Sedmička nejvyspělejších zemí se schází v Bruselu. Bez Ruska

zdroj: Shutterstock; autor: Mark III Photonics

Sedm ekonomicky nejrozvinutějších zemí světa se dnes (4. června) schází v Bruselu. Poprvé po sedmnácti letech mezi sebe nepozvaly Rusko. Důvodem je ruská agrese a snaha o destabilizaci situace na Ukrajině. Původně se přitom měl summit konat v ruském Soči. Na západ ale tento týden prezident Putin stejně pojede. Oslavuje se výročí vylodění Spojenců v Normandii.

Poprvé po sedmnácti letech se dnes schází skupina sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (G7), aniž by mezi sebe pozvala Rusko. Dvoudenní summit se koná v Bruselu, i když ještě na začátku roku bylo v plánu uspořádat ho v ruském Soči.

Důvod nechuti ekonomických velmocí vůči Rusku spočívá v roli, jakou Moskva sehrává v krizi na Ukrajině. Západ tak chce východního obra upozornit na svůj nesouhlas s anexí Krymského poloostrova a destabilizací situace na východě Ukrajiny.

Summit se zaměří jak na otázky zahraniční politiky, tak na ekonomiku. Zvláštní pozornost by měli lídři věnovat otázkám energetické bezpečnosti. Ty jsou nyní citlivé právě kvůli závislosti řady evropských zemí na ruském plynu.

Na výročí Putin přijede

Skupinu G7 tvoří Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, USA a Velká Británie. Rusko se k ní jako politická a vojenská velmoc připojilo v roce 1997. Od té doby se skupina nazývá G7/G8 nebo G8 a od té doby je to také poprvé, co se její summit koná bez Ruska. O zrušení summitu v Soči rozhodli členové G7 už v březnu.

Od té doby už také Spojené státy a země Evropské unie několikrát rozšířily své sankční seznamy zaměřené na představitele Putinova režimu a další osoby zodpovědné za agresi na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin se ale v tomto týdnu stejně setká s některými západními lídry. Přijede totiž do Francie na oslavy 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii (6. června 1944).

Sejít by se měl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, britským premiérem Davidem Cameronem a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Normální demokratická země

Rusko má v blízkosti ukrajinských hranic nadále rozmístěny významné vojenské síly a proruští ozbrojenci nadále operují na východě země. Na druhé straně se na konci května povedlo úspěšně uspořádat ukrajinské prezidentské volby, což Západ chápe jako ochotu Ruska situaci dále neeskalovat.

Jestli to ale znamená, že se spolupráce Západu a Ruska bude vracet k normálu, se podle představitelů zemí G7 ještě nedá říct. Podle lidí zodpovědných za koordinaci dnešního summitu je to možné, Rusko má prý ale před sebou ještě dlouhou cestu, aby dokázalo, že je schopné jednat jako „normální demokratická země“.

EurActiv.com