Slovinské předsednictví EU: Prioritami budou pokoronavirové oživení, západní Balkán i kyberbezpečnost

Zleva: Slovinský premiér Janez Janša a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová © EPA-EFE/TOMI LOMBAR

Dnešním dnem startuje slovinské předsednictví Rady Evropské unie. Země se chce v čele sedmadvacítky, kde bude půl roku, věnovat například ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 a posílení odolnosti Unie vůči podobným krizím.

Mezi další slovinské priority patří práce na rozšíření evropského bloku o země západního Balkánu či posílení kybernetické bezpečnosti. Slovinská vláda, která čelí kritice za nejmenování evropského prokurátora či údajnou snahu omezovat svobodu médií, se rovněž hodlá zaměřit na posilování evropských hodnot.

Slovinsko se dnes podle unijních činitelů také stane 13. členskou zemí, jejíž národní plán obnovy schválí Evropská komise. Lublaň by měla z mimořádného fondu na základě této investiční a reformní strategie dostat dotace až 1,8 miliardy eur (45,5 miliardy korun) a dalších 700 milionů eur pak v rámci výhodných úvěrů. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyrazila spolu se sborem komisařů na návštěvu slovinské metropole, kde vedle zmíněného potvrzení plánu obnovy povedou debatu i o programu předsednictví.

„Naším cílem je posunout co nejvíce kupředu národní plány obnovy již v červenci a poté v září,“ řekl novinářům slovinský velvyslanec při EU Iztok Jarc.

Ministři financí členských zemí by první skupinu plánů posvěcených Komisí mohli schválit na svém úvodním zasedání pod slovinským vedením v polovině července. Hned poté by země, mezi nimiž zatím nebude Česko, měly dostat své první příspěvky.

Sama předsednická země si přitom již vyslechla kritické hlasy za to, že na rozdíl od většiny ostatních dosud nejmenovala svého zástupce v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Právě nová evropská prokuratura má od června na starosti vyšetřování případných podvodů spojených s rozdělováním peněz z rozpočtu EU i bezprecedentního společného fondu. „Proto vidím Slovinsko jako velké riziko, neboť peníze tam budou nadále proudit, ale systém řízení a kontroly fondů EU ve Slovinsku bude skutečně velmi zasažen,“ řekla bruselskému webu Politico šéfka EPPO Laura Kövesiová.

Podcast: Kauzou Andreje Babiše se zabývá úřad evropského žalobce. Jak nová instituce funguje?

Střetem zájmů premiéra Andreje Babiše, který konstatoval audit Evropské komise, se zabývá nový evropský úřad – Úřad evropského veřejného žalobce. Jaký dopad to může mít na Česko? A jak úřad vlastně funguje? Odpovídá šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.

Slovinsko se přitom během předsednictví chce zaměřit i na téma evropských hodnot, z jejichž porušování viní Brusel maďarského premiéra Viktora Orbána, k jehož hlavním politickým spojencům patří konzervativní předseda slovinské vlády Janez Janša. On sám již přiměl Komisi ozvat se vůči snaze omezit nezávislost tamní veřejné tiskové agentury.

Nezisková organizace Evropské občanské fórum (ECF) pak Slovinsko nedávno přidala mezi země, v nichž hrozí oslabení občanských práv, což podle ní vedle omezení nezávislosti médií dokládá snaha omezit svobodu shromažďování.

Útoky na média sílí, Brusel má svázané ruce. Chce to nový nástroj, věří Jourová

Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.

„Věříme, že dobré pochopení ústavních, socioekonomických, politických, historických a všech dalších podobností a rozdílů mezi členskými státy může přispět k posílení právního státu v Unii,“ uvedl slovinský ministr zahraničí Anže Logar s tím, že Lublaň bude usilovat o lepší porozumění různým systémům v různých unijních zemích.

Z dlouhodobě sporných témat EU chce Slovinsko posunout kupředu hlavně otázku rozšíření bloku o balkánské země, které v posledních letech zablokovaly například Francie či Bulharsko.

Slovinsko hodlá na podzim uspořádat summit se státy regionu a klást důraz na pomoc jejich ekonomikám na cestě z pandemické krize. Rozšíření Unie bude i prioritou českého předsednictví, které začne přesně rok po tom slovinském.

Sedmadvacítka: Zbývá rok do českého předsednictví

Česká republika se 1. července 2022 chopí předsednictví Rady EU. Už se na něj připravuje? A jaké by měly být jeho priority? Sledujte první video ze série Sedmadvacítka, kterou pro vás připravuje server EURACTIV.cz.

Topolánek: Na české předsednictví nemůžeme rezignovat, chceme pomoci s formulací národních priorit

České předsednictví se blíží a expremiér Mirek Topolánek chce spolu s dalšími osobnostmi pomoci s formulací národních priorit. „Je to takové trochu polotajemství,“ říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.