Rusko může mít zájem o ukrajinský břidlicový plyn

zdroj: Shutterstock; autor: pixelsnap

Kvůli krymské krizi se západní společnosti obávají o budoucnost svých projektů na těžbu zemního plynu v Černém moři. Ve hře je ale také osud ložisek břidlicového plynu, od kterých si už minulá ukrajinská vláda slibovala snížení závislosti na Rusku. Jaký mají břidlicová ložiska potenciál a co je teď čeká?

Krize na Krymu ohrožuje ukrajinské plány na těžbu zemního plynu v Černém moři. Minulý týden podle Reuters viceprezident americké těžební společnosti Exxon Mobil Andrew Swiger oznámil, že kvůli aktuálnímu vývoji pozastavuje firma své aktivity v ukrajinských vodách. 

Do průzkumu v Černém moři je zapojena i řada dalších západních firem, jako jsou Royal Dutch Shell, ENI a OMV. Ukrajina doufá, že se jí díky rozvoji nových ložisek podaří snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, na nichž je téměř stoprocentně závislá.

Pokud se ale nyní Krym připojí k Rusku, zásoby plynu se nejspíše ocitnou v ruských rukách, domnívají se analytici.

„Pokud bude Krym ruský, je otázka, jestli bude souhlasit s těžbou prováděnou západními společnostmi a jestli tam Rusko spíše nenasadí své vlastní firmy,“ řekla EurActivu Anna Leshchenko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se ukrajinskou energetikou dlouhodobě zabývá.

Přehnaná očekávání

Na Ukrajině ovšem nejde pouze o konvenční ložiska zemního plynu. Už delší dobu se hovoří také o slibných zásobách břidlicového plynu, který by mohl posílit ukrajinskou soběstačnost. Není zatím jasné, jak velká ložiska jsou, protože ještě nebyl dokončen plnohodnotný geologický průzkum.

„Bývalý prezident a vláda tvrdili, že za 10 nebo 15 let bude Ukrajina díky břidlicovému plynu soběstačná. To je příliš optimistické,“ říká analytička z Masarykovy univerzity Anna Leshchenko.“

„Bývalý prezident Janukovyč a vláda premiéra Azarova tvrdili, že za deset nebo patnáct let bude Ukrajina díky břidlicovému plynu soběstačná. To je podle mě příliš optimistické,“ říká Leshchenko. 

V době prvních průzkumů v roce 2009 se podle ní hovořilo o tom, že Ukrajina by mohla mít tak velké zásoby břidlicového plynu, že by se vyrovnaly ruským konvenčním ložiskům. To je prý ale přehnané.

„V současné době se mluví o tom, že by se ročně mohlo těžit 10 až 15 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Ukrajina ročně spotřebovává asi 40 až 50 bcm plynu. Ložiska jsou tedy sice významná, plnou soběstačnost ale zemi nepřinesou,“ vysvětluje.

Obavy Chevronu

Břidlicový plyn by měly na Ukrajině těžit západní firmy. Minulý rok podepsala s ukrajinskou vládou kontrakt společnost Chevron, která by měla prozkoumávat ložisko Oleska na západě země. V lokalitě Juzivska by zase měl těžit Royal Dutch Shell.

Minulá vláda přitom očekávala, že by bylo možné z těchto ložisek produkovat 21 miliard kubických metrů plynu ročně.

Jak uvedla agentura Bloomberg, Chevron současnou situaci na Ukrajině bedlivě sleduje. Podle Anny Leshchenko je však diskutabilní, jestli zájem o břidlicová ložiska hraje významnou roli v jednání USA při ukrajinské krizi.

„Spojené státy na Ukrajině pochopitelně mají ekonomické zájmy, nemyslím si ale, že ukrajinská ložiska mají takovou hodnotu jako například blízkovýchodní zásoby surovin, které jsou spíše poklad než ložisko,“ řekla redakci. Záležet prý bude na výsledku prvních vrtů.

Ruský zájem

Důležité podle ní je, jak velký vliv v příštích měsících na Ukrajině získá Moskva. I Rusko má prý totiž o ukrajinská břidlicová ložiska zájem a mohlo by se snažit americký vliv z oblasti vytlačit.

Ruské firmy technologie pro těžbu z břidlic mají, protože ropa i plyn se tam z těchto ložisek těží už v menším měřítku už dvacet let, říká analytička.

„I když odhlédneme od politického faktoru, podpora projektů Chevronu a Shellu na Ukrajině budou v současných podmínkách jasně propojeny s ekonomickou podporou ze strany Západu,“ uzavírá expertka. „Firmy totiž potřebují záruky, že Západ chce Ukrajinu nadále podporovat,“ vysvětluje.

Autor: Adéla Denková/ČTK/Financial Times/Bloomberg