„Slovenský“ plynovod Eastring by měl mít podporu Komise, říká šéf plynárenského svazu

Klepáč

Rusko do konce desetiletí plánuje ukončit dodávky zemního plynu přes území Ukrajiny. Nahradit je má nový plynovod vedoucí přes Turecko. K hranicím Slovenska by mohl vést plynovod Eastring, jehož výstavbu plánuje Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Projekt by měl získat i podporu Evropské komise, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv šéf slovenského plynárenského svazu Ján Klepáč. Komise ovšem doporučuje, aby se jihovýchodní Evropa závislosti na ruském plynu zbavila.

Pokud se Rusko domluví s Ukrajinou na pokračování dodávek zemního plynu do EU, bude plánovaný plynovod přes Turecko zbytečný. Současný vývoj ale nenaznačuje, že by k takové dohodě mohlo dojít, tvrdí ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu Ján Klepáč.

Jestli se dodávky ruského plynu přes Ukrajinu v budoucnu skutečně zastaví, bude mít pro zásobování Slovenska i jihovýchodní Evropy zásadní význam plynovod Eastring, dodává v rozhovoru pro slovenskou redakci EurActivu.

S Ruskem má Slovensko dlouhodobý kontrakt. Přes Ukrajinu už ale plyn nemá proudit.

Ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu potvrdila zprávy o tom, že se přepravu plynu do EU přes území Ukrajiny chystá ukončit v roce 2019.

Zároveň letos zahájila přípravy na výstavbu plynovodu Turkish Stream, který má vést po dně Černého moře a přes turecké území až na hranici s Řeckem. Tam má vzniknout nový předávací uzel.

Neshody s partnery

Ruský projekt není bez problémů. Podle nedávných zpráv totiž Gazprom například vypověděl smlouvu s italskou společností Saipem, která se měla na výstavbě plynovodu podílet, ale ve finále se s ruskou firmou nedohodla na podmínkách.  

Zároveň se Moskva s tureckou stranou dohaduje o ceně dodávek plynu, protože Ankara požaduje větší slevu, než jakou nabízí Gazprom.

Jsme také zvědaví, jak chce Rusko vyřešit otázku odběrného místa pro evropské zákazníky, dodává Klepáč.

„Ve většině dosud uzavřených kontraktů na dodávky plynu nefiguruje hub na řecko-turecké hranici jako odběrné místo,“ vysvětluje v rozhovoru. Například ve smlouvě společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP) s Gazpromem jsou odběrným místem Veľké Kapušany na hranici s Ukrajinou.   

SPP, který plyn na Slovensku prodává, má přitom s ruskou firmou uzavřený dvacetiletý kontrakt z roku 2008. Podle Klepáče proto budou muset obě strany hledat z této situace východisko.

Turkish Stream Rusové postaví

Rusové jsou totiž podle něj pevně rozhodnuti „turecký“ projekt dokončit. „Tři čtvrtiny plynovodu jsou už v Černém moři položené,“ připomíná. Turkish Stream má totiž navázat na zrušený projekt South Stream, který měl vést plyn z Ruska do Bulharska a dále do EU.

„Dotáhnout plynovod na turecko-řeckou hranici nepředstavuje velkou investiční zátěž,“ myslí si Klepáč. Délka pevninské části plynovodu má činit 180 km.

Odříznutí ukrajinské cesty by z pohledu Slovenska řešil právě Eastring, myslí si Klepáč. Plynovod by měl vést z Veľkých Kapušan do středního Rumunska a jedna z variant počítá s tím, že by dále pokračoval do Bulharska a na hranici s Tureckem by se napojil na Turkish Stream.  

Další možností by bylo vést jej směrem k rumunskému pobřeží, kde by se napojil na stávající Transbalkánský plynovod.

Chytřejší propojení

Eastring je projekt společnosti Eustream, která zajišťuje tranzit zemního plynu přes slovenské území. Jejím stoprocentním vlastníkem je SPP, který z 51 % ovládá slovenský stát a ze 49 % Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Komise: Bezpečnost pro jihovýchodní Evropu? Kaspický plyn a LNG

„Projekt má velkou šanci na úspěch. Důležité bude získat podporu Evropské komise i spolupráci dotčených zemí,“ hodnotí Klepáč. Výstavba plynovodu podle něj dává ekonomický smysl a povede prý mimo jiné k poklesu ceny plynu v jihovýchodní Evropě, na kterou bude mít větší vliv cena na spotových trzích.

Evropská komise i odborníci ovšem dlouhodobě upozorňují, že jedním z hlavních problémů pro energetickou bezpečnost regionu je závislost na jednom dodavateli, a to je právě Rusko. Napojení na Turkish Stream by tento problém nevyřešilo.

Cestou od velkých projektů

Země východní a jihovýchodní Evropy se mají podle Komise zaměřit hlavně na efektivní využití dosavadní infrastruktury, vzájemné propojování a napojení na evropský trh.

Před dvěma týdny proto v Dubrovníku podepsalo 15 zemí včetně Slovenska memorandum, podle kterého se budou soustředit právě na tyto otázky. Každá ze zemí by měla mít ve výsledku přístup ke třem různým zdrojům plynu.

„Podařilo se nám obrátit pozornost od budování supervelkých projektů ke konkrétním iniciativám, které mohou v poměrně krátkém čase pomoci těmto zemím s diverzifikací,“ řekl na tiskové konferenci po představení „letního balíčku“ návrhů k energetické unii místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Plyn od Kaspiku

Klíčovou roli pak má hrát v evropské snaze o diverzifikaci dodávek Jižní plynový koridor, který má přivádět zemní plyn z oblasti Kaspického moře. Zatím se počítá hlavně s plynem z Ázerbájdžánu.

„Je to oblast, kde jsou země velmi bohaté na suroviny,“ řekl Šefčovič. Komise proto podle něj hledá cesty, jak plynový systém jihovýchodní Evropy napojit právě na tyto zdroje. Plánuje je doplnit také zkapalněným zemním plynem (LNG), který by měl v budoucnu do Evropy proudit ve větší míře.

Mezi prioritní projekty nového memoranda patří transjadranský plynovod TAP, terminál pro zkapalněný zemní plyn v Chorvatsku, posílení plynárenského systému Bulharska a Rumunska a propojení Bulharska s Řeckem a Srbskem.

Autor: Adéla Denková