Slovensko má recept, jak zlepšit komunikaci o EU

komunikace o EU

Robert Fico na jednání V4 a Angely Merkelové ve Varšavě; zdroj: vlada.cz

Po negativním výsledku britského referenda, ve kterém se tamní obyvatelé rozhodli pro vystoupení z evropského integračního projektu, si lídři evropských států lámou hlavu, jak jejich občanům lépe zprostředkovat výhody členství v EU. To je téma také pro vládu Slovenska, které je do konce roku předsednickou zemí v Radě EU.

„Je nevyhnutelné soustředit se na lepší komunikaci s občany,“ píše se tučným písmem v materiálu, který 17. srpna schválila slovenská vláda.

Dokument z dílny slovenského ministerstva zahraničí informuje o politických setkáních s představiteli evropských institucí z prvních dnů slovenského předsednictví. U příležitosti těchto jednání se tamní premiér Robert Fico vyjádřil, že na veřejnosti „nejsou správně prezentované pozitivní výstupy EU“, a to „vinou komplikované formy a nedostatečné komunikace“.

V červenci Fico v Evropském parlamentu poslancům řekl, že jejich práci toho příliš neví a že i o sám se těžko orientuje v „evropské hantýrce“. Navrhl ji nahradit „upřímností a spontánností“. Unie se totiž podle něj potřebuje zbavit puncu elitářství.

Předseda slovenské vlády v tomto ohledu vkládá velké naděje do neformálního summitu v Bratislavě, který je naplánován na 16. září. Schůzka by měla „přispět k nacházení řešení pro zlepšení komunikace Unie s veřejností“, píše se ve vládním materiálu.

Mohou být lékem informační kampaně?

Jako inspirace má slovenské vládě sloužit informační kampaň z roku 2014 s názvem „My jsme EU (10. rok s Úniou)“, která se uskutečnila u příležitosti desátého výročí vstupu země do EU. Akce byla zaměřená na širokou veřejnost a hlavními tématy byl přínos členství Slovenska v EU nebo volby do Evropského parlamentu.

V deseti slovenských městech se konaly veřejné akce s informačními stánky, koncerty a vystoupeními domácích politiků i zástupců EU. Vznikla také první učebnice o EU pro střední školy a vyrazila se pamětní mince v hodnotě dvou eur.

Ministerstvo zahraničí hodnotí tehdejší kampaň jako úspěšnou. „Projekty vyvolaly široký zájem mezi veřejností,“ tvrdí ministerstvo. Akce se těšily hojné účasti lidí a evropské učebnice se distribuovalo na 50 tisíc kusů.

Strategický cíl kampaně – nalákat občany, aby přišli k volbám do Evropského parlamentu – však naplněn nebyl. Už tak nízká účast z roku 2009 (19,6 %) spadla v roce 2014 na rekordních 13 % voličů. Průměr EU byl přitom 43 %. Jak ale ukázaly některé průzkumy, účast v eurovolbách nemusí nutně souviset s pocitem (ne)informovanosti.

O poznání úspěšnější byla kampaň k volbám do Evropského parlamentu v roce 2009. Vlastní politickou kampaň tehdy vedl samotný Evropský parlament i politici a zachytilo ji vysoké procento Evropanů. Na Slovensku dokonce víc než průměr EU – až 82 % lidí. Přes úspěšnost informační kampaně však byla míra účasti ve volbách podobná jako v roce 2014, kdy byla nejnižší v EU.