Sankce proti Rusku, rozpočet nebo migrace. Jaké jsou závěry summitu Evropské rady?

Summit Evropské rady začal minutou ticha za oběti úterní střelby ve Štrasburku © European Union, 2018

Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.

Čelní představitelé států EU včetně britské premiérky Theresy Mayové se 13. a 14. prosince sešli v Bruselu, aby projednali nejdůležitější témata a problémy, kterým Unie v současné době čelí.

Čtvrteční diskuse u kulatého stolu patřila zejména brexitu. Britská premiérka svým protějškům představila požadavky, jejichž přijetí by jí usnadnilo prosazení brexitové dohody na domácí politické scéně. Dohodu totiž musí schválit britský parlament, velká část poslanců se přitom k dojednanému textu staví kriticky.

Evropští politici si ale za návrhem dohody, na které vyjednávači pracovali 17 měsíců, stojí. Premiérka Mayová dnes ale přesto novinářům řekla, že možnost úpravy stále existuje. „Práce ještě zbývá a v příštích dnech budeme jednat o tom, jak získat další záruky, které potřebuje britský parlament,“ prohlásila Mayová na tiskové konferenci.

O rozvodové dohodě mezi Británií a Unií již nelze znovu vyjednávat, zdůrazňují lídři EU

Pojistka irských hranic zůstává jablkem sváru brexitových jednání. Mayová požaduje po Unii právní záruky, jejich vznik by ale znamenal změny v již navržené dohodě.

Brexit však nebyl jediným tématem čtvrtečního jednání. Lídři zemí EU se zabývali také víceletým finančním rámcem EU pro období po roce 2020, který by měl být podle jejich závěrů přijat až na podzim roku 2019. Evropská komise přitom předpokládala, že dlouhodobý rozpočet EU se stihne schválit ještě před evropskými volbami, které se konají v květnu 2019.

Ruské sankce

Diskuse se vedla také o kritické situaci v Azovském moři. „Evropská rada požaduje okamžité propuštění všech zadržovaných ukrajinských námořníků, navrácení zajištěných plavidel a volný průjezd všech lodí Kerčským průlivem,“ uvedli představitelé v přijatých závěrech.

Pro použití vojenské síly podle nich nemělo Rusko žádné ospravedlnění. Vyjádřili proto jasnou podporu Ukrajině. Zároveň se lídři jednomyslně shodli na prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku, a to kvůli neplnění Minských dohod. Informoval o tom předseda Evropské rady Donald Tusk.

Proti ruským sankcím nenamítla nic ani Česká republika, přestože prezident Miloš Zeman vyjádřil nedávno v ruské televizi opačný názor. Premiér Andrej Babiš však dostal od vlády jasný mandát, jehož součástí byla i podpora sankcí.

Další závěry summitu z pátečního jednacího dne se týkají jednotného vnitřního trhu, kterému evropští lídři vyjádřili jasnou podporu. „Jednotný trh musí rozvíjet tak, aby v plné míře obsáhl digitální transformaci včetně umělé inteligence, vzestup ekonomiky založené na datech a na službách, konektivitu a přechod na ekologičtější ekonomiku,“ píše se v dokumentu.

Na programu pak nechyběla ani migrace nebo boj proti desinformacím v souvislosti s nadcházejícími evropskými volbami.

Dohoda o reformě azylového systému EU v nedohlednu. Řecko chce solidární mechanismus

Řecko se stále potýká s velkým množstvím žádostí o azyl, na summitu Evropské rady proto dnes navrhlo zřízení dočasného unijního „mechanismu solidarity“.