Skloubení rodiny s profesí naráží v Evropě na stereotypy

zdroj: Shutterstock.com; autor: Diego Cervo

Evropská komise stáhne návrh směrnice o mateřské dovolené, který si za několik let nezvládl získat podporu členských států a Evropského parlamentu, a nahradí jej chytřejším a komplexnějším přístupem. Dá se však předpokládat, že při tom bude narážet na zažité stereotypy o skloubení profesního a rodinného života, které jsou typické pro některé evropské země.

Osud směrnice o mateřské dovolené, kterou si mezi sebou unijní instituce v rámci legislativního procesu pinkají již sedm let, byl včera definitivně zpečetěn. Evropská komise rozhodla, že jej nadále nebude prosazovat a vezme jej zpět.

„Komise zastává názor, že prodlužování nynější patové situace tím, že by na jednacím stole ponechala návrh, který nemá šanci být přijat, by vůbec nezlepšilo každodenní život pracujících matek,“ uvedla na vysvětlenou.

Článek o směrnici o mateřské dovolené si můžete přečíst ZDE

Stažením návrhu se uvolnila cesta k novým iniciativám, s nimiž chce Brusel přijít. Podle české eurokomisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věry Jourové, která má otázky rovnosti žen a mužů ve své agendě, lze očekávat, že Komise do konce roku představí širší strategii. Její součástí budou i návrhy, jak co nejlépe vybalancovat rodinný a profesní život matek (ale i otců), které se starají nejen o děti, ale i o jiné členy rodiny, a také návrh různých forem mateřské a rodičovské dovolené.

S ženami se počítá

„Regulací to řešit nejde, avšak na druhou stranu EU má nástroje, kterými může motivovat členské země k nějakým aktivitám. Můj osobní názor je, že EU by měla pomáhat především tím, že bude zprostředkovávat výměnu dobrých zkušeností,“ řekla EurActivu v nedávném rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP).

Podmínky pro skloubení péče o rodinu s profesní dráhou rodičů jsou totiž v každém členském státě jiné. „Uspořádání péče o rodinu je silně určeno kulturními rozdíly a tradicemi, které jsou hluboce zakořeněny ve společnosti,“ potvrdila na nedávné konferenci, která proběhla v českém Senátu, eurokomisařka Jourová.

Například Francie se již dlouhá desetiletí opírá o model, který silně podporuje rodiny s dětmi, na druhou stranu usiluje také o maximální zapojení žen na pracovní trh.

„Ohledně žen jako neoddělitelné součásti pracovního trhu panuje ve Francii celonárodní konsensus,“ uvedla na stejné akci francouzská europoslankyně Constance Le Gripová (EPP), která připomněla, že kořeny tohoto přístupu lze vystopovat až do období po první a druhé světové válce.

„Hlavní osou rodinné politiky à la Française je podpora rodin, pomoc zranitelnějším skupinám, jako jsou třeba ženy samoživitelky, a umožnění skloubení rodinného a pracovního života do maximální možné míry jak pro ženy, tak pro muže,“ dodala.

Ve Francii jsou proto zcela běžné zkrácené pracovní úvazky, které mohou ženy využívat, nebo různé slevy na daních.

Pod kůži zaryté stereotypy

Jinak je na tom ale třeba Polsko. Evropská komise v nedávno vydaných ekonomických doporučeních poukázala na to, že v Polsku stále existuje poměrně velké množství bariér, které brání ženám s dětmi při vstupu na pracovní trh. Mezi ně, stejně jako v případě České republiky, patří nedostatečná kapacita v jeslích a mateřských školkách, a ne příliš často využívané flexibilní úvazky.

Podle polské europoslankyně Agniezsky Kozlowské-Rajewiczové (EPP) velkou roli sehrávají i pod kůži zaryté stereotypy, kterých se společnost jen nerada zbavuje. „Asi nejhorším stereotypem, který nám škodí, je představa, že pracovní a rodinný život skloubit nejde, a ženy si proto musí jednoznačně vybrat mezi zaměstnáním a péčí o rodinu,“ uvedla.

Určitou vypovídající hodnotu o polské společnosti má podle Kozlowské-Rajewiczové i nedávná reklamní kampaň nadace Máma a táta, která cílila na svobodné ženy a snažila se je přesvědčit, aby v honbě za kariérou nezapomněly založit rodinu, protože by mohly v určitém věku najednou zjistit, že je už příliš pozdě. Polky na to ale reagovaly vesměs negativně. „V Polsku to způsobilo velký rozruch,“ řekla europoslankyně.

Se stereotypy bojují také ženy v Rakousku. „V Rakousku se očekává, že ženy kvůli dětem zcela přeruší kariéru,“ popsala situaci u našich jižních sousedů europoslankyně Claudia Schmidtová (EPP).

Rakušané prý automaticky předpokládají, že matky zůstanou s dětmi doma do pěti let jejich věku a až poté je dají do školky. Pokud chce žena zapsat své dítě do jeslí už například ve třech měsících, jako je to běžné ve většině západoevropských zemích, setká se s odsouzením.

„V Rakousku budou takové ženy považovat za špatné matky, které opustily své dítě,“ dodává Schmidtová.

Autor: Lucie Bednárová

Článek vznikl při příležitosti konání mezinárodní konference „Rodina a profese – konflikt nebo harmonie?“, která proběhla v Senátu Parlamentu ČR. Text vznikl s podporou Skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.