Rumunsko v problémech. Na předsednictví EU zřejmě není dostatečně připraveno

© Pixabay

V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.

Mezi rumunským prezidentem Klausem Iohannisem a premiérkou země Vioricou Dăncilăovou probíhá ohledně připravenosti Rumunska na nadcházející předsednictví Rady EU verbální „přestřelka“.

„Je za pět minut dvanáct a my jsme totálně nepřipravení. Vláda není dobrá a neexistuje šance, že se Rumunsko dokáže dostatečně zapojit do řešení evropských záležitostí,“ řekl nedávno Iohannis.

Podle prezidenta se Rumunsku „věci vymkly z rukou“ a z tohoto důvodu je „z politického hlediska nutné vyměnit vládu“. Dodal také, že není jasné, kdo jsou v otázce předsednictví ti odpovědní, protože „pověření lidé odstupují nebo jsou vyměněni“.

Dăncilăová vidí situaci jinak. „Mohu vás ujistit, že Rumunsko je připraveno, (…) z logistického a také organizačního hlediska,“ zareagovala.

Z vnějšího pohledu se tak země nachází v nejasné situaci, se kterou souvisí také kritika ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu v oblasti justičních reforem a boje proti korupci.

Co vadí institucím

Při svém vstupu do EU v roce 2007 potřebovalo Rumunsko společně s Bulharskem ještě dosáhnout určitého pokroku v oblastech reformy soudnictví a boje s korupcí. Evropská komise proto jako přechodné opatření vytvořila tzv. mechanismus pro spolupráci a ověřování s cílem pomoci oběma zemím tyto nedostatky odstranit.

V půlce listopadu Komise vydala zprávu, ve které pokrok Rumunska hodnotila. „Je mi líto, že Rumunsko nejenom oddálilo svůj reformní proces, ale také se znovu vrátilo k otázkám, u nichž bylo za posledních deset let dosaženo pokroku,“ prohlásil první místopředseda Komise Frans Timmermans s tím, že je naprosto nezbytné, aby země neprodleně obnovila boj proti korupci a zároveň zajistila nezávislost soudnictví.

„Je to jediný způsob, jak může v zájmu svých občanů, své země i EU jako celku pokračovat v cestě směrem k ukončení procesu mechanismu pro spolupráci a ověřování,“ dodal Timmermans.

Rumunská premiérka zprávu označila za „hluboce nespravedlivou a politicky motivovanou“.

Ve stejné době Evropský parlament v usnesení kromě dalšího vyzval rumunské orgány k vytvoření záruk, které by zabránily obcházení mechanismu brzd a rovnovah, a také aby nedovolily přijetí jakýchkoliv opatření, která by dekriminalizovala korupci v úřadu. Rezoluce navázala na vyhrocené říjnové slyšení s premiérkou Dăncilăovou na plénu EP.

Rumunsko na „polské cestě“? EP upozorňuje na stav právního státu v zemi

Evropská komise a europoslanci zvyšují tlak na rumunskou vládu, aby vysvětlila nedávné kontroverzní reformy tamního soudního systému. Místopředseda Komise Timmermans hrozí „nelítostným hodnocením a dalšími prostředky“, rumunská premiérka vše odmítá.

Přemysl Rosůlek z Katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni popsal pro EURACTIV.cz současnou situaci.

„Kritika institucí EU vůči Rumunsku není ničím novým a rozhodně je oprávněná,“ řekl expert. Podle něj nejde pouze o to, že Rumunsko nečiní pokroky v oblastech pečlivě monitorovaných ze strany EU, jakými jsou soudnictví či korupce, ale že proces přibližování k unijním standardům se zastavil a některé kroky signalizují dokonce pokus o zvrácení dříve nastolených pozitivních trendů.

Z pohledu Rosůlka se dá v případě Rumunska hovořit minimálně o absenci vůle politických elit reagovat na kritiku EU, pokud tedy ne přímo o ignorování či výsměchu vůči doporučením.

Marius Stan a Vladimir Tismaneanu popsali ve svém komentáři pro server Politico rumunské problémy s korupcí v kontextu rozsáhlých srpnových protestů proti vládě.

„[Korupce] je všude, prochází zdravotnickým a vzdělávacím systémem země, je zarytá v dopravních sítích, je na poštách. Funguje na úkor průměrných občanů a proniká každou úrovní společenské organizace a každodenního života v postkomunistickém Rumunsku,“ upozornili analytici.

Na politické scéně to vře

„Za tlakem na nezávislost soudního systému a na autonomii státních zástupců stojí vládnoucí sociální demokracie a její boj s justicí a protikorupční prokuraturou, která vyvíjí nebojácnou aktivitu proti politickým elitám v zemi,“ vysvětlil Rosůlek.

Pověstnou špičkou tohoto ledovce je podle něj pak muž v pozadí – Liviu Dragnea, šéf sociálních demokratů, který ale nemůže být v čele vlády. Prezident Iohannis ho totiž odmítl jmenovat premiérem pro podmínečné odsouzení za volební podvody a podplácení. Celé řada politiků sociální demokracie má dle slov experta problémy obdobného rázu a viní soudce a státní zástupce z „honu na čarodějnice“.

„Konflikty mezi prezidentem Iohannisem a vládou vedenou sociální demokracií jsou velmi vážné, i když nutno dodat, že poměrně silné střety mezi premiéry a prezidenty Rumunska jsou jistou – a chtělo by se říct ne zcela vítanou – tradicí v postkomunistickém Rumunsku,“ nabídl pohled do historie Rosůlek.

Jourová: Rumunsko by mělo reformu justice ještě přehodnotit

Eurokomisařce Věře Jourové se nelíbí plánovaná reforma rumunské justice, která by podle kritiků mohla vést k ohrožení nezávislosti soudů. V rozhovoru pro Die Welt apelovala na rumunskou vládu, aby si i vzhledem ke svému nadcházejícímu předsednictví EU krok ještě rozmyslela.

Nepřipravení?

Hlavním problémem pro úspěšné předsednictví je podle Rosůlka kromě zmiňované absence reforem a náznaků pokroku právě také „všemocný Liviu Dragnea, který kritiku EU rezolutně odmítá a jako šedá eminence vládě vedené poměrně slabou premiérkou nic nedovoluje,“ vysvětlil autor řady odborných publikací o rumunské politice.

Viorica Dăncilăová v čele vlády podle jeho slov letos způsobila celou řadu faux pas. „Mediálně nejvíce vyniká asi záměna Podgorici s Prištinou během návštěvy v Černé Hoře. A to není rozhodně dobré znamení pro nadcházející předsednictví,“ dodal.

Sociální demokracie je podle odborníka v poměrně velké krizi, když řada stranických špiček v posledních měsících veřejně usilovala o odstranění Dragnea z čela strany i dolní komory parlamentu. „Minulý týden pak došlo zřejmě z důvodu eliminace odpůrců Dragnea k odklizení jeho kritiků ze sedmi postů ve vládě, což též nesvědčí o ničem dobrém před předsednictvím,“ poukázal na nestabilní situaci Rosůlek s tím, že současná vládní krize je tedy také krizí uvnitř kabinetu.

„Nutno dodat, že o nepřipravenosti Rumunska převzít předsednictví se začalo veřejně hovořit v EU již po nedávné demisi rumunského ministra pro evropské záležitosti Victora Negrescua,“ připomněl Rosůlek. Právě Negrescu zemi na předsednictví připravoval a podle experta rezignoval po vypjatém jednání vlády, kdy zřejmě nezískal podporu svých kolegů a patrně neustál obviňování z toho, že se mu nepodařilo přesvědčit EU o správnosti kontroverzní reformy soudnictví.

Jak napsal EURACTIV.com, Negrescu svou rezignaci odůvodnil nedostatkem podpory od kolegů ve vládě a „útoky médií“, které přišly po „pomluvách“ od nejmenovaného spolustraníka.

Rumunské předsednictví EU každopádně začne s 1. lednem 2019. Jednou z hlavních priorit má být unijní politika vůči Západnímu Balkánu, kde chce Rumunsko navázat na své rakouské předchůdce.

Rakouské předsednictví je tu. Migrace vládne agendě

Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.