Silná Evropa ve světě výzev? Chorvatské předsednictví má na stole hodně

© Shutterstock

Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.

„Silná Evropa ve světě výzev“, tak zní moto chorvatského předsednictví Evropské unie, které začátkem ledna odstartovalo. Pro balkánskou zemi se jedná o premiéru v čele Unie, přesněji Rady EU, a má před sebou řadu náročných výzev. Nová Evropská komise plánuje představit celou řadu agend už v prvním pololetí roku 2020.

Sám chorvatský premiér Andrej Plenković (HDZ, EPP) se na úterním (14. 1.) plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku nechal slyšet, že za jeden z nejdůležitějších úkolů svého předsednictví považuje posun jednání o víceletém finančním rámci EU pro roky 2021 až 2027, které má už nyní kvůli rozporům států zpoždění. „Doufám, že jednání o víceletém finančním rámci budou úspěšná, protože provádění programů a politik, jako je například evropská zelená dohoda, závisí na něm,“ zmínila už dříve chorvatská europoslankyně z řad sociálních demokratů Biljana Borzanová (SDP, S&D).

Na konci ledna také s velkou pravděpodobností konečně dojde k odchodu Spojeného království z EU. Na Chorvatsku bude kromě uzavření této fáze také zahájení jednání o budoucím uspořádání vzájemných vztahů. Tyto rozhovory budou klíčové, protože přechodné období v plánované podobě má trvat pouze do konce letošního roku.

Chorvatsko se ujímá předsednictví v Radě EU. Jaké před ním stojí výzvy?

Předsednickou zemí Evropské unie se dnes na půl roku stává Chorvatsko. Nejnovější členská země evropského bloku se vůdčí role ujímá měsíc před chystaným britským odchodem a zároveň v době, kdy se čeká obtížné vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu.

Čtyři programové priority

Chorvatsko si zvolilo čtyři zastřešující programové priority, kterým se chce v následujícím půlroce věnovat. „Evropa, která se vyvíjí“ odkazuje na udržitelný rozvoj s ohledem na rozvoj evropských regionů a boj se změnami klimatu. „Evropa, která spojuje“ pak napovídá, že klíčovou agendu bude představovat také rozvoj infrastruktury. Posilovat bezpečnost chtějí Chorvaté skrze prioritu nazvanou „Evropa, která chrání“, „Vlivná Evropa“ zase poukazuje na ambici zvětšit roli EU na globální scéně.

„Čtyři programové teze chorvatského předsednictví se drží vysoké míry obecnosti a příliš nám toho neřeknou. Tím chce Chorvatsko možná předejít kritice v případě nesplnění priorit, která se snášela na řadu po sobě jdoucích předsednictví Rady,“ uvažoval Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Právě předchozí finské předsednictví se setkalo s kritikou za to, že se mu nepodařilo splnit velice ambiciózní program. Například český premiér Andrej Babiš výkon severské země označil za „totální katastrofu“, a to konkrétně kvůli finskému návrhu příštího víceletého finančního rámce EU.

Podíváme-li se však podle Jungwirtha do chorvatských priorit podrobněji, nalezneme například perspektivu reformy Společného evropského azylového systému, předcházení šíření fake news, posilování transatlantických vztahů i ambiciózní implementaci Pařížské klimatické dohody. „Tedy velmi složitá témata, jejichž splnitelnost bude záviset na řadě vnějších i vnitřních faktorů,“ podotkl odborník. Jedno předsednictví samozřejmě nedokáže prosadit okamžité velké změny, může však posunout debatu určitým směrem.

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.

Balkánská výpomoc

Zcela přirozenou prioritou pro balkánskou zemi je integrace sousedních států do Evropské unie. Předsednictví je ideální příležitostí posunout v současné době „zaseklá“ vyjednávání se Severní Makedonií a Albánií o vstupu do Unie, a z role mediátora diskusí Rady přesvědčit Francii, Nizozemsko a Dánsko o tom, aby nadále nebránily spuštění přístupových rozhovorů s těmito dvěma zeměmi. Plenković už přislíbil, že se o to jeho diplomaté budou snažit. V květnu proběhne summit unijních zemí a západního Balkánu v Záhřebu, a Chorvaté by chtěli, aby se situace vyřešila ještě předtím.

„Velmi v to doufám a myslím, že spolu se mnou téměř celá Evropská komise a velká většina Evropského parlamentu,“ okomentoval situaci Jungwirth. Trumfy podle něj v ruce drží v této věc především Francie, která „slovy svých představitelů usiluje o reformu přístupového procesu, ale v praxi spíše jen hledá obhajitelné důvody pro své negativní stanovisko k jakémukoli rozšiřování EU.“ Expert připomněl, že nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v poslední době za zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií silně postavila. „Chorvatsko jako země z regionu s nedávnou přístupovou zkušeností v tomto může sehrát pozitivní roli,“ dodal analytik AMO.

„Frustrovaný“ Macron blokuje rozšiřování EU. Pomůže reforma přístupového procesu?

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Premiér Plenković na vratké židli?

Při sledování předsednictví je potřeba brát v potaz také politickou situaci v zemi, která se může na jeho výkonu odrážet. Češi si jistě vzpomenou na to, jak v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka právě v průběhu šesti měsíců, kdy Česko Unii vedlo.

Na začátku ledna si Chorvaté za svou novou hlavu státu překvapivě vybrali bývalého sociálnědemokratického premiéra Zorana Milanoviće, který tak od února nahradí Kolindu Grabarovou Kitarovićovou. Ve vedení země se tak dají očekávat spory, současný premiér Plenković totiž stejně jako končící prezidentka reprezentuje pravicové Chorvatské demokratické společenství (HDZ), a vede středopravicový kabinet.

Podle zdrojů uvnitř strany sílí tlak na premiéra, aby ze současného vývoje vyvodil důsledky. Například poslanec a bývalý ministr zahraničí Miro Kovač vydal prohlášení, ve kterém požaduje, aby premiér Plenković „přijal odpovědnost za drtivou porážku v prezidentských volbách“. Ve čtvrtek 16. ledna premiéra „grilovala“ opozice v parlamentu a vyzvala ho k rezignaci.

„Současná vláda je výsledky prezidentských voleb nepochybně oslabená, náskok v preferencích nacionalistické HDZ oproti sociální demokracii se v uplynulém roce tenčí. Přesto spíše neočekávám opakování scénáře z českého předsednictví a pád chorvatské vlády v nadcházejících šesti měsících,“ uvedl Jungwirth. Výsledek podzimních parlamentních voleb je pak podle něj zcela otevřený.

The Capitals: Náročný začátek chorvatského předsednictví. Prezidentské volby otřásají vládou

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.