Rozpočet, obrana či brexit. Fakta a souvislosti klíčových evropských témat na jednom místě

© Shutterstock

Důležitá data, odkazy na dokumenty, popisy vyjednávání, ale také stanoviska politiků, organizací a byznysu. Právě tak vypadají factsheety z dílny redakce EURACTIV.cz. Na jaká témata jsme si posvítili v uplynulém roce?

Evropské finance v letech 2021-2027

Evropská politika se v roce 2018 dotkla velké škály témat. Jednou z nich je i chystaný víceletý finanční rámec pro období 2021-2027. Jeho návrh představila Evropská komise počátkem května a odstartovala tak intenzivní diskuze o tom, co má být v příštích letech pro EU prioritou.

Podle Komise by mělo jít zejména o řešení migrační krize a snížení rozpočtu o 10,2 miliardy eur poté, co Unii v roce 2021 opustí Velká Británie. Z návrhu jsou celkově patrné měnící se priority EU, tj. navyšování prostředků na inovace, vědu a výzkum, bezpečnost a migraci, a naopak snižování podílu financí určených na tradiční politiky, jako je např. politika soudržnosti nebo společná zemědělská politika.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Soudní dvůr EU naše životy ovlivňuje víc, než se zdá

Evropskou unii a celou evropskou integraci již několik desetiletí významně ovlivňuje kromě Komise, Rady či Evropského parlamentu i rozhodování Soudního dvora EU. O jeho fungování, vnitřní struktuře a pravomocích se však příliš nemluví.

Jeho judikáty přitom životy Evropanů ovlivňují mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně tento orgán řeší na 1 600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud. A jeho vliv je nezanedbatelný.

Soudní dvůr EU jako klíčový hráč evropské integrace

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud. 

Strašák jménem zbraňová směrnice

Byla to především Česká republika, která se významně zapojila do kritiky tzv. zbraňové směrnice. Diskuze o této legislativě se v EU vedou již několik let. Málokdo ale ví, co nová pravidla doopravdy znamenají.

Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny zbraňová směrnice přinesla? To se dozvíte se v podrobném přehledu, který téma důkladně rozebírá.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.

Komise do ČR posílá pravidelná doporučení

Jedním ze zásadních témat jsou pravidelná doporučení, která Evropská komise dává jednotlivým členským státům v rámci tzv. evropského semestru.

Pokud jde o Českou republiku, doporučení pro rok 2018 upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu.

Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2018

Letošní doporučení Evropské komise upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu. Co si o tom myslí čeští odborníci?

Vedle vytváření nových factsheetů ale nesmíme zapomínat na ty starší, které je třeba postupně aktualizovat. Témata rezonující na evropské politické scéně totiž často mají dlouhou životnost.

Stane se EU vojenskou velmocí?

Budování společné evropské obranné politiky je pro Unii tématem již řadu let. I když její kořeny sahají až ke konci druhé světové války, jednou z priorit evropské integrace se stala až nedávno. Důvodem je zejména ruská hrozba, změny v americké administrativě nebo migrační krize.

Otázkou ale zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie opravdu stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti. Roky 2017 a 2018 nám ale ukázaly, že členské státy to s budováním evropské obrany myslí vážně.

70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?

Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.

Brexit je blízko a zároveň daleko

Mezi nejdiskutovanější témata roku 2018 patří bezesporu brexit. Vystoupení Británie z EU se probírá již od referenda v roce 2016, teprve poslední měsíce však celý proces posunuly o krok dále.

Komplikovaná jednání, v nichž hlavní (ale ne jedinou) překážku představoval budoucí režim na irských hranicích, se nakonec podařilo vyřešit v polovině listopadu 2018. Následně byl předložen i konečný návrh rozvodové dohody mezi EU a Spojeným královstvím. Ani to ale zdaleka neznamená konec.

Co předcházelo samotným rozhovorům, jaký je jejich průběh, jaké jsou pozice jednotlivých stran, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

EU je tahounem volného obchodu

Evropskou unii od počátku symbolizuje společná obchodní politika. A je třeba říct, že rok 2018 byl v tomto ohledu jedním z nejúspěšnějších.

EU v něm podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii a navzdory sílícímu protekcionismu ze strany USA posiluje volný obchod po celém světě. A ambice pro příští léta jsou ještě větší.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

Afrika jako důležitý partner

Nedávno proběhlá migrační krize a pokusy o její řešení nám kromě jiného ukázaly, jak důležitá v budoucnosti bude spolupráce EU s africkými zeměmi. A zdaleka nepůjde jen o migraci. S našimi jižními sousedy je třeba spolupracovat také v oblasti investic nebo v boji proti terorismu.

Spolupráce EU s Afrikou – od investic až po boj proti teroristům

Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.

Digitalizace a automatizace zasáhla i energetiku

Dalším tématem, které rezonuje nejen v Evropě, je digitalizace, automatizace, robotizace, koncept smart cities či otázky obnovitelné energie. Tyto pojmy dopadají na obrovskou škálu různých oblastí a politik. A jedním z nich je i energetický sektor.

Digitalizace už nyní probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Následující factsheet pak shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.

Chytrá elektřina: co jsou to inteligentní sítě a k čemu slouží

Řada oblastí lidského života prochází digitalizací. Týká se to i energetiky. Digitalizace probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Tento factsheet shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.