Schwarzenberg k Ukrajině: Rusko může mít karty v rukávu

Předseda TOP09 Karel Schwarzenberg; zdroj: Rada EU

Na aktuálním summitu se evropští lídři dostali i k vývoji v Ukrajině, která minulý měsíc nepodepsala asociační dohodu s EU. Dveře prý Unie nechává stále otevřené, Kyjev se ale bojí, že své dveře zavře před Ukrajinou naopak Rusko. Jednání s Ukrajinou jsou komplikovaná a EU hledá cesty, jak dál. Česko chce být moderátorem další debaty.

Lídři Evropské unie se na posledním summitu letošního roku zaobírají také děním v Ukrajině. Tam stále pokračují protivládní protesty, které původně vypukly kvůli rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče, že nepodepíše asociační dohodu s EU.

Podle prohlášení evropského komisaře pro rozšíření a politiku sousedství Štefana Füleho musí dát Kyjev jasnou odpověď na to, jestli chce dohodu v budoucnu podepsat nebo ne. Unie přitom nadále zdůrazňuje, že dveře zůstávají pro Ukrajinu otevřené.

„Evropa je stále otevřená pro ukrajinský lid, ale ne nutně pro tuto vládu,“ podtrhla včera (19. prosince) na summitu v Bruselu litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, jejíž země v tomto pololetí předsedá Radě EU.

Karty v rukávu

Za hlavní příčinu současných komplikací ve vztahu Kyjeva a Bruselu považují odborníci tlak ze strany Ruska, kterému se přibližování Ukrajiny k EU nezamlouvá.

„Vůbec nejsme proti přidružení. Říkáme prostě, že budeme nuceni chránit svoji ekonomiku. Nemůžeme dál nechat dveře otevřené dokořán, jak je tomu dnes v rámci zóny volného obchodu s Ukrajinou. Jestli Ukrajina otevře dokořán své dveře směrem do EU, my budeme muset svoje přivřít,“ vzkázal ruský prezident Vladimir Putin na své letošní bilanční tiskové konferenci.

„Zdá se, že v poslední době velmi posílil ruský tlak na Ukrajinu. Je možné, že ruská strana má karty rukávu, které jsme nečekali. Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet,“ řekl EurActivu předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který Ukrajinu minulý týden navštívil.

Záleží nyní podle něj na Ukrajině, aby se „pohnula“. V současné době přitom podle odborníků Kyjev hraje hru na obě strany a nechce se otevřeně přiklonit ani na unijní ani na ruskou stranu. Ke všemu ještě přispívá složitá situace na ukrajinské domácí scéně, kde se opozice snaží prezidenta Janukovyče zbavit moci.

Složitá hra

„Je velmi obtížné jednat se zástupci země, z nichž vám každý řekne něco jiného a každý hraje nějakou vlastní hru,“ dodal také český premiér v demisi Jiří Rusnok na včerejším zasedání poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti.

Popisoval tak složité jednání s ukrajinskými zástupci na summitu Východního partnerství ve Vilniusu, kde měla Ukrajina původně asociační dohodu podepsat.

Podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů Víta Beneše se ukrajinská vláda ukázala jako nedůvěryhodný partner. EU tak prý stále nemá záruku, že Kyjev dohodu opravdu podepíše.

„Prezident Janukovyč prý dokonce pohrozil, že bude stíhat ty, kteří za Ukrajinu text smlouvy o přidružení a dohody o volném obchodu vyjednávali. Jak mu pak může EU věřit, že to myslí s podpisem těchto smluv vážně?“ řekl Beneš redakci.

Pražská konference

Unie se nyní snaží hledat cesty, jak v dialogu s ukrajinskou stranou pokračovat i po všech zmíněných komplikacích.

„Na vilniuském summitu jsme nabídli uspořádat v Praze na jaře příštího roku k pátému výročí Východního partnerství velkou mezinárodní konferenci,“ připomněl včera Rusnok.

To by prý mohla být příležitost k tomu, aby se o přiblížení Ukrajiny k EU diskutovalo dál. Konference by se měla konat v dubnu. Právě v té době by měl být v Česku na plánované návštěvě ukrajinský prezident Janukovyč. Počítá se také s pozváním představitelů dalších zemí Východního partnerství, tedy Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie a Moldavska.