Rozvoj hospodářské politiky: Jaké vysvědčení zítra Komise Česku vystaví?

zdroj: pixabay.com

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Evropská komise má zítra zveřejnit doporučení, která každý rok hodnotí hospodářský vývoj a reformy provedené v jednotlivých členských státech. Česku bylo v minulosti vyčítán například nedostatek jeslí a školek nebo mezery v oblasti vyběru daní a rozpočtové politice. Jaká doporučení může česká vláda čekat letos?

Evropské země zítra od Komise obdrží každoroční vysvědčení hodnotící jejich pokrok v rozpočtové a hospodářské politice. Vlády členských států tak netrpělivě očekávají, jaká „doporučení“ jim pro letošní rok Komise v rámci takzvaného Evropského semestru připravila a v jakých oblastech budou muset v následujících dvanácti měsících zabrat.

„Letošní doporučení Evropské komise v rámci Evropského semestru by vůči České republice mohlo dopadnout příznivěji než loni. Strukturální reformy realizované českou vládou v posledním roce bych nazval – inspirován Jaroslavem Haškem – ‚mírný pokrok v mezích zákona‘,“ odhaduje náladu eurokomisařů, která se odrazí v letošních doporučeních, ekonom České spořitelny Jan Jedlička.

V minulých letech se výtky eurokomisařů týkaly například korupce, nedostatku jeslí a školek, výběru daní nebo vzdělávacího systému. O tom, jaká doporučení může Česko čekat letos, napovídá analýza hospodářských výzev a politik (tzv. Country Report), kterou Komise vydala v únoru.

„Country report pro Českou republiku konstatovala velký ekonomický potenciál, ale slabiny v detailu,“ napsala redakci ředitelka Sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí Svazu průmyslu a dopravy ČR Vladimíra Drbalová.

Bude kritizován výběr daní?

V únorové zprávě Komise konstatovala například nulový pokrok, pokud jde o zjednodušení daňového systému a omezený pokrok v přesunu daňového zatížení práce do jiných oblastí.

Právě to Komise Česku doporučovala i v loňském roce. Kritizovala vysoké zdanění práce a navrhovala, aby se daňové zatížení přesměrovalo například do daně z nemovitosti a ekologické daně, která je s výjimkou zdanění pohonných hmot nízká.

Komise Česku rovněž vytýkala rozsah daňových úniků, a to především v oblasti DPH a spotřebních daní.

„Na výtky směřující k nedostatečnému boji proti daňovým únikům, zejména v oblasti DPH, reagovalo ministerstvo financí zavedením kontrolního hlášení a plánu na elektronickou evidenci tržeb. Teprve čas ukáže, nakolik efektivní tyto nástroje budou,“ uvedl Jedlička.

Péče pro předškolní děti

Další doporučení, které se v hodnocení pro Česko v posledních letech pravidelně opakovalo, se týkalo zvýšení dostupnosti cenově přijatelných služeb péče pro děti. Komise Česku vytýkala nedostatek jeslí a školek, což má za následek nezaměstnanost maminek s malými dětmi.

Budou se letošní doporučení týkat dostupnosti služeb pro děti i letos? Zatím se dá jen spekulovat, podle Jedličky se však tato kritika v hodnotící zprávě už neobjeví.

„Problém, kdy rodiče s malými dětmi nemohou sehnat místo v jeslích či mateřské škole, se řešil zejména před pár lety. V současné době již tak akutní není, na čemž se však vedle navyšování kapacit (často financovaných z fondů EU) významně podílel i demografický vývoj,“ napsal redakci.

Výtce zaměřené na nedostatek jeslí a školek se Česko letos vyhne také podle české eurokomisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů a bývalé ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. Sdělila to už v únorovém rozhovoru pro EurActiv.

