Rusnok: O své budoucnosti rozhodne sama Ukrajina

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč; zdroj: eu2013.lt

Ukrajina dnes (29. listopadu) ve Vilniusu nepodepsala dohodu o přidružení k EU. Na budoucím podpisu se však Unie shodla alespoň s Moldavskem a Gruzií. Premiér Jiří Rusnok vysvětluje neúspěch vyjednávání EU a Kyjeva jako důsledek politické a ekonomické situace na Ukrajině. Sbližování Ukrajiny a EU také komplikuje Rusko. Unie odmítá, aby se Moskva do dialogu s východními partnery vkládala.

Ukrajina dnes na summitu Východního partnerství podle očekávání nepodepsala asociační dohodu s Evropskou unií. Postoj Unie ale zůstává stejný – Ukrajina má podle jejích představitelů do Evropy nadále otevřené dveře, stejně jako ostatní východní partneři.

Na budování vztahů s Ukrajinou se chce aktivně podílet i Česká republika. „Nabídli jsme, že budeme příští rok v květnu hostit v Praze konferenci, která by měla agendu Východního partnerství udržet v chodu na té nejvyšší úrovni,“ řekl českým médiím po jednání ve Vilniusu premiér v demisi Jiří Rusnok.

Další plánovaný summit s východními partnery se má totiž konat až v roce 2015 v Rize. „Doba je velmi dynamická. Je potřeba postupovat kontinuálně a pracovat den za dnem,“ vysvětlil český postoj Rusnok. Konference by se tak měla konat u příležitosti pětiletého výročí programu, který byl oficiálně zahájen v roce 2009 právě v Praze. 

Podle Rusnokových slov se nedá počítat s tím, že by během pražské konference došlo k samotnému podpisu dohody. Aktuální zádrhel ve vztazích s Ukrajinou prý totiž pramení z celé řady problémů a jejich řešení si žádá svůj čas. Je podle něj také potřeba vůle na straně Ukrajiny a větší flexibilita na straně Unie.    

S Ruskem o Ukrajině nejednáme

„Klíčové příčiny leží uvnitř politické a ekonomické situace na Ukrajině,“ řekl novinářům Rusnok. Klíčový problém spatřuje v tom, že v rozhodování ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče převážily krátkodobé zájmy nad těmi dlouhodobými.

Jeden z hlavních důvodů, proč Ukrajina dohodu nepodepsala, byla totiž obava z bezprostředních ekonomických ztrát. Ty by byly způsobeny poklesem v obchodu s Ruskem (EurActiv 25.11.2013). Moskva totiž dala již před summitem najevo, že pokud se Ukrajina bude více přibližovat EU, čekají na ni v obchodních vztazích s Ruskem problémy. Nabízí Kyjevu naopak členství ve svém vlastním projektu – Celní unii (EurActiv 14.8.2013).

Evropská unie přístup Ruska odmítá. „Nejlépe to na summitu vyjádřil polský prezident Bronisław Komorowski. Řekl, že Evropská unie sice nemůže slíbit tolik, kolik mohou slíbit jiní, ale na rozdíl od jiných musí své závazky plnit,“ řekl český premiér v narážce na ruskou politiku vůči Ukrajině.

Ukrajinský prezident Janukovyč na summitu přednesl několik požadavků, kterými Kyjev podmiňuje postup ve vzájemném sbližování. Žádá po Unii například právě kompenzace za ekonomické ztráty, které s sebou podle něj asociační dohoda nese. Unijní diplomaté však takovou žádost odmítají.

Jednou z podmínek je i zapojení Ruska do ukrajinsko-unijních vyjednávání. Pro Unii je to však nepříjatelné. „Nemůžeme přijmout podmínku, aby pro dvoustranná jednání existovalo právo veta ze strany třetí země. To je proti pravidlům mezinárodního práva,“ řekl na tiskové konferenci předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Drobné úspěchy tu jsou

Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout v rozhovoru s novináři zdůraznil, že vilniuský summit nelze považovat za úplný neúspěch. „Oproti varšavskému summitu z roku 2001 je výsledek z Vilniusu výrazně pozitivní. K podpisu asociační dohody a dohody o volném obchodu s Ukrajinou nedošlo. Na druhou stranu je tu řada drobných úspěchů, které ukazují, že ten proces je nastaven správně a že je pro naše východní partnery atraktivní,“ uvedl. Na mysli měl zejména parafování asociačních dohod s Moldavskem a Gruzií.

„Z našeho pohledu je dobrá také závěrečná deklarace summitu, v níž se objevily dvě věci, které jsme jako česká diplomacie v průběhu příprav prosazovali,“ dodal. Přes původní odpor některých členských zemí se totiž v deklaraci uvádí, že EU respektuje úsilí některých východních zemí o potenciální členství v Unii.

Do deklarace se také podařilo prosadit, že v letech 2014 až 2020 bude hlavním finančním nástrojem EU v sousedské politice tzv. Evropský nástroj sousedství. Ten se má řídit principem „více za více“. Díky tomu bude možné poskytovat rychlejší a výraznější podporu těm státům, které budou nejrychleji plnit evropské podmínky transformace a demokratizace.

„Na summit se můžeme dívat jako na poloprázdnou nebo poloplnou sklenici. Pozitivní je ale ochota všech zúčastněných států i institucí zasednout opět společně k jednacímu stolu,“ uzavřel Kohout.