Skandál: Německé banky u zátěžových testů mlžily

Bankovní čtvrť ve Frankfurtu nad Mohanem; autor: Thomas Wolf; zdroj: WikimediaCommons.org.

Šest ze 14 německých bank, které v pátek absolvovaly zátěžové testy, odmítlo odhalit, kolik se v jejich bilancích skrývá státních dluhopisů. Jedním z klíčových nástrojů testu přitom bylo právě to, zda by se banky vyrovnaly s poklesem hodnoty bondů.

Skepse odborníků k bankovním stress testům v pátek neustoupila. Ba právě naopak. Ukázalo se totiž, že skoro polovina německých bank odmítla říct, kolik má v aktivech státních dluhopisů. Poté, co to vyšlo najevo, objevily se nesouhlasné reakce americké vlády, Mezinárodního měnového fondu i finančních trhů. Požadavek zní jasně: odhalit a hned.

Představitelé německého regulátora bankovního trhu BaFin se brání s tím, že podle tamní legislativy nemusí banky požadované detailní údaje ze svých rozvah zveřejňovat. Kdo této možnosti využil? Jedná se o následujících šest finančních institucí: Deutsche Bank, Postbank, Landesbank Berlin, Hypo Real Estate (ve stress testech jako jediná z německých bank propadla), DZ a WGZ.

Jak se na celý problém dívá Brusel? V zásadě podobně jako trhy, americká vláda či MMF. Evropská komise se včera přidala k výzvě na zveřejnění informací o státních dluhopisech „jak jen to bude možné“.

Sedmička padlých

V pátek, ještě před zveřejněním výsledků zátěžových testů, se mluvilo o tom, že jimi neprojde zhruba deset bankovních domů. Nakonec šlo jen o sedm. Rozhodujícím kritériem bylo, zda banky udrží poměr základního kapitálu k celkovým aktivům nad šesti procenty. A to za předpokladu, že by se pro letošek i příští rok vrátila recese a navíc klesly ceny některých státních dluhopisů.

Testy dopadly velmi pozitivně: sedm problematických bank si vyžádá rekapitalizaci jen v hodnotě 3,5 miliardy eur, což je oproti odhadům z minulého týdne mnohem méně (EurActiv 23.7.2010).

Největší počet „černých ovcí“ najdeme ve Španělsku, kde propadlo hned pět regionálních záložen cajas (potřebují cca 1,8 miliardy eur), o jejichž zdraví se před spuštěním testů spekulovalo nejvíce. Tedy nejvíce spolu s německými landesbanken. Ty ovšem naopak vyšly z testů se ctí, i když jedna z nich – zmiňovaná Landesbank Berlin – odmítla zveřejnit detaily o státních dluhopisech. Problematickou sedmičku doplňuje německá Hypo Real Estate a řecká státní ATEbank.

Stress testy bez zátěže

Už několik týdnů před spuštěním zátěžových testů se mezi analytiky šuškalo, že víc než o opravdové testy půjde o nástroj k obnovení důvěry trhů. Tyto obavy se v pátek naplnily měrou více než vrchovatou.

„Nevidím na tom testu nic zátěžového,“ potvrzuje Stephen Pope, stratég z investiční společnosti Cantor Fitzgerald. „Je to jako byste banky poslali na víkendový odpočinek,“ dodává.

Většina analytiků kritizuje zejména to, že se nepodařilo otestovat připravenost bank na problémy se splácením dluhopisů ze strany některých států (zejména pak Řecka). Ještě před spuštěním testů bylo jasné, že jejich kritéria budou v tomto ohledu mírná a že nedojde k odhalení skutečné struktury dluhopisů. Pak se přidalo ještě „nein“ ze strany některých německých bank.

To, jak „hluboko“ testy půjdou, řešili ministři financí EU ještě těsně před jejich spuštěním – minulý čtvrtek večer. Zdá se, že nakonec zůstaly hodně na „povrchu“, což je v očích odborníků znevažuje.

Připomeňme, že české banky se testů účastnily pouze jako součásti svých zahraničních mateřských ústavů. Rakouská Erste Group (Česká spořitelna), francouzská Societe Generale (Komerční banka) i belgická KBC (ČSOB) prošly testy bez „zaškobrtnutí“.