleji, než na plnoformátové harmonizaci ve všech sektorech.

Zlepšit se má také komunikace mezi národními orgány a obchodníky. Ti budou snáze získávat informace o pravidlech a procedurách vyžadovaných ve státě, kam chtějí dovézt své produkty. Dosud jim neznalost práva jiných zemí bránila v přeshraničním obchodu.

Kromě toho navrhuje Komise proškolovat národní úředníky, aby měli více znalostí o regulačních systémech jiných členských států, mohli si lépe vyměňovat zkušenosti a díky tomu snáze vzájemně uznávat předpisy.