„Myslím si, že v letošních doporučeních se už tato otázka objevovat nebude. Ještě za mého působení v české vládě jsme si vyřešení tohoto problému ukládali jako prioritu. Jako ministryně pro místní rozvoj jsem vyjednávala, aby bylo možné využít evropské fondy na rekonstrukce a výstavbu školek a podobných zařízení. Hýbe se to tedy správným směrem,“ uvedla.

Česká vláda si zaručeně bude přát, aby kritiku nedostatečné péče pro předškolní děti letošní doporučení již nezmiňovala. Na tento problém však Česko nedávno upozorňovala také eurokomisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová.

„Komisařka Thyssenová na své dubnové návštěvě v Praze již trochu naznačila i možné směrování doporučení v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Ráda by viděla pokrok, pokud jde o udržitelnost sociálních systémů, zejména efektivitu zdravotní péče, zvýšení počtu kvalitních a dostupných zařízení pro předškolní děti a důraz na inkluzi,“ říká Drbalová.

Problémů je v Česku víc

Další výtka, která se objevovala v loňských doporučeních, směřovala k rozpočtové politice vlády a v podobném duchu se nese i únorová zpráva. Komise v ní uvádí: „Fiskální rámec je slabý a dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zůstává i nadále problémem“.

Podle Jedličky si Česko letos nevede v čerpání rozpočtu špatně, zatím ale vyhráno nemá.

„Neznámou je otázka, zda se konečně razantněji podaří zlepšit stav veřejných financí, jak loni rovněž požadovala Komise. Průběžná letošní data čerpání státního rozpočtu indikují nejlepší hospodaření v historii samostatné České republiky, ale obvyklá utrácecí smršť v posledním kvartálu každého roku je nejspíše vygumuje a otočí do naprosto zbytečného deficitu,“ tvrdí.

Únorová zpráva zmiňuje i další nedostatky, jako jsou zvýšené investice do výzkumu a vývoje bez přesvědčivých výsledků nebo nízkou úroveň digitalizace veřejné správy (tzv. e-Govenmentu). Česko podle Komise za EU pokulhává také v oblasti dopravní infrastruktury a energetické účinnosti.  

Komise rovněž upozorňuje na problémy ve zdravotnictví nebo na nerovnosti v systému vzdělávání, což mimo jiné brání znevýhodněným skupinám uplatnit se na trhu práce. Podobná kritika by se mohla v doporučeních objevit i letos.

„U výtek na adresu černé díry ve zdravotnictví, (ne)kvality veřejných institucí, vysokého zdanění práce či nereformovaného školství není důvod, aby nebyly předneseny i v letošním vysvědčení,“ myslí si Jedlička.

Byznys zmiňuje i digitální agendu

Rozsah nedostatků, které Komise představila v únorové zprávě, není zanedbatelný, podle svazu průmyslu však stále není kompletní. Jak uvádí Drbalová, byznys postrádá například opatření zaměřená na předvídatelnost daňového systému, snížení nákladů spojených s dodržování daňových předpisů, kompenzační opatření pro poctivé plátce daní, rozvoj e-Govermentu a lepší koordinaci aktivit v rámci rozvoje digitální ekonomiky.

Důležité je podle ní také klást důraz na zlepšení dovedností a jejich sladění s požadavky trhu práce a potřebami podniků, rozvoj učňovského školství a odborného vzdělávání s důrazem na získávání praktických zkušeností.

Proč Evropský semestr?

Každoroční vydávání doporučení členským zemím představuje vyvrcholení takzvaného Evropského semestru, který má přispívat k sbližování ekonomik v rámci Unie. V jeho rámci představují členské státy Komisi své plány pro daný rok, a ta následně zemím uděluje doporučení, kam mají se svými hospodářskými politikami směřovat.

Evropský semestr se týká tří okruhů koordinace – strukturální reformy se zaměřením na podporu růstu a zaměstnanosti, fiskální politika a zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze mezi státy. Evropský semestr proběhl poprvé v roce 2011.

Eliška Kubátová