Slovensko požaduje podobné záruky jako Česká republika

Robert Fico, premiér Slovenska; zdroj: Evropská komise

Jestliže se České republice podaří vyjednat výjimku z Lisabonské smlouvy, o kterou usiluje prezident Klaus, Slovensko bude požadovat to samé. Ve včerejším projevu to uvedl slovenský premiér Robert Fico.

Když před dvěma týdny český prezident Václav Klaus přišel se svou podmínkou pro ratifikaci Lisabonské smlouvy (EurActiv 12.10.2009), nikoho nenapadlo, že situace může být ještě zamotanější. To se však stalo poté, co Slovensko oznámilo, že pokud Evropská unie splní Klausovu podmínku – tedy udělí České republice pevně stanovenou výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si již vyjednalo například i Polsko či Velká Británie, Bratislava nezůstane pozadu a bude požadovat stejný přístup.

Slovensko se totiž stejně jako hlava českého státu obává možného prolomení tzv. Benešových dekretů, vysvětlil slovenský předseda vlády Robert Fico. "Benešovy dekrety jsou pro nás nezrušitelné a nezměnitelné, jsou součástí slovenského právního pořádku,“ uvedl již v neděli (17. října) pro Českou televizi.

Ve včerejším projevu pak označil dekrety, které se na Slovensku dotkly kromě etnických Němců také Maďarů, za „výsledek aktu spravedlnosti po skončení druhé světové války.“ Slovenský postoj hájil tím, že v případě přijetí české výjimky by v budoucnu mohly být dekrety na Slovensku napadeny.

Fico také včera uvedl, že další kroky jeho vlády se budou odvíjet od toho, jakým způsobem Evropská unie zmíněnou výjimku Čechům udělí a zda bude právně závazná. Pakliže se bude jednat o politickou deklaraci, Slovensko od svého úmyslu upustí. Avšak v případě právně závazné výjimky lze očekávat, že slovenská vláda se vydá „českou cestou“ a to i přesto, že Bratislava již Lisabonskou smlouvu schválila.

Na závěr svého projevu premiér Fico vyjádřil Lisabonské smlouvě podporu a prohlásil, že Slovensko „se proto bude chovat tak, aby nebyla ohrožena ratifikace Lisabonské smlouvy ani oprávněné zájmy Slovenska související s nedotknutelností a nezměnitelností Benešových dekretů.“

Co na to Evropa?

Ficovo oznámení o případném požadavku slovenské vlády na udělení výjimky z Lisabonu vyvolal v Bruselu údiv. Zejména proto, že Slovensko patří mezi 26 členských zemí EU, které Lisabonskou smlouvu již schválily.

„Měl jsem dojem, že Slovensko dokončilo ratifikaci Lisabonské smlouvy,“ reagoval Carl Bildt, ministr zahraničí předsedající země EU Švédska, kterého citovala agentura ČTK. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se k otázce prozatím odmítl blíže vyjádřit, jen podotkl, že „doufá, že už nebudou kladeny žádné další umělé překážky bránící dokončení ratifikačního procesu.“ Mluvčí Komise Johannes Laitenberger doplnil, že si musíme počkat, k „jakým závěrům dospěje Česká republika“.

Český premiér Jan Fischer včera v reakci na Ficův projev uvedl, že je přesvědčen o tom, že se podaří zformulovat takový text výjimky z Lisabonské smlouvy, který uspokojí i Slovensko.

Podle agentury APA se proti českým a slovenským požadavkům již ostře ohradily krajně pravicové strany zastoupené v rakouském parlamentu.