Rozpočet EU pro rok 2018: Méně peněz pro Turecko a rozvojovou pomoc

rozpočet EU

@ Shutterstock

Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.

Rada Evropské unie se v sobotu dohodla se zástupci Evropského parlamentu na návrhu rozpočtu pro rok 2018.

Smírčí rozhovory určily čtyři hlavní priority pro evropské finance v nadcházejícím roce: práce, investice, migrace a bezpečnost.

Kompromisní dohodu musí formálně potvrdit ještě členské státy a následně schválit Evropský parlament. Mělo by se tak stát do konce listopadu.

17hodinové jednání

Jednání smírčího výboru, který tvoří 28 zástupců z Evropského parlamentu a Rady EU, trvalo sedmnáct hodin. Jejich výsledkem je dohoda o navýšení evropského rozpočtu pro nadcházející rok na 160,1 miliard eur.

Konečná dohoda je kompromisem třech hlavních evropských institucí. Nejvíce se však blíží květnovému návrhu Evropské komise, který předpokládal rozpočet pro rok 2018 ve výši 160,6 miliard eur.

O evropské peníze bude muset Česko více soutěžit s ostatními zeměmi. Více >>>>

Evropský parlament v září odsouhlasil ještě ambicióznější návrh. Požadoval navýšit rozpočet EU pro nadcházející rok o další dvě miliardy na 162,6 miliard eur.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani minulý týden dokonce vyzval ke zdvojnásobení evropských financí na 280 miliard eur.

Tradičně s nejopatrnějším návrhem přišli zástupci členských států. Rada EU doporučila rozpočet o 1,7 miliardy nižší, než předpokládal návrh Komise.

Dohodnutý kompromis je tak nakonec bližší pozici členských států.

„Návrh Rady EU je v porovnání s návrhem europarlamentu konzervativnější. Ten rozdíl však není větší jako v minulých letech. Máme stejné priority a dohoda může všem jedině prospět,“ uvedl ještě před začátkem jednání tajemník ministerstva financí předsednického Estonska a hlavní vyjednavač Rady EU Mart Kivine.

Priority pro nadcházející rok

Téměř polovina všech prostředků (77 miliard eur) půjde z nového rozpočtu na programy, které podporují ekonomiku a konkurenceschopnost evropských univerzit a podnikatelů.

Z těchto peněz téměř dvě miliardy eur půjdou do Evropského fondu strategických investicí (EFSI, tzv. Junckerův fond), 354 milionů eur je určených na podporu středních a malých podniků v rámci programu COSME. Do rámcového programu Evropské unie pro výzkum a vývoj Horizont 2020 půjde 11,2 miliard eur, což je o 70 milionů eur více než v minulém roce.

Celkem 55 miliard eur z nadcházejícího rozpočtu je určených na podporu růstu, tvorby pracovních míst a řešení nezaměstnanosti mladých v nejslabších regionech.

Zároveň půjde o 800 tisíc eur víc do oblasti „strategické komunikace“, což v praxi znamená boj na odhalování ruských dezinformačních kampaní v zemích EU.

Evropa se chce lépe bránit ruské propagandě a falešným zprávám . Více >>>>

„Je to rozpočet pro všechny. Bude vytvářet nová pracovní místa, podpoří růst a investice. Mladým pomůže najít práce nebo stáže. Zároveň z Evropy udělá bezpečnější místo,“ prohlásil po jednání eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje Gunter Oettinger.

Eurokomisař dále dodal, že každé euro musí být použité efektivně a musí vytvářet přidanou hodnotu pro Evropu.

Méně peněz pro Turecko

Dohodovací výbor se dále shodl na omezení finanční podpory pro Turecko, kterou dostává v souvislosti s přístupovými rozhovory. Kandidátská země přijde o 105 milionů eur z balíčku předvstupní pomoci.

„Země, které spolupracují s EU a respektují demokratické standardy, mají i nadále naší jednoznačnou podporu. Těm, kteří se těmto standardům vzdalují a porušují základní práva, jsme poslali jasnou zprávu, že unijní peníze nejsou poskytované bezpodmínečně,“ uvedl rumunský europoslanec Siegfried Mureșan, který v jednání zastupoval europarlament.

V rámci současného víceletého finančního rámce 2014-2020 má Turecko získat podporu v hodnotě 4,5 miliard eur. Ty jsou určeny například na posilování nezávislého soudnictví, vlády práva či zlepšení veřejné správy.

Unie přispěla Turecku i třemi miliony eur na řešení migrační krize.

Škrty pro rozvojovou pomoc

Ministři financí odmítli navýšení výdajů na zahraniční a rozvojovou pomoc, které požadoval Evropský parlament. Oproti minulému roku půjde na rozvojovou pomoc o šest procent méně prostředků z rozpočtu EU.

Škrty v programech rozvojové pomoci vyvolaly vlnu nevole ze strany neziskových organizací.

Navzdory tomu, že dohoda počítá s navýšením v klíčových oblastech jako zdraví, vzdělání a stravování, Evropská unie podle Valentiny Barbagallové z organizace ONE opět upřednostnila „částečná a rychlá opatření, před komplexními řešeními.“

„Velikost africké populace bude v porovnání s evropskou populací EU v roce 2050 dvojnásobná. Unie si musí co nejrychleji uvědomit, že dlouhodobé investování do rozvojové pomoci je investicí do prosperity a stability Evropy“ dodala Barbagallová.

Hilary Jeuneová z neziskové organizace Oxfam si myslí, že Unie odvrací zrak od lidí v těžké životní situaci.

„EU si osvojila tunelové vidění. Tím, že snížila finance na pomoc lidem zasaženým chudobou a krizí, dokázala, že se zajímá jen o vlastní bezpečnost,“ míní Juneová.

Škrtání v oblasti rozvojové a humanitární pomoci navíc přímo odporuje přáním evropských občanů. Upozorňuje na to Tanya Coxová z organizace Plan International

„Tato opatření berou peníze z rukou nejchudších a nejvyloučenějších, aby napravila špatná rozhodnutí EU při řešení migrační krize,“ uvedla Coxová.

Ze slovenského originálu s využitím EurActiv.com přeložil David Müller.