Sebastian Kurz a jeho proevropský konzervativní kurs

Sebastian Kurz EU

@ European Union, 2017

EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?

Koaliční jednání po říjnových rakouských volbách mezi vítěznou Lidovou stranou ÖVP a Svobodnou stranou FPÖ jsou v plném proudu.

Obě strany spojuje snaha omezit imigraci do země, snížit sociální výhody uprchlíkům, redukovat daňovou zátěž podniků a vyjednat vrácení části pravomocí z Bruselu do národních parlamentů.

Zformování nové vlády lze očekávat do Vánoc. Je ale více než pravděpodobné, že Sebastian Kurz se ve svých 31 letech stane nejmladším předsedou vlády v Evropě. Vedle Francie i Německa, kde letos rovněž zvítězili proevropští kandidáti v klíčových národních volbách, tak EU může počítat s proevropským partnerem i v Rakousku.

Otázkou zůstává, jak se Kurz postaví k evropským otázkám a jak to ovlivní pravděpodobné sestavení vlády s antiimigrační a protiunijní FPÖ.

Rakušané chtějí od nového kancléře změnu. Bude jím Sebastian Kurz? Více ˃˃˃˃

FPÖ v čele s bývalým neonacistou Heinzem-Christianem Strachem podmínila svou účast ve vládě zajištěním postu ministra vnitra, v jehož gesci je mimo jiné i dohled nad azylovými žádostmi a bojem proti terorismu.

Kurz ovšem nabídl FPÖ účast ve vládě jen za předpokladu, že udrží proevropský směr. Chce se tak vyvarovat podobnému scénáři jako před sedmnácti lety.

Závazek ke křesťansko-sociální politice

Kromě řešení migrace a integrace Kurz ve volební kampani sliboval „změnu“. V této souvislosti rád citoval jednoho ze svých velkých politických vzorů – bývalého předsedu lidovců a vicekancléře Aloise Mocka. Ten na počátku své kariéry napsal:

„Budoucnost Rakouska může ležet v našich úspěších a naší obezřetnosti, ale může také být kombinací lenosti a naší nedbalosti. Potřebujeme politiku založenou na možnostech, které umožní naší zemi dosáhnout svých cílů.“

Na základě toho se prioritou Kurze stala „křesťansko-sociální politika“, kterou se snaží přesvědčit ty, jež o něm pochybují. V praxi to znamená pomoci sociálně slabším a zajistit svobodný a zodpovědný život pro každého.

„Máme tím na mysli nejen náš rakouský systém sociálního zabezpečení, ale také místní podporu rozvíjejícím se zemím,“ vysvětluje Kurz.

„Zároveň ale křesťansko-sociální odpovědnost nesmí být v naší společnosti jednocestná. Solidarita má také sloužit těm, kteří pomáhají sociálnímu systému dosáhnout svých cílů,“ dodává.

Odklon od sociálních demokratů

Takový závazek v politice Sebastiana Kurze přišel v době, kdy stranická základna evropských Lidovců prochází významnými změnami. Ty probíhají i ve dvou vedoucích rakouských stranách – u sociálních demokratů (SPÖ) a konzervativců (ÖVP).

Mělo by dojít k výraznému snížení daní, říká Kurz.

Pro rakouské voliče bylo ve volbách obtížné rozlišit mezi politickou orientací hlavních stran. Během volební kampaně však Kurz svůj profil zostřil a vyjasnil. Zatímco SPÖ například prosazovala snížení daní pro střední a nižší příjmové kategorie výměnou za dědickou nebo majetkovou daň, Kurz navrhoval snížení daní, které by omezilo byrokracii a redukovalo administrativní poplatky.

„V následujících letech by mělo dojít k výraznému snížení daní ze současných 43 na 40 procent. Kromě toho je nezbytné zjednodušit byrokracii a od základů změnit veřejnou administrativu. Neměli bychom občany zatěžovat přílišnými informacemi.“

Tlak na eko-sociálně tržní hospodářství

Podle šéfa Lidovců se Rakousko také potýká se sociální nerovnováhou. Kurz se proto zamýšlí vrátit se k sociálně tržní ekonomice, která ovšem nebyla hlavní prioritou ani rakouských ani německých voleb.

„Náš ekonomický model je založen na eko-sociálně tržním hospodářství,“ řekl Kurz německému EurActivu.

Model eko-sociální tržní ekonomiky balancuje mezi výkonnou ekonomikou, sociální solidaritou a ekologickou udržitelností. Kombinuje inovace, růst, prosperitu a sociální zabezpečení s udržitelným rozvojem, který je šetrný k životnímu prostředí a klimatu.

Podle budoucího kancléře nesmí současné potřeby omezit šance budoucí generace. „Udržitelné vztahy s přírodou, sociální odpovědnost a úspěšný hospodářský rozvoj nejsou neslučitelné cíle, ale vzájemně se doplňují a posilují,“ hlásá Kurz.

Rakousko sice má jeden z nejvyšších sociálních rozpočtů v Evropě, spolu s tím je však spojena i vysoká administrativní zátěž. Kurz chce proto v nadcházejících letech zajistit, aby investice veřejného sektoru směřovaly potřebným.

Reforma EU na konci roku 2018

Za rok, během rakouského předsednictví v Radě EU, se ve Vídni bude konat konference o reformě EU. Tak jako francouzský prezident Emmanuel Macron i Kurz usiluje o posílení principu subsidiarity.

Zásada principu subsidiarity je založena na tom, že Unie jedná pouze tehdy, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Kurz: Evropa, která chce být blíže občanům, nemá regulovat každý detail. Členské státy mají spolupracovat v oblastech společného zájmu.

„Motem EU je „Jednotná v rozmanitosti“, která má umožnit různorodost činností. EU by se proto měla primárně zabývat zásadními otázkami společného zájmu, ale řešení těch méně významných by měla ponechat národním státům či regionům,“ říká budoucí rakouský kancléř.

„Evropa, která chce být blíže občanům, nemá regulovat každý detail. Členské státy by měly spolupracovat tam, kde samy nemohou dosáhnout žádoucích výsledků,“ dodává.

Babiš chce reformu EU. Sebastian Kurz by mohl být spojencem. Více >>>>

Rakousko převezme rotační předsednictví v Radě ministrů EU ve druhé polovině příštího roku, tedy v době, kdy budou vrcholit jednání o brexitu. Na rakouském ministerstvu zahraničí proto již před volbami začala příprava na předsednictví a odchod Británie z Unie.

„Je důležité dosáhnout spravedlivé dohody, která zajistí pokračování spolupráce se Spojeným královstvím. Nesmíme však dopustit, aby si Britové vybírali a ponechali pouze výhody plynoucí z jednotného trhu. Musíme také zajistit, že EU nebude po odchodu Británie z Unie oslabena,“ upozorňuje Kurz.

Evropské hodnoty musí přetrvat

Jinou evropskou prioritou na agendě předsedy Lidovců je posílení klíčových kompetencí EU, které by umožnilo předcházet krizím v rozhodování EU.

„Na řešení velkých otázek potřebujeme silnější EU. Měli bychom například posílit spolupráci členských států v zahraniční, bezpečností a obranné politice nebo lépe chránit vnějších hranic Unie. Reforma EU musí zahrnout širokou škálu problémů, od ochrany vnějších hranic, přes konkurenceschopnost hospodářství EU až po celní unii,“ říká budoucí rakouský kancléř.

Kurz: Rakousko má budovat most mezi západem a východem.

Na otázku, co má EU očekávat od Rakouska v nadcházejících letech, Kurz EurActivu odpověděl, že Rakousko chce budovat most mezi západní a východní Evropou.

„Rakousko by se mělo pokusit snížit napětí v Evropě a přesvědčit ostatní členské státy ke spolupráci v otázkách, na kterých se shodují. Například v případě společné ochrany vnějších hranic EU.“

Budoucí kancléř Kurz chce rovněž udržet a dále rozvíjet vztahy se zeměmi sousedícími s EU na východě a jihovýchodě. „EU by měla zůstat nezávislá a více spolupracovat v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky,“ dodává.

„Nesmíme ale zapomínat na to, že jiné regiony ve světě nás poráží. Například celkový výkon hospodářství EU dnes představuje pouze 20 procent podílu na globální ekonomice. Do budoucna se navíc předpokládá, že evropský podíl bude dále klesat až na hodnotu pod 15 procent,“ vysvětlit Kurz EurActivu.

Varoval také, že omezený ekonomický růst by měl dlouhodobé negativní následky.

anglického originálu přeložila Pavla Hosnedlová